Miliónový příjem za rok a podprůměrný důchod

25.06.2013 | , Finance.cz
DŮCHODY A DÁVKY


Někteří občané mají za rok nadstandardní příjmy a přesto mají nakonec podprůměrný důchod pod 10 tisíci měsíčně. Výši důchodu totiž ovlivňují pouze příjmy, ze kterých je řádně odvedeno důchodové pojištění. Podívejme se na praktické příklady a výpočty.

Pouze příjmy, ze kterých je řádně odvedeno důchodové pojištění, mají vliv na výši důchodu. Z některých příjmů se důchodové pojištění neodvádí, proto se tento příjem při výpočtu důchodu nezohledňuje. S tím je potřeba dopředu počítat, neboť u některých občanů může být výsledný důchod nižší než předpokládali.

Zejména OSVČ musí počítat s tím, že rozhodujícím příjmem za rok je vyměřovací základ, tedy částka, ze které se vypočítá důchodové pojištění za daný rok. Vyměřovací základ je přitom 50 % ze zisku.


Čtěte také

Kdy budete mít průměrný důchod?
Porovnání penze v závislosti na příjmu
Jak se vyvíjí důchod u průměrné mzdy Kdo má v roce 2013 nárok na starobní důchod
Zajímejte se o získanou dobu důchodového pojištění

Jaké příjmy nemají vliv na výši důchodu?

V praxi velmi častými příjmy, ze kterých se neodvádí důchodové pojištění, a tedy nezvyšují následně státní důchod, jsou např. příjem z prodeje nemovitosti, příjem z pronájmu, příjem z prodeje cenných papírů a jiných kapitálových transakcí, příjmy z převodu účasti ve společnosti s ručením omezeným, odměna na základě dohody o provedení práce (do 10 tisíc Kč měsíčně), příjem z vedlejší samostatné výdělečné činnosti (jeli zisk do ročního limitu 62 121 Kč za rok 2013) nebo příjem z doplatku na ruky od zaměstnavatele. Z příjmu "na ruku" se neodvádí žádná daň ani pojistné, proto se tento příjem nezapočítá do důchodu.

V praxi tak může dojít k situaci, že občan má v produktivním životě nadstandardní příjmy a domnívá se, že bude mít i vysoký důchod. A důchod je následně nízký, třeba do 10 tisíc Kč, protože řada příjmů se následně nezohledňuje při výpočtu důchodu.

Praktický příklad

Pan Modrý je zaměstnancem u svého zaměstnavatele. Jeho oficiální příjem je 15 000 Kč (180 000 Kč za rok), dalších 15 000 Kč měsíčně (180 000 Kč za rok) dostává pan Modrý na ruku na černo. Současně pan Modrý má roční příjem z pronájmu ve výši 120 000 Kč ročně. Dále pan Modrý pracuje na základě dohody o provedení práce pro dva další zaměstnavatele, u obou činí měsíční odměna 10 000 Kč (240 000 Kč za rok). Rovněž si pan Modrý přivydělává jako OSVČ, za celý rok 2013 dosáhne příjmu 100 000 Kč, skutečné výdaje jsou téměř nulové, proto uplatní 40% výdajový paušál, zisk 60 000 Kč je do limitu, a proto se z příjmu neodvádí důchodové pojištění. Dále pan Modrý za rok 2013 dosáhne zisku z prodeje cenných papírů ve výši 180 000 Kč.

Roční příjem pana Modrého

Druh příjmu

Částka

Oficiální příjem ze zaměstnání

180 000 Kč

Příjem "na černo"

180 000 Kč

Dohody o provedení práce

240 000 Kč

Ze samostatné výdělečné činnosti

100 000 Kč

Příjem z pronájmu

120 000 Kč

Kapitálové zisky

180 000 Kč

Příjem za rok 2013 celkem

1 000 000 Kč

vlastní výpočet autora

Výpočet důchodu

Výši důchodu ovlivňují dvě základní veličiny: osobní vyměřovací základ a získaná doba pojištění. Osobním vyměřovacím základem je přitom průměrná měsíční mzda v současné hodnotě. Dřívější příjmy se přepočítávají koeficientem zohledňujícím inflaci. V našem případě pro zjednodušení počítáme, že osobní vyměřovací základ je na úrovni příjmu za poslední rok.

V našem ukázkovém příkladu si pan Modrý mylně myslí, že jeho osobním vyměřovacím základem je 83 333 Kč (1 000 000 Kč: 12 měsíců). Skutečným vyměřovacím základem pana Modrého je pouze částka, ze které bylo odvedeno důchodové pojištění, tedy 15 000 Kč (oficiální měsíční mzda ze zaměstnání), z ostatních příjmů neodvedl pan Modrý ničeho na důchodovém pojištění, proto tyto příjmy nezvýší osobní vyměřovací základ.

Počítáme, že pan Modrý získá 39 let pojištění, výsledný důchod pana Modrého dle legislativy roku 2013 a osobním vyměřovacím základu 15 000 Kč činí 9 563 Kč. Pan Modrý si přitom mylně myslel, že jeho důchod bude téměř dvojnásobný (17 862 Kč, což odpovídá osobnímu vyměřovacímu základu 83 333 Kč a době pojištění 39 let).

Výpočet důchodu při osobním vyměřovacím základu 15 000 Kč

Text

Částka

Osobní vyměřovací základ

15 000 Kč

První redukční hranice

 (do 11 389  Kč, ze 100 %)

11 389 Kč

Druhá redukční hranice

(od 11 389 Kč do 30 026 Kč, z 27 %)

975 Kč

Výpočtový základ

(11 389 Kč + 975 Kč)

12 364 Kč

Procentní výměra za odpracované roky

(39 let x 1,5 %)

58,5

Procentní výměra důchodu

(12 364 Kč x 58,5 %)

7 233 Kč

Základní výměra důchodu

2 330 Kč

Měsíční důchod

(2 330 Kč + 7 233 Kč)

9 563 Kč

vlastní výpočet autora

Výpočet důchodu při osobním vyměřovacím základu 83 333 Kč

Text

Částka

Osobní vyměřovací základ

83 333 Kč

První redukční hranice

 (do 11 389  Kč, ze 100 %)

11 389 Kč

Druhá redukční hranice

(od 11 389 Kč do 30 026 Kč, z 27 %)

5 032 Kč

Třetí redukční hranice

(od 30 026 Kč do 103 536 Kč, z 19 %)

10 128 Kč

Výpočtový základ

(11 389 Kč + 5 032 Kč + 10 128 Kč)

26 550 Kč

Procentní výměra za odpracované roky

(39 let x 1,5 %)

58,5

Procentní výměra důchodu

(26 550 Kč x 58,5 %)

15 532 Kč

Základní výměra důchodu

2 330 Kč

Měsíční důchod

(2 330 Kč + 15 532 Kč)

17 862 Kč

vlastní výpočet autora



Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 0
Hlasováno: 0 krát

Články ze sekce: DŮCHODY A DÁVKY



Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.