Co to je, když se řekne průměrná mzda

30.01.2014 | , Finance.cz
MAKRODATA A EU


Často se o ní píše, často se o ní mluví. V roce 2007 se přehoupla přes 20 tisíc korun, za rok 2012 přesáhla 25 tisíc korun. Pracujete za ní, nebo jste pod/nad průměrní? Jak se počítá? Kdo ji sleduje? Řeč je o průměrné mzdě.

Průměrná hrubá měsíční nominální mzda zahrnuje všechny pracovní příjmy (základní mzdy a platy, příplatky a doplatky ke mzdě nebo platu, prémie a odměny, náhrady mezd a platů, odměny za pracovní pohotovost a jiné složky mzdy nebo platu), které byly v daném období zaměstnancům zúčtovány k výplatě, a představuje podíl připadající na jednoho zaměstnance za měsíc. Nezahrnují se náhrady mzdy nebo platu za dobu trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény placené zaměstnavatelem. Jedná se o hrubé mzdy,  nelze zapomínat, že z hrubé mzdy jsou zaměstnavatelem za zaměstnance ještě odvedeny příslušné částky na zdravotní pojištění, sociální zabezpečení a zálohy na daně z příjmu, zaměstnanci je vyplácena mzda čistá.

Růst (pokles) průměrné nominální mzdy vyjadřuje, o kolik procent se zvýšila (poklesla) tato mzda v daném období v porovnání s jiným obdobím (zpravidla se stejným obdobím předchozího roku).

Údaj o růstu (poklesu) průměrné reálné mzdy je stanoven jako růst (pokles) podílu indexu průměrné nominální mzdy a indexu spotřebitelských cen za shodné období.

prummzda.jpg 

Graf zobrazuje vývoj průměrné mzdy v ČR v roce 2012 a 2013 po jednotlivých čtvrtletích. Pátý sloupec vyjadřuje průměrnou měsíční mzdu za celý rok 2012, data za čtvrté čtvrtletí a celý rok 2013 zatím nejsou k dispozici. Na první pohled jistě zarazí vysoká hodnota průměrné mzdy za čtvrté čtvrtletí 2012 ve výši 27 170 Kč, zatímco průměrná měsíční mzda za celý rok lehce přesáhla 25 tisíc korun. Vysvětlení je prosté: jak vyplývá z výše uvedené definice, do průměrné mzdy se započítávají všechny pravidelně ale i nepravidelně vyplácené prémie a odměny. A těch je nejvíc koncem roku. Proto ukazatel „průměrná mzda“ tradičně dosahuje nejvyšší hodnoty vždy v posledním čtvrtletí roku, zatímco první čtvrtletí bývá naopak nejchudší.

Podobně lze vysvětlit i pokles mezi druhým a třetím čtvrtletím. Promítá se v něm skutečnost, že některé odměny se vyplácejí i v pololetí, i když rozdíl již není tak markantní. Jak vidno, vývoj mezd má svůj specifický rytmus. A právě proto, že ve vývoji mezd existuje určitá sezónnost, je růst či pokles mezd obvykle měřen ke stejnému „ročnímu období“ – nejčastěji čtvrtletí - předchozího roku, nikoliv k období předchozímu.

Tím však problémy spojené s ukazatelem „průměrná mzda“ ještě zdaleka nekončí. Neodbytně se totiž vtírají další otázky:

Kolik lidí vlastně pracuje za průměrnou mzdu?

Vždy, když se zveřejní údaj o průměrné mzdě, mnozí občané nevěřícně kroutí hlavou, ba se i rozčílí, neboť svoje příjmy shledávají podprůměrnými a jejich známí a přátelé též vydělávají méně. To svědčí o nepochopení toho, o čem průměrná mzda vypovídá. Je to stejné, jako když učitelka ve škole na konci školního roku musí rozhodnout, jakou známku napíše na vysvědčení – udělá aritmetický průměr. Sečte všechny známky a vydělí je jejich počtem. Může se lehce stát, že žákovi průměr „zkazí“ jediná špatná známka. Žák se sice může zlobit, že většinu známek měl lepších, ale průměrná známka je jen jedna. ČSÚ počítá průměrnou mzdu velmi podobně – objem mzdových prostředků vydělí počtem zaměstnanců. A také zde se stává, že mzda malé skupinky zaměstnanců s velmi vysokými platy průměr „zkazí“, tedy podstatně zvýší oproti mzdám většiny zaměstnanců.

Průměrná mzda není ukazatelem, který by měl vypovídat o většině zaměstnanců. Průměrná mzda má vypovídat o celkové mzdové úrovni, používá se zejména v časovém srovnání (vývoj proti předchozímu období), resp. v mezinárodním srovnání po přepočtech na stejnou měnu, ať již kursem či přes parity kupní síly. Stěžovat si, že moje mzda je pod celostátním průměrem, je tedy nemístné. Lepší je hledat podrobnější statistiky, které hovoří o mzdových úrovních v jednotlivých skupinách.

TIP: Kalkulátor průměrné mzdy dle odvětví

Ostatně na výše položenou otázku je možné odpovědět tak, že za průměrnou mzdu nepracuje nikdo, vždyť je to číslo vypočtené na mnoho desetinných míst. Zajímavější údaj je, že podprůměrně placených zaměstnanců je vždy více než těch nadprůměrných, a že se tato disproporce stále zvyšuje. Odhad ČSÚ říká, že pod průměrem jsou téměř dvě třetiny zaměstnanců. Ptáte se, jak je to možné? Bylo již řečeno, že průměrnou mzdu „nadhodnocují“ lidé s vysokými platy. Není jich sice moc, ale výše jejich platů posune celkovou hodnotu ukazatele výš. Pro názornost malý příklad: Představme si továrnu, kde pracuje 99 dělníků za 10 000 Kč a ředitel s platem 100 000 Kč. Objem zúčtovaných mezd v našem hypotetickém podniku pak bude 99x10 000 + 100 000 = 1 090 000. Vydělíme-li ho počtem všech zaměstnanců (dělníků plus ředitele, tedy stem), dostaneme průměrnou mzdu, která pak činí 10 900 Kč. Dozví-li se posléze zaměstnanci, jaká je průměrná mzda v podniku, bude jich 99 % reptat, že berou méně, než činí průměr. A stejný princip funguje i na úrovni celé ekonomiky. Do celostátní průměrné mzdy se dále promítají též rozdíly mezi profesemi, vzděláním, věkem, pohlavím, podnikatelskou a nepodnikatelskou sférou, regiony a podobně.

Zdroj: Český statistický úřad



Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 3
Hlasováno: 4 krát

Články ze sekce: MAKRODATA A EU



Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.