Vyplatí se minimální odvody?

21.10.2013 | , Finance.cz
DŮCHODY A DÁVKY


Spor zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných ohledně výše odvodů na sociání a zdravotní pojištění se táhne od novodobé historie České republiky. Řada zaměstnanců vyčítá OSVČ, že mají nízké odvody. Ti se brání poukazováním na nutnost odvádět sociální pojištění, i když nejsou žádné příjmy (uvažujeme OSVČ jako hlavní činnost) a kontrují výhodami, které mají zaměstnanci a OSVČ nikoli.

Řada živnostníků platí jen minimální odvod na sociální pojištění. A při vyměření řádného starobního důchodu se podivují, proče je tak nízký. Nicméně v problematice nízkého důchodu nejsou živnostníci sami. Existuje řada lidí, kteří jsou zaměstnaní, přitom oficiálně dostávají pouze minimální mzdu a další část mzdy je jim vyplácena tzv. na ruku. Přičemž z této druhé části neodvádějí sociální ani zdravotní pojištění. I když z celkového počtu zaměstnanců nejde o nijak vysoké číslo, přeci jen se jedná o desítky tisíc lidí. Ti pak, stejně jako OSVČ budou při vyměření řádného starobního důchodu nemile překvapeni jeho nízkou částkou.

Proč je vlastně výše příjmu při výpočtu důchodu tak důležitá?

Výše řádného starobního důchodu se totiž odvíjí od celkové doby pojištění (tzv. odpracovaných let) a vyměřovacího základu (pro odvod pojistného). Takže rozhoduje výše příjmu, ze kterého odvádíte sociální pojištění. Poměrně logické je, že lidé s nízkými odvody mají i nízký důchod.

TIP: Vypočítejte si výši starobního důchodu

Nastupuje osobní odpovědnost

I když je to někdy velmi složité, u lidí, kteří platí jen minimální odvody či dostávají jen část mzdy oficiálně a zbytek přímo do rukou, hraje velmi výraznou úlohu osobní zodpovědnost. Jde především o to, co takový člověk s penězi, které uchránil před státem, udělá. Výrazný rozdíl je mezi těmi, kteří vše spotřebují a těmi kteří prostředky investují (alespoň z části).

Vezměme si příklad muže ročníku narození 1951. Během svého života měl 42 let pojištění. Od roku 2007 však oficiálně pracoval jen za minimální mzdu, tedy 8 000 Kč měsíčně, která činí i jeho osobní vyměřovací základ (tj. měsíční průměr všech příjmů za odpracované roky). Další prostředky ve výši 7 000 Kč dostával „na ruku“. Takový člověk bude mít státní důchod ve výši 7 730 Kč. To je částka, za kterou se příliš vyskakovat nedá. Pokud by si však nechal vyplatit celý příjem (a ten zároveň byl i jeho osobním vyměřovacím základem), měl by 15 000 Kč, jeho důchod by následně dosahoval částky 10 119 Kč. Tedy o 2 389 Kč více. A to je částka, která je již znát.

TIP: Vše o důchodové reformě a možnostech spoření se dočtete v sekci Spoření na důchod

Kdyby byl člověk ze zvoleného příkladu alespoň částečně zodpovědný a peníze, které dostal na ruku, hned neutratil, ale investoval, byla by jeho situace poněkud jiná. Pokud by si za šest let, kdy pobíral prostředky „bokem“ odkládal na důchod měsíčně 1000 Kč do produktu, kde by měl průběžně placený vstupní poplatek 3,5 % z každé investice, průměrný výnos by činil 5 % a inflace 2 %, měl by za těchto šest let naspořeno 80 900 Kč. Když vezmeme v úvahu úmrtnostní tabulku, má muž ve věku 62 let před sebou průměrně 17,5 roku života. Pokud by si naspořenou částku rozpustil, dostával by měsíčně navíc asi 400 Kč. To nevypadá právě jako dobrý obchod, vkládat měsíčně 1000 Kč a pak dostat jen 400 Kč.

Pokud by však začali oněch 1000 Kč měsíčně spořit již třicet let před odchodem do důchodu, měli by naspořeno 790 200 Kč, což by rozpuštěno do 17,5 roku měsíčně činilo 3 762 Kč navíc z investice. Tedy měli naspořeno o 1 373 Kč více, než by činil rozdíl mezi starobním důchodem vypočítaným z nižších odvodů a starobním důchodem vypočítaným z odvodů jako by dostávali celý plat.

Pokud bychom brali v úvahu třeba účastnické fondy z třetího pilíře, kde neexistuje vstupní poplatek a manažerský poplatek je nižší, než u klasických investičních produktů, byl by výsledek pro náš modelový příklad ještě výhodnější pro střadatele, a to asi o tisíc korun měsíčně.

Čím dříve, tím lépe

Lidé, kteří dostávají plat na ruku, musí myslet na svou budoucnost (a důchod) mnohem více, než ostatní. Důvod jsme si ukázali na modelovém příkladu. Samozřejmě, že tisíc korun před 30 lety mělo jinou hodnotu než dnes. Člověk by si taky mohl začít spořit s menší částkou a postupně výši spořící (investované) částky zvyšovat. Hlavní věcí však je, aby si začal na penzi spořit co nejdříve.



Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 0
Hlasováno: 0 krát



Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.