Amortizace a odškodnění dopravní nehody

14.08.2014 | , Finance.cz
POJIŠTĚNÍ


Nevyplatila vám pojišťovna plnou náhradu škody na vozidle po dopravní nehodě s poukazem na amortizaci náhradních dílů? Ústavní soud vydal již před několika lety nález, který stanovuje neoprávněnost pojistného krácení a nárok poškozeného požadovat plnou výši odškodnění.

V rámci případů odškodnění dopravní nehody se setkávám s různými přístupy pojišťoven v rámci náhrady škody u havarovaného vozidla. Bohužel v mnoha případech pojišťovny odmítají poskytnout poškozenému plné odškodnění za dopravní nehodu s poukazem na amortizaci náhradních dílů.

V případě, že mimosoudní jednání jsou neúspěšná, nezbývá než se s nárokem na náhradu škody na havarovaném vozidle obrátit na soud a poukázat například na nález Ústavního soudu, se kterým vás dnes seznámíme.

Krácení pojistného plnění

Předmětem sporu, který v konečném stádiu rozhodoval Ústavní soud, byla dopravní nehoda, na základě které bylo nutné provést opravu vozidla ve výši přes 67 tisíc korun. Pojišťovna poskytla pouze částečnou náhradu škody na havarovaném vozidle a s odkazem na amortizaci náhradních dílů neuhradila náklady na opravu vozidla v celkové částce ve výši 17 052 korun. Poškozený s tímto pojistným krácením nesouhlasil a podal žalobu.

Vítězství a prohra v soudní síni

V rámci soudního sporu rozhodnul soud prvního stupně ve prospěch poškozeného, avšak odvolací soud žalobu zamítnul s odůvodněním: „U věci použité musí být přihlédnuto k obecné ceně věci před poškozením a k rozsahu poškození, přičemž od částky vyjadřující náklady na opravu věci musí být odečtena částka odpovídající zhodnocení vozidla před opravou oproti původnímu stavu. V opačném případě by poškozenému vzniklo bezdůvodné obohacení zhodnocením věci, pokud by opotřebované díly byly nahrazeny novými. Znalec stanovil obecnou hodnotu vozu na 40 % ceny vozu nového, je tedy logické, že amortizace činila 60 %. Plnění poskytnuté Českou podnikatelskou pojišťovnou, přitom plně pokrývalo nikoliv 40 %, ale 60 % hodnoty nových náhradních dílů použitých při opravě vozidla.“ Poškozený se s tímto pojetím případu odvolacím soudem nesmířil a podal proti rozsudku ústavní stížnost.

Ústavní stížnost

Ústavní soud na základě podané ústavní stížnost rozsudek odvolacího soudu zrušil. Ústavní soud uvedl v rámci odůvodnění svého nálezu, že pokud obnovení původního majetkového stavu není jinak možné, než za použití nových náhradních dílů, oprava vozidla je provedena účelně a směřuje výlučně k odstranění následků škodné události, není možné přenášet povinnost k úhradě nákladů na uvedení věci do původního stavu na poškozeného, jelikož by tímto poškozeného neodůvodněně znevýhodňoval proti škůdci. Rovněž je nutné přihlédnout ke skutečnosti, že skutečná hodnota havarovaného vozidla, ačkoliv opraveného novými díly, je vždy nižší než původní hodnota použitého vozidla. Zhodnocení, neboli amortizace vozidla byla takto poškozenému v důsledku protiprávního jednání v podstatě vnucena.

Poznámka: Citované a využité rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 19. 3. 2008 naleznete na jeho webových stránkách pod sp. zn. II. ÚS 2221/07. Každý případ je nutné pojímat individuálně, tudíž lze jedině doporučit před učiněným jakýkoliv podání a žádostí, konzultovat s právníkem k posouzení veškerých aspektů vašeho případu.

Ústavní soud sp. zn. II. ÚS 2221/07 ze dne 19. 3. 2008

„Skutečnou škodou se rozumí zmenšení existujícího majetku poškozeného ve srovnání se stavem, jaký zde byl před způsobením škody. Jestliže poškozený má po provedení opravy havarovaného vozidla ve svém majetku vůz ve stavu odpovídajícím stavu před poškozením, dle znaleckého posudku opravou nedošlo ke zhodnocení vozidla, avšak sám poškozený musel na uvedení vozu do předchozího stavu vynaložit předmětnou částku, je zřejmé, že se jeho majetková sféra v důsledku škodné události zmenšila.“

„V každém individuálním případě je proto třeba pečlivě srovnat majetkový stav poškozeného před vznikem škody a po provedení opravy poškozeného vozidla, přičemž rozsah náhrady v penězích musí zohledňovat výši veškerých jím vynaložených prostředků nutných k obnovení provozuschopnosti vozidla, tedy původního majetkového stavu. S ohledem na možný vznik bezdůvodného obohacení v důsledku opravy je pochopitelně nutné zvažovat i účelnost a nezbytnost nákladů vynaložených na uvedení poškozené věci do původního stavu.“



Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 0
Hlasováno: 0 krát

Články ze sekce: POJIŠTĚNÍ



Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.