Útisk zaměstnance a trestní odpovědnost

06.08.2013 | , Finance.cz
MAKRODATA A EU


Jakou hranici nesmí nadřízený překročit při vyjednávání se zaměstnancem u dohody o rozvázání pracovního poměru, aby se případně vyhnul trestní odpovědnosti za trestný čin útisku? Ačkoliv je pracovní právo institutem soukromoprávním, jedná-li se určitým způsobem nastupuje trestní odpovědnost.

Pracovní trh v posledních měsících na tom není nejlépe. Práce je jednou z nejcennějších hodnot pro spokojený život člověka. Na pracovištích tak zaměstnanci v mnoha případech důsledně nevymáhají svá práva a jsou ochotni ustoupit pro jistotu zaměstnání, což je lidsky pochopitelné. Avšak některé případy již musí řešit orgány činné v trestním řízení. Které hranice nesmí být překročeny?

Noční pohovor

Několik nadřízených zaměstnanců bylo shledáno vinnými trestným činem útisku, když vedli se zaměstnankyněmi „pohovor“ až do půl jedenácté v noci s cílem dosáhnout dohody o rozvázání pracovního poměru. Tento „pohovor“ byl veden v kanceláři vedoucího, kdy zaměstnankyním bylo bráněno v opuštění provozovny, která byla za účelem „pohovoru“ záměrně uzamčena. I přes tyto skutečnosti zaměstnankyně odmítaly uzavřít dohodu o rozvázání pracovního poměru. Nadřízení vyhrožovali zaměstnankyním, že v případě, že odmítnou uzavřít tuto dohodu o rozvázání pracovního poměru, budou obviněny z krádeže peněž v provozovně. V této vypjaté situaci a za těchto okolností zaměstnankyně dohodu o rozvázání pracovního poměru podepsaly.

Trestní soud je neminul

Soudem prvního stupně byli nadřízení nyní již v roli obviněných uznáni vinnými z trestného činu útisku a odsouzeni k peněžitým trestům od 75.000,- Kč do 180.000,- Kč. Odvolání obviněných bylo jako nedůvodné zamítnuto. Obvinění následně podali dovolání k Nejvyššímu soudu s odůvodněním, že by v daném případě trestní právo být aplikováno nemělo, jelikož se jedná o soukromoprávní vztah, který má být řešen civilním soudem. Státní zástupce ve svém vyjádření k odvolání obviněných poukazoval na již zmíněný skutkový stav, kdy zaměstnankyním nebyla ponechána žádná doba na rozmyšlenou, nikoliv ani konzultace s osobou znalého pracovního práva a rovněž bylo zaměstnankyním vyhrožováno s přeložením do jiného pracoviště s místem výkonu práce velmi vzdálenému jejich současnému pracovišti. Za těchto okolností nastal u zaměstnankyň psychický stav, který přesahoval hranici běžného stresu a byly splněny podmínky tísně dle trestního práva pro trestný čin útisku. (def. útisku: „Kdo jiného nutí, zneužívaje jeho tísně nebo závislosti, aby něco konal, opominul nebo trpěl, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti.“¨)

Vydírání na pracovišti?

Nejvyšší soud dovolání obviněných odmítnul. Nejvyšší soud dokonce ve svém odůvodnění poznamenal, že výhružka nadřízených o obvinění z krádeže může naplňovat skutkovou podstatu trestného činu vydírání. Dle Nejvyššího soudu se v posuzovaném případě rozhodně nejednalo o běžný nepříjemný „pohovor“ mezi zaměstnancem a nadřízeným, jehož tématem je nespokojenost s kvalitou práce. Využití trestního práva dle Nejvyšší soudu je zde plně namístě, kdy daný případ není možné ponechat pouze v rovině soukromoprávních vztahů.

Jak zákon káže…

Usnesení Nejvyššího soudu, sp.zn.: 3 Tdo 1579/2011 ze dne 25. 1. 2012

citace části rozhodnutí

Posuzované jednání obviněných se tím navíc zřetelně vymyká z běžného rámce standardních soukromě právních (zde pracovně právních) vztahů a užití trestního práva jako prostředku ultima ratio bylo v daném případě zcela namístě. Normy jiného právního odvětví totiž nebyly způsobilé postihnout všechny výše rekapitulované aspekty jejich závažného jednání, které jinak naplňuje všechny znaky skutkové podstaty trestného činu útisku. Na správnost závěru o jejich trestní odpovědnosti přitom nemůže mít vliv ani skutečnost, že poškozené se následně nedomáhaly právními prostředky určení neplatnosti podepsaných dohod o ukončení pracovního poměru, případně byly úspěšné při hledání nového zaměstnání nebo začaly podnikat, jak namítal obviněný P. H.

Využitá a citována judikatura: Rozsudek Nejvyššího soudu, sp.zn.: 3 Tdo 1579/2011 ze dne 25. 1. 2012 dostupný na www.nsoud.cz



Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 0
Hlasováno: 0 krát

Články ze sekce: MAKRODATA A EU



Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.