Nejvýkonnější je švýcarská ekonomika

Budoucnost patří zemím orientovaných na kreativitu, inovace. Význam vědy a výzkumu je nesmírně důležitý, protože v dlouhodobém horizontu rozhoduje o růstu životní úrovně občanů právě inovace. Právě široká podpora vývoje, orientace na high-tech obory je důvodem, proč mají tak výborné hodnocení země Skandinávie. Finsku patří 3. místo, Švédsku 4. místo, Dánsku 12. místo a Norsku 15. místo.

Koho najdeme v první desítce?

Ve zprávě „The Global Competitiveness Report 2012-2013“ bylo hodnoceno celkem 144 zemí světa ve 12 pilířích konkurenceschopnosti. Těmito pilíři jsou: instituce, infrastruktura, makroekonomická stabilita, zdravotnictví, vysokoškolské vzdělání, efektivita vnitřního trhu, složitost finančních trhů, technologická připravenost, velikost trhu, sofistikovanost podnikání a inovace. Každý pilíř se přitom skládá z hodnocení několika ukazatelů. Např. v kategorii instituce se hodnotí veškeré institucionální prostředí jako je právní a správní rámec vytvářený vládou. Přílišná byrokracie, nadměrná regulace, nedostatek transparentnosti či korupce snižují hodnocení v této kategorii. Při hodnocení velikosti domácího trhu se nehodnotí pouze velikost domácího trhu, ale taky otevřenost domácí ekonomiky mezináronímu obchodu, kdy vývoz nahrazuje domácí poptávku.

V první desítce najdeme Švýcarsko, Singapur, Finsko, Švédsko, Nizozemí, Německo, USA, Velkou Británii, Hongkong a Japonsko.

Poslední desítku tvoří (od posledního místa): Burundi, Sierra Leone, Haiti, Guinea, Jemen, Čad, Mozambik, Lesotho, Timor-Leste a Svazijsko.

Proč Švýcarsko?

Švýcarsko je opětovně dle hodnocení Světového ekonomického fóra na prvním místě. Důvodů je celá řada. Silná spolupráce mezi akademickou půdou a podnikatelským sektorem. Orientace na dlouhodobé ekonomické cíle, důraz na inovaci, vysoká produktivita práce či nejúčinnější a transparentní veřejné instituce. Švýcarsko je rovněž finanční velmoc, dvě staletí neutrality umožnila Švýcarsku získat pověst bezpečného finančního centra. Curych je jedním z hlavních a nejdůležitějších světových bankovních a obchodních velkoměst. Ženeva je sídlem mezinárodních organizací, působících v oblasti lidských práv. Švýcarský průmysl je nesmírně výkonný a je založen na levné energii z vodních elektráren. Infrastruktura je na špičkové úrovni.

Česko = 39. místo

Za rok 2012 patří Česku 39. místo, což je o jedno místo horší než za rok 2011. V roce 2009 bylo Česko dokonce na 31. místě. V přiložené tabulce máme uvedeno dílčí hodnocení Česka v jednotlivých kategoriích. Nejlepší hodnocení má Česko v technologické připravenosti, inovacích a sofistikovanosti podnikání. Nejvíce problematické faktory jsou korupce, byrokracie, regulace a daňová administrativa.

Pořadí Česka v hodnocení jednotlivých kritérií

Orientace na vědu a výzkum se vyplácí

Země, kde výdaje na vývoj a výzkum, činí více než 2,7 % HDP, najdeme na předních místech žebříčku nejkonkurenceschopějších ekononik. Jedná se o Izrael, Finsko, Švédsko, Koreu, Japonsko, Dánsko, Švýcarsko, USA, Německo a Rakousko. Nejvyšší výdaje (v % k HDP) jsou jednoznačně v Irzaeli, kde se dlouhodobě pohybují od 4,5 % do 5 % k HDP. Právě v Izraeli zakládá řada mezinárodních respektovaných společností svá výzkumná a vývojová centra. Izraelský hi-tech sektor je na špičkové úrovni a inspirací pro další vyspělé země světa. Hned na druhém místě je však Finsko. Řada inovativních společností má sídlo ve Finsku. Finská ekonomika je vyspělá s vysokou přidanou hodnotou, produktivitou práce a koncentrací průmyslu. Domácí ekonomika těží z investic do vývoje a rozvoje, kvalitního školství, nízké kriminality a korupce, vysoké bezpečnosti a ekonomické svobody. Podmínky pro podnikání jsou ve Finsku velmi dobré. Proto najdeme Finsko v letošní zprávě hned na třetím místě za Švýcarskem a Singapurem.

Nejkonkurenceschopnější ekonomiky světa (Global Competitiveness Index 2012-2013)

Pramen: World Economic Forum: The Global Competitiveness Report 2012-2013