Odškodnění pracovního úrazu utrpěného na pracovní cestě

10.02.2016 | , Finance.cz
MAKRODATA A EU


Průběh pracovní cesty se dělí na více úseků, které jsou posuzovány odlišně ve vztahu k plnění pracovních úkolů. Tato skutečnost má vliv na posuzování žádosti zaměstnance k odškodnění za újmu utrpěnou na pracovní cestě. Dnes si k tomuto tématu představíme zajímavé rozhodnutí Nejvyššího soudu.

Spory mezi zaměstnavateli a zaměstnanci o odškodnění za pracovní úraz jsou poměrně časté. Zaměstnavatel, resp. pojišťovna zaměstnavatele někdy odmítá uznat úraz za pracovní úraz a poskytnout adekvátní odškodnění, ačkoliv je zaměstnanec v právu.

Přespání u rodiny

Případ, který v konečném stádiu projednával Nejvyšší soud, vycházel ze skutkového děje, kdy zaměstnanec byl v pozdních odpoledních hodinách vyslán na pracovní cestu, po příjezdu do místa pracovní cesty plnil pracovní úkoly do deseti hodin večer a následně s ohledem na délku pracovní cesty a únavu odjel přespat k příbuzným. Druhý den ráno utrpěl zaměstnanec úraz následkem dopravní nehody. Zaměstnanec následně žádal odškodnění za pracovní úraz, které však zaměstnavatel odmítl poskytnout s odůvodněním, že nedal zaměstnanci souhlas s přenocováním u příbuzných a zpáteční cestu druhý den ráno považuje za cestu do zaměstnání.

Představme si situaci, že je zaměstnanec vyslaný zaměstnavatelem na pracovní cestu do zahraničí, během níž dojde k jeho zranění. Dochází k plnění pracovních úkolů po celou dobu pracovní cesty v zahraničí? Přečtěte si: http://www.finance.cz/zpravy/finance/386565-jak-se-posuzuje-pracovni-uraz-v-zahranici/

Jak rozhodovaly soudy

Soud prvního stupně zamítl žalobu podanou zaměstnancem za účelem odškodnění pracovního úrazu, kdy utrpěný úraz nepovažoval za pracovní úraz. Na základě podaného odvolání byl rozsudek soudu prvního stupně zrušen a věc vrácena k dalšímu řízení. Odvolací soud dospěl k závěru, že zpáteční cesta druhý den ráno byla úkonem v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů, kdy zaměstnanec po čerpání odpočinku pokračoval v pracovní cestě. Zaměstnanec pracoval na dopolední směně, následně pokračoval v plnění pracovních úkolů až do nočních hodin, kdy měl nárok na nepřetržitý odpočinek, přičemž si mohl zvolit, zda přespí u příbuzných nebo vyhledá ubytovací zařízení. Zaměstnavatel podal proti rozhodnutí odvolacího soudu dovolání k Nejvyššímu soudu.

Nejvyšší soud se postavil na stranu zaměstnance

Nejvyšší soud dovolání zaměstnavatele zamítl. Nejvyšší soud uvedl, že zaměstnanci nelze vytknout, když neměl možnost čerpání odpočinku mezi dvěma směnami, že nenastoupil ihned zpáteční cestu bezprostředně po splnění pracovního úkolu. Nejvyšší soud dále stanovil, že vzhledem k únavě a situaci na silnici tedy zaměstnanec přespal u příbuzných, přičemž nejednal proti výslovnému zákazu zaměstnavatele a žádný předpis nestanovuje, že lze využít k odpočinku pouze místo ležící přímo na trase pracovní cesty. Nejvyšší soud vymezil v tomto konkrétním případě, že za těchto okolností je třeba považovat úsek cesty, na kterém se stala dopravní nehoda zaměstnanci, za úkon nutný po skončení práce a je tak správný závěr odvolacího soudu, že k poškození zdraví žalobce došlo v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů.

Kompletní znění citovaného rozsudku Nejvyššího soudu naleznete pod spisovou značkou 21 Cdo 5306/2014 na jeho webových stránkách www.nsoud.cz. Každý případ pracovního úrazu je nutné chápat individuálně. Budete-li řešit obdobný případ, doporučujeme konzultovat s právníkem k posouzení veškerých aspektů vašeho případu, a to zejména s ohledem na neustálý vývoj rozhodovací praxe soudů a samotné legislativy.



Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 0
Hlasováno: 0 krát

Články ze sekce: MAKRODATA A EU



Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.