Nemoc a důchod

10.06.2015 | , Finance.cz
DŮCHODY A DÁVKY


Výpočet důchodu závisí na celém produktivním životě, většina občanů byla během této doby nemocná a pobírala náhradu mzdy a následně nemocenskou. Peníze během nemoci jsou nižší než standardně, jaký to má vliv na výpočet důchodu?

Z náhrady mzdy ani nemocenské se neplatí sociální (důchodové) pojištění. Uvedené příjmy během roku se tedy nezapočítávají do vyměřovacího základu za daný rok ovlivňujícího výši státního důchodu. Do vyměřovacího základu za každý rok vstupují pouze příjmy, ze kterých je zaplaceno sociální (důchodové) pojištění. Doba pracovní neschopnosti patří mezi vyloučené doby. Nemocní zaměstnanci tedy nemusí mít strach, že toto období bude mít negativní vliv na výpočet státního důchodu.

Institut vyloučené doby při výpočtu důchodu

Výše státního důchodu závisí na průměrné mzdě za odpracované roky a získané době pojištění. Doba nemoci přitom nesnižuje průměrnou mzdu, přestože jsou peníze během této doby nižší. Při výpočtu důchodu se uplatní právě vyloučené doby. Díky tomu nedojde ke snížení průměrné mzdy za odpracované roky. Nemoc nemá negativní vliv na výši státního důchodu.

Praktický příklad

Pan Novák měl za jedenáct měsíců roku 2014 hrubou mzdu 220 000 Kč (20 000 Kč měsíčně). Jeden měsíc byl pan Novák nemocný a neměl žádný příjem podléhající sociálnímu pojištění. Jaký bude mít zjednodušeně řečeno pan Novák měsíční příjem za rok 2014 hodnocený pro důchodové účely?

  • Při výpočtu důchodu v roce 2015 se hodnotí příjmy, ze kterých bylo zaplaceno sociální (důchodové) pojištění v letech 1986 až 2014. Dřívější příjmy se přepočítávají na současnou úroveň pomocí koeficientů. Zjednodušeně řečeno bude průměrný měsíční příjem pana Nováka za rok 2014 ve výši 20 000 Kč. Ve skutečnosti se bude nepatrně lišit, neboť rok má 365 dní a záleží, kolik přesně dní (30 dní nebo 31 dní) trvala pracovní neschopnost.
  • V případě, že by však pracovní neschopnost nepatřila mezi náhradní doby pojištění, tak by průměrná mzda pana Nováka za rok 2014 byla z důvodu pracovní neschopnosti výrazně nižší, cca 18 333 Kč (220 000 Kč: 365 dní) x 30,4167 dne).

Kdy patří mezi vyloučené doby evidence na ÚP?

Mezi vyloučené doby pojištění patří např. i evidence na úřadu práce, ale pouze v zákonném rozsahu. Jako vyloučená doba se považuje doba evidence na úřadu práce, která se hodnotí do doby pojištění jako náhradní doba pojištění. Dlouhodobá nezaměstnanost má tedy již negativní vliv na výši osobního vyměřovacího základu (průměrné měsíční mzdě za odpracované roky v součastné hodnotě). Evidence na úřadu práce se započítává do doby pojištění jako náhradní doba pojištění a současně tedy jako vyloučená doba pojištění po dobu, kdy náleží podpora v nezaměstnanosti. Dále se evidence na úřadu práce započítává jako náhradní doba pojištění po dobu, kdy již podpora v nezaměstnanosti nenáleží, maximálně však po dobu tří let, přičemž doba tří let se zjišťuje zpětně a do 55 let se započítává maximálně v rozsahu jednoho roku. Evidence na úřadu práce, která se započítává jako náhradní doba pojištění, se současně započítává jako vyloučená doba pojištění, což znamená, že opět nedochází z důvodu nulového příjmu podléhajícího sociálnímu (důchodovému) pojištění ke snížení průměrné mzdy za odpracované roky.

Kdy je možnost volby?

Jako vyloučená doba pojištění se započítává rovněž doba čerpání předdůchodu z doplňkového penzijního spoření. Během předdůchodu lze však bez omezení pracovat nebo vykonávat samostatnou výdělečnou činnost. V takových případech dochází k souběhu práce a vyloučené doby pojištění. V těchto případech mají občané možnost volby, zdali příjmy v daném období započítají standardně nebo využijí vyloučenou dobu. Rozhodnutí je individuální a závisí na konkrétních okolnostech. Velmi obecně lze říci, že při nízkých příjmech bude výhodnější uplatnit vyloučenou dobu. A při vysokých příjmech zase započítat příjem. Aby se příjem během pobírání předdůchodu nehodnotil a použila se při výpočtu starobního důchodu vyloučenou doba za dobu pobírání předdůchodu, tak je nutné, aby si žadatel o důchod o tuto možnost sám zažádal na místně příslušné OSSZ (Okresní správě sociálního zabezpečení).



Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 0
Hlasováno: 0 krát

Články ze sekce: DŮCHODY A DÁVKY



Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.