ECB požaduje konsolidaci rozpočtů

Evropská centrální banka (ECB) ve své nejnovější zprávě přivítala snahy zemí eurozóny, které vyvíjejí v posledních letech stále výraznější úsilí ke splnění maastrichtských kritérií v oblasti státního dluhu a snižování deficitu státního rozpočtu. Také Evropská komise v uplynulých dnech pozitivně reagovala na upravené rozpočtové návrhy některých členských zemí, především pak Irska, Nizozemska a Finska, jejichž deficity podle názoru expertů za

Komise se přívětivě vyjádřila i o nečlenských zemích, mimo jiné o Řecku, které o vstup do eurozóny velmi usiluje, ale i Švédsku a Dánsku. Na rozdíl od zemí Evropské měnové unie (EMU) vykazují právě potenciální kandidátské země jakými je Švédsko a Dánsko přebytek státního rozpočtu. Také ony ale musely svou státní zadluženost kontinuálně odbourávat.

V průměru však země eurozóny nebyly v loňském roce schopny splnit konvergenční kritéria, takže míra zadluženosti se pohybovala jen slabě pod hranicí 73,5 procenta. Pouze pět z jedenácti členských zemí EMU v roce 1999 dosáhly zadluženosti nižší než požadovaných šedesát procent hrubého domácího produktu. Podobně vypadá situace s tříprocentním kritéri

Pohled do budoucnosti však přece jen vyvolává mírný optimismus. V roce 2001 by průměrná míra deficitů mohla klesnout na -0,9 procenta. Podobná situace se předpokládá i v případě míry zadluženosti, která by neměla přesáhnout 69,6 procenta. Tyto odhady jsou podporovány příznivým vývojem konjunktury v eurozóně. Mnohé členské země ovšem ještě nepřistoupily k nutným strukturálním změnám, čímž vzniká jisté riziko, že úsporné programy nebudou tak efektivní.

Zdroj: HN z 2. 2. 2000