Stát stále sehrává v ekonomice příliš velkou roli a jeho ústup z pozicí v hospodářství bude o to delší a bolestnější. Vzdor tomu, že přes 80 procent HDP tvoří soukromé subjekty, je výkonnost slovenského hospodářství přibližně na stejné úrovni jako před ekonomickou reformou. Rozhodující je přitom to, že finanční a systémová infrastruktura a její služby jsou v rukou státu. v přepočtu na jednoho obyvatele se pohybuje kolem 3,
7 tisíce USD, což je srovnatelný výsledek s Polskem, ale nižší než v ČR a Maďarsku a méně než 50procentní oproti průměrné úrovni zemí EU. Dzurindova vláda převzala zemi po období relativně rychlého růstu ekonomiky, který byl však udržován za vysokou cenu vnitřní a vnější nerovnováhy.Šlo o hospodářskou politiku s expanzí veřejných výdajů, s realizací velkých infrastrukturních projektů, s deficitním hospodařením a s vytlačováním soukromých investic veřejnými. Výsledkem je stav, který někteří mimovládní ekonomové označují jako existenci dvou ekonomik. Virtuální pro zahraniční investory a voliče a reálnou ekonomiku, fungující na základě zcela jiných principů. Vláda zahájila novou fázi ekonomické reformy a přistoupila k dosud zanedbávaným ozdravným krokům v bank
ovnictví i podnikovém sektoru.Zredukováním předcházející rozpínavosti státu v oblasti spotřeby a investic došlo k výraznému zpomalení ekonomického růstu, který se i letos očekává v rozmezí dvou procent při zhruba 15procentní inflaci. I přes průměrnou 20procentní míru nezaměstnanosti, která v některých okresech je však až o 10 procent vyšší, se Slovensko zdá být sociálně klidnou zemí, v níž vláda si možná může být jista svým i dlouhodobým politickým přežitím. Tento předpoklad je však relativizován tím, že
po loňském poklesu průměrné reálné mzdy, poprvé od roku 1993, jde i letos o pokračující vývoj v tomto směru. Jde o důsledek zvýšené míry inflace, snížené dynamiky růstu a zhoršující se důchodové situace obyvatel.Ministryně financí Brigita Schmögnerová prohlásila, že plody správných kroků současné vlády v hospodářské politice bude sklízet až příští vláda. Neupřesnila však, která v pořadí, protože zemi čeká reforma veřejných financí, sociálního, důchodového a zdravotního systému, snižování úlohy státu v eko
nomice, decentralizace veřejné správy a ukončení privatizačního procesu. Tato fáze transformace bude velmi náročná na trpělivost obyvatel, protože k ní bude zřejmě zapotřebí dalšího strastiplného desetiletí. Přitom už nyní žije země v psychicky náročné atmosféře, k níž deník Pravda napsal, že Dzurindova vláda a především celé Slovensko potřebuje jako sůl nikoli přísliby a vidiny, ale viditelný, evidentní a skutečný úspěch.Zdroj: HN z 28.4. 2000