OSVČ vs. zaměstnanci s nízkým příjmem

21.10.2015 | , Finance.cz
DANĚ


Neexistuje jednoznačná odpověď, zdali je lepší být zaměstnancem nebo osobou samostatně výdělečně činnou. Každodenní život je v obou případech odlišný a záleží na každém jednotlivci, co je pro něj lepší. Při nízkém příjmu je však daňově výhodnější zaměstnanecký poměr.

V praxi si nelze zvolit, zdali budeme stejnou činnost vykonávat jako zaměstnanci nebo osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ). Pro zaměstnání i výkon samostatné výdělečné činnosti platí jiná pravidla, s tím je potřeba počítat. Samostatná výdělečná činnost musí být vykonávána samostatně, na vlastní odpovědnost, není zde princip nadřazenosti a podřízenosti jako v zaměstnaneckém poměru, OSVČ si veškeré činnosti vykonává libovolně, s vlastními prostředky apod. Výkon samostatné výdělečné činnosti přináší věští svobodu, současně riziko a žádné jistoty. Výkon samostatné výdělečné činnosti nebo závislé práce v zaměstnaneckém poměru se liší i s ohledem na placení daní. Obecně platí, že daňová legislativa je pro OSVČ příznivější než pro zaměstnance, není to však pravidlem, jak si ukážeme na názorném příkladu. Při nízkých příjmech je výhodnější být zaměstnancem.

Daňové starosti

Zaměstnanci nemají žádné starosti s placeném daní. Veškeré daňové platby vypočítává za zaměstnance a na účet příslušných státních institucí odvádí zaměstnavatel. OSVČ si samy musí všechny daňové platby řádně vypočítat a odvést. Pochybení je ze strany pověřených institucí sankciováno. OSVČ může za neplnění zákonných podmínek obdržet vysoké pokuty nebo penále. Při neuhrazení předepsaných sankcí jsou veškeré dluhy vymáhány i exekučně. Neúspěšná samostatná výdělečná činnost může znamenat finanční problémy i v budoucnu, třeba několik let po ukončení samostatné výdělečné činnosti. Zaměstnanec se nemůže za dobu trvání zaměstnaneckého poměru stát dlužníkem na dani z příjmu fyzických osob, sociálního pojištění nebo zdravotního pojištění.

Pozor na minimální platby pojistného

Zaměstnanci je jeho zaměstnavatelem sraženo na sociálním pojištění 6,5 % z hrubé mzdy a na zdravotním pojištění 4,5 % z hrubé mzdy. Dalších 25 % na sociálním pojištění a 9 % zdravotním pojištění platí za zaměstnance jeho zaměstnavatel. OSVČ odvádí sociální pojištění i zdravotní pojištění z vyměřovacího základu, kterým je polovina daňového základu. Sazba sociálního pojištění je 29,2 % a sazba zdravotního pojištění 13,5 %. Když je skutečný vyměřovací základ nižší než minimální vyměřovací základ, tak musí být povinné pojistné vypočteno z minimálního vyměřovacího základu.

  • Minimální vyměřovací základ u sociálního pojištění za rok 2015 je 6 653 Kč za každý měsíc výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti, za celý rok 79 836 Kč. U zdravotního pojištění je minimální měsíční vyměřovací základ v letošním roce 13 305,50 Kč, za celý rok tedy 159 666 Kč.

Z důvodu existence minimálního vyměřovacího základu, je výkon samostatné výdělečné činnosti při nízkém hrubém zisku nevýhodný. OSVČ s nízkým ziskem by měly vždy velmi důkladně zvážit, zdali není pro ně výhodnější samostatnou výdělečnou činnost ukončit a nastoupit do zaměstnání.

Praktický příklad 1

Zaměstnankyně paní Malá pracuje za minimální mzdu 9 200 Kč. Na sociálním pojištění je jí sraženo z hrubé mzdy 598 Kč (9 200 Kč x 4,5 %) a na zdravotním pojištění 414 Kč (9 200 Kč x 6,5 %). Z důvodu uplatnění základní slevy na poplatníka ve výši 2 070 Kč, nezaplatí paní Malá na dani z příjmu fyzických osob nic. Čistá měsíční mzda pan Malé je 8 188 Kč. Roční čistý příjem paní Malé je 98 256 Kč (8 188 Kč x 12 měsíců).

Praktický příklad 2

OSVČ paní Černá dosáhne za rok 2015 hrubého zisku (příjem - výdaj) 110 400 Kč, což odpovídá měsíční minimální mzdě. Z důvodu uplatnění základní daňové slevy na poplatníka ve výši 24 840 Kč nezaplatí paní Černá nic na dani z příjmu fyzických osob. Daňové přiznání však musí paní Černá na finanční úřad doručit, přestože nebude platit daň z příjmu fyzických osob. Skutečný vyměřovací základ paní Černé 55 200 Kč (110 400 Kč x 50 %) je nižší ne minimální vyměřovací základ pro placení sociálního pojištění a zdravotního pojištění. Povinné pojistné se bude tedy počítat z minimálních vyměřovacích základů. Na sociálním pojištění zaplatí paní Černá 23 313 Kč (29,2 % z 79 836 Kč). Na zdravotním pojištění zaplatí paní Černá 21 555 Kč (13,5 % z 159 666 Kč). Čistý roční příjem paní Černé je 65 532 Kč (110 400 Kč - 23 313 Kč - 21 555 Kč).

Závěrem

Při stejném hrubém příjmu má paní Černá o 32 724 Kč nižší příjem než paní Malá. Současně paní Černá nemá nárok na ošetřovné jako všechny ostatní OSVČ. Dále paní Černá nemůže pobírat mateřskou nebo nemocenskou, protože není účastna na dobrovolném nemocenském pojištění. Pro důchodové účely je vyměřovacím základem paní Malé za rok 2015 částka 110 400 Kč (9 200 Kč x 12 měsíců) a paní Černé částka 79 836 Kč. Paní Malá bude mít tedy vyšší státní důchod. Rovněž podpora v nezaměstnanosti by se počítala paní Černé z nižší částky.



Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 0
Hlasováno: 0 krát

Články ze sekce: DANĚ



Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.