Když hrozí zaměstnavateli škoda, musí zaměstnanec zakročit

09.06.2015 | Zbyněk Drobiš, Finance.cz
MAKRODATA A EU


Jakým způsobem vymezuje zákoník práce obecnou prevenční povinnost zaměstnance? Je zaměstnanec povinen zakročit k odvrácení škody hrozící zaměstnavateli? Odpovědi dále v článku ke znalosti práv a povinností zaměstnance.

Zákoník práce poměrně detailně upravuje pracovněprávní vztahy mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, včetně odpovědnosti za škodu a rozsahu náhrady škody. Jak může být rozhodnut soudní spor o náhradu škody pro údajné porušení obecné prevenční povinnosti zaměstnance?

Povinnosti zaměstnance k předcházení škodám

Zákoník práce pro obecnou prevenční povinnost zaměstnance stanovuje, že zaměstnanec je povinen počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví, majetku ani k bezdůvodnému obohacení. Hrozí-li škoda, je zaměstnanec povinen na ni upozornit nadřízeného vedoucího zaměstnance.

Pokud je však k odvrácení škody hrozící zaměstnavateli neodkladně třeba zákroku, stanovuje zákoník práce povinnost zaměstnance zakročit. Zaměstnanec nemusí takto zakročit, brání-li zaměstnanci v tom důležitá okolnost nebo by tím vystavil vážnému ohrožení sebe nebo ostatní zaměstnance, popřípadě osoby blízké.

Odpovědnost zaměstnance

Zákoník práce rovněž vymezuje odpovědnost zaměstnance za nesplnění povinnosti k odvrácení škody, a to takto: Na zaměstnanci, který vědomě neupozornil nadřízeného vedoucího zaměstnance na škodu hrozící zaměstnavateli nebo nezakročil proti hrozící škodě, ačkoliv by tím bylo zabráněno bezprostřednímu vzniku škody, může zaměstnavatel požadovat, aby se podílel na náhradě škody, která byla zaměstnavateli způsobena, a to v rozsahu přiměřeném okolnostem případu, pokud ji není možné nahradit jinak. Zaměstnanec však neodpovídá za škodu, kterou způsobil při odvracení škody hrozící zaměstnavateli nebo nebezpečí přímo hrozícího životu nebo zdraví, jestliže tento stav sám úmyslně nevyvolal a počínal si přitom způsobem přiměřeným okolnostem.

V případě porušení uvedené odpovědnosti zaměstnance může být stanovena náhrada škody až do výše trojnásobku průměrného měsíčního výdělku zaměstnance. Při určení výše náhrady škody je nutné přihlédnout k okolnostem, které bránily zaměstnanci ke splnění povinnosti, a k významu škody pro zaměstnavatele.

Každý případ je individuální

Obecná ustanovení vztahující se k obecné prevenční povinnosti zaměstnance a povinnosti zakročit vykládá v případě sporu soud. Každý případ pracovněprávního sporu je tak nutné chápat individuálně. Budete-li řešit obdobný případ, lze jedině doporučit konzultovat vše s právníkem k posouzení veškerých aspektů vašeho případu, a to zejména s ohledem na neustálý vývoj rozhodovací praxe soudů a samotné legislativy.


Jak zákon káže…

Zákoník práce

§ 266

(1) Zaměstnavatel odpovídá za věcnou škodu, kterou utrpěl zaměstnanec při odvracení škody hrozící zaměstnavateli nebo nebezpečí hrozící životu nebo zdraví, jestliže škoda nevznikla úmyslným jednáním zaměstnance a zaměstnanec si počínal způsobem přiměřeným okolnostem. Ustanovení věty první se vztahuje i na účelně vynaložené náklady.

(2) Právo na náhradu škody podle odstavce 1 má i zaměstnanec, který takto odvracel nebezpečí hrozící životu nebo zdraví, jestliže by za škodu odpovídal zaměstnavatel.


Články ze sekce: MAKRODATA A EU



Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.