Prémiové bankovnictví vs. „banky pro chudé“

13.08.2012 | , Finance.cz
ÚČTY A SPOŘENÍ


Už z podstaty je bankovnictví obor, do kterého již nelze vnést nějakou významnější inovaci. Velké většině bank proto klienti platí pouze za značku. Běžný občan nebo podnikatel stejně využije jen základní služby tj. internetbanking, kartu, spořicí účet, běžný účet, případně úvěr. Zavedené banky však těmto základním službám připisují nepřiměřeně vysokou přidanou hodnotu.

Prázdné fráze bankéřů – lidé jim již nevěří

Osobní přístup, produkty na míru, moderní internetbanking, bezpečnost. Co vlastně přesně znamená osobní přístup? Jak vypadá produkt na míru? Moderní a bezpečné internetové bankovnictví je snad již samozřejmostí… Banky, které si za vedení základních služeb neúčtují poplatky, nabízí srovnatelné portfolio služeb a oproti zavedeným bankovním institucím zejména pružnost v procesech.

Prémiové služby – nutný krok vedle?

Velké banky před několika lety zavedly službu prémiového bankovnictví pro movitější klientelu (klienty s příjmem kolem 40 000 Kč čistého měsíčně) s cílem zdůvodnit cross sell svých produktů a služeb. Snahou je prodat klientovi co nejvíce produktů tak, jako dříve, nově však s logickým zdůvodněním.

Inspirací pro tento styl prodeje byly marketingové a obchodní modely mateřských bank, pocházejících zejména z Rakouska a USA. V těchto zemích je však jiná mentalita. Lidé otevřeně hovoří o svých financích a plánech. Český člověk je konzervativní a ve většině případů se o svých financích bavit nechce.

Připusťme však, že vypracování finančního plánu pracovníkem banky má význam pro mladého člověka, který sice nezíská nejlevnější produkt, nicméně dostane konkrétní výstup s doporučením, které má hlavu a patu. Bohužel právě tento mladý člověk, o kterého banky tolik usilují ví, že nemusí platit za základní služby a automaticky si založí/přejde k nízkonákladové bance.

Když s tímto konceptem několik bank začalo, jiné se k nim chtě nechtě musely přidat, aby nezaostávaly s nabídkou služeb za konkurencí.

Proč velké bankovní domy ignorují nízkonákladové banky?

Snad všechny banky mají zájem přilákat ideálního klienta, tj. takového, který je mladý, má kupní sílu a bude poptávat bankovní produkty, zejména úvěry, hypotéky a investice. Starší občané již mají rezervu vybudovanou, tudíž si nepotřebují půjčovat, bydlení a automobil mají také většinou vyřešeno. Jelikož mají averzi k investování, jediné co poptávají, jsou spořící účty a termínované účty.

V dnešní době internetu si lze velice snadno a rychle porovnat nákladovost produktů na některém z finančních webů. Díky tomuto snadnému přístupu k informacím si mladí lidé, nezatížení „tradicí“ spíše vyberu nízkonákladovou banku.

Cílová skupina velkých bank se tak postupně rozpouští v síti nízkonákladových. Tradičním bankám však pořád zůstávají cenná depozita starších lidí za minimální úrok.

S ohledem na velké množství klientů, získaných v minulosti, se tradiční banky necítí být ohroženy nízkonákladovými, které takový počet klientů nemají.

Nízkonákladové banky mají rychlejší internetbanking

Jak již bylo napsáno v úvodu, každá banka se pyšní svým internetovým bankovnictvím. Jaká je však skutečnost? Ani po šestnácti letech působení (za začátek podnikání považujme rok 1996, kdy kolem tohoto roku zahájilo mnoho bank na našem území svou činnost) nemají velké banky interní převody v rámci své banky skutečně online. Platby bývají připisovány během dne v řádu hodin. Smutné je, že konzervativní, loajální klienty tradičních bank ani nenapadne, že by převod mohl proběhnout během dvou vteřin a ještě si pochvalují pružnost převodů.

Za zmínku stojí také to, že u některých institucí nelze převedené prostředky v rámci jedné banky ani po zaúčtování týž den vybrat kartou. Někde je dokonce nutné zadat i interní příkaz k převodu do určité hodiny, jinak je příkaz zpracován až následující den. Snad ve všech internetových bankách lze skutečně online převádět 24 hodin denně s vypořádáním ihned. Proč toto velké banky neumožňují? Protože mají robusní systémy, které lze jen upravovat a záplatovat, kdežto nízkonákladové banky jsou nové instituce, které své interní systémy teprve vyvíjejí a implementují do nich pokročilejší technologie hned od začátku.



BOSSA

BOSSA – Makléřský dům banky ochrany životního prostředí, působí na polském kapitálovém trhu od roku 1995, řadí se tak mezi nejdéle působících brokery v Polsku.

Autor článku

Redakce


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 0
Hlasováno: 0 krát

Články ze sekce: ÚČTY A SPOŘENÍ