Kypr: krátkozraká opatření, dlouhodobé následky

27.03.2013 | , Finance.cz
MAKRODATA A EU


Na zahraniční pomoci závislý Kypr čelí platební neschopnosti a kolapsu svého bankovního systému. Přestože je tato malá země nyní v centru pozornosti představitelů eurozóny, současný napjatý stav ohledně budoucnosti Kypru není žádným novým tématem, ale spíše vyhrocením dlouhodobého kyperského problému. V dnešním článku se podíváme na faktory, které, obrazně řečeno, sráží Kypr na kolena.

Kypr patří mezi jedny z nejmenších ekonomik Evropské unie, potažmo eurozóny. Tato malá ostrovní země vytvoří pouhá 0,2 % HDP eurozóny. Vzhledem k velikosti této země nebylo jejím finančním problémům věnováno donedávna příliš pozornosti, neboť se tak nějak předpokládalo, že případný kyperský kolaps by eurozóna ustála.

Konec daňového ráje

O zahraniční pomoc požádal Kypr již v polovině loňského roku, tedy v době kdy se investoři domluvili na odepsání části řeckého dluhu. Skutečnost, že Kypr patří mezi daňové ráje a existují zde podezření, že se tamní banky podílí na praní špinavých peněz, se však podepsala na řekněme určité míře neochoty, ze strany řady evropských ekonomik, zabývat se kyperskými problémy. A to až do okamžiku, kdy se kyperská ekonomika dostala téměř až na pokraj státního bankrotu a kolapsu tamního bankovního systému.

Zdrženlivý postoj ostatních členů eurozóny je však logický, Kypr dlouhodobě ekonomicky profitoval z prostředí založeném na nízkých daních z příjmů a teď se s prosbou o pomoc obrací na země, na jejichž úkor dříve inkasoval výhody. Nedá se tak očekávat, že eurozóna bude nadále tolerovat kyperský daňový ráj.

Rostoucí zadlužení

Již v loňském roce srazily ratingové agentury hodnocení Kypru do spekulativního pásma a tato země je už delší dobu bez možnosti financovat své hospodaření přes kapitálový trh. Ekonomická situace Kypru se postupně zhoršuje, v zemi narůstá nezaměstnanost a schodek státního rozpočtu se logicky prohlubuje. Kypr navíc potřebuje odhadem až deset miliard eur na rekapitalizaci domácích bank. Bez přístupu na kapitálový trh je Kypr odkázán na zahraniční pomoc.

Řecko již poněkolikáté

Kyperská ekonomika se do velké míry opírá o svůj bankovní sektor, který je v porovnání s tamní ekonomikou nepřiměřeně velký. Vklady v kyperských bankách několikanásobně převyšují kyperský HDP a téměř třetina vkladů pochází od cizinců. Kypr je obchodně velmi navázán na Řecko a provázanost bankovních sektorů obou zemí je tak přímým důsledkem. Kyperské banky vlastnily velké množství řeckých státních dluhopisů, u kterých došlo loni k výraznému odpisu jejich hodnoty, navíc banky poskytly řadu úvěrů řeckým klientům. Řecká krize si tak vybírá svoji daň i na Kypru.

Situaci kyperských bank navíc komplikuje i růst objemu špatných domácích úvěrů. Aby byla situace kyperských bank ještě o něco složitější, tak Evropská centrální banka navíc neakceptuje kyperské státní dluhopisy jako kolaterál. To kyperským bankám znemožňuje financování přes standardní nástroje ECB a jejich financování tak probíhá směrem z ECB v nouzovém režimu. ECB však došla trpělivost a pohrozila ukončením tohoto kanálu v případě, že Kypr nepřijme záchranný plán, který by stabilizoval jeho situaci. Výsledkem kombinace výše uvedených faktorů je současný krizový stav Kypru. Kypr bohužel z velké části doplácí na situaci v Řecku. Na druhé straně koncept daňového ráje vedl k nepřiměřenému růstu bankovního sektoru, který je nyní v problémech a vyřešení těchto problémů je nad rámec kyperských možností. Kyperská ekonomika léta profitovala díky bankovnímu sektoru a prostředí nízkých sazeb z příjmů a nyní za to bohužel ponese svoje následky.



Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 0
Hlasováno: 0 krát



Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.