Hádka na pracovišti: Může zaměstnavatel okamžitě zrušit pracovní poměr?

08.06.2016 | , Finance.cz
MAKRODATA A EU


Ústavní soud v nedávné době řešil ústavní stížnost zaměstnavatele, který přistoupil k okamžitému zrušení pracovního poměru zaměstnance kvůli vulgární hádce s nadřízeným. Co bylo předmětem sporu a jak rozhodnul Ústavní soud?

Problematika okamžitého zrušení pracovního poměru je rozsáhlá a představuje v životě každého zaměstnance velmi nepříjemný okamžik. Spory o platnost či neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru zaměstnavatelem jsou poměrně časté. Například Nejvyšší soud projednával spor zaměstnance o neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru při opakovaném porušení příkazu zaměstnavatele neprovádět hotovostní platby nad určitou hranici:Okamžité zrušení pracovního poměru za porušení zákazu provádění hotovostních plateb

Konflikt mezi zaměstnanci

Zaměstnavatel okamžitě zrušil pracovní poměr se zaměstnancem, který měl vyvolat konflikt se svým nadřízeným, během něhož jej vulgárně urážel (zaměstnanec nazval nadřízeného „nohsledem“ anebo „análním alpinistou“) a obviňoval z poškozování zájmů zaměstnavatele. Zaměstnanec podal však žalobu o určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru.

Obecné soudy vyhověly podané žalobě zaměstnance a prohlásily okamžité zrušení pracovního poměru za neplatné, jelikož nebyla intenzita porušení povinností zaměstnance natolik vysoká, aby bylo přistoupeno k okamžitému zrušení pracovního poměru.

Zaměstnavatel tak podal ústavní stížnost proti rozhodnutím obecných soudů zejména s odůvodněním, že obecné soudy zlehčovaly intenzitu konfliktu mezi zaměstnanci. Obecné soudy poukazovaly například, že urážky nebyly slyšitelné třetími osobami. Zaměstnavatel vnímal konflikt mezi zaměstnanci velmi negativně, kdy zaměstnanec neměl projevit po konfliktu lítost, neomluvil se, a proto jej nebylo možné nadále zaměstnávat.

Právo na spravedlivý proces nebylo porušeno…

Ústavní soud odmítl ústavní stížnost zaměstnavatele a neshledal, že by rozhodnutí obecných soudů porušily jeho právo na spravedlivý proces dle Listiny základních práv a svobod nebo jiné ústavní právo. Ústavní soud dovodil, že konflikt mezi zaměstnanci byl pouhou hádkou s užitím expresivnějších výrazů, kdy se jednalo o neveřejný konflikt, který měl nízkou způsobilost přivodit újmu zaměstnavateli.

Požadavek proporcionality při posuzování výroků zaměstnance

Ústavní soud v rámci odůvodnění svého rozhodnutí taktéž uvedl, že při okamžitém zrušení pracovního poměru zaměstnance pro jeho výroky, které by měly hrubě porušit pracovní povinnosti zaměstnance, musí být respektován požadavek proporcionality. Ústavní soud konkrétně uvedl, že přípustnost omezení svobody projevu je přitom třeba vždy posoudit ve světle věci jako celku, včetně znění výroků, které jsou stěžovateli vytýkány, a v kontextu, v němž je pronesl, stejně jako je třeba vzít do úvahy závažnost možné újmy zaměstnavatele, pohnutky zaměstnance či povahu a přísnost uložené sankce.

Kompletní znění uvedeného a citovaného nálezu Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 180/16 naleznete na jeho webových stránkách www.usoud.cz. Každý případ pracovněprávního sporu je nutné chápat individuálně. Budete-li řešit obdobný případ, lze jedině doporučit před učiněním jakýkoliv podání, konzultovat s právníkem k posouzení veškerých aspektů vašeho případu, a to s ohledem na neustálý vývoj rozhodovací praxe soudů a samotné legislativy.



Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 5
Hlasováno: 1 krát

Články ze sekce: MAKRODATA A EU



Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.