Experti nevylučují měnovou krizi v Polsku

Deficit běžného účtu Polska se v březnu prudce zvýšil na 1,43 miliardy dolarů, což bylo vysoko nad očekáváním. Za celé první čtvrtletí schodek celkové vnější bilance vzrostl na 3,59 miliardy z loňských srovnatelných 2,24 miliardy USD, oznámila včera Polská národní banka. Analytici podle ankety agentury Reuters v průměru odhadovali, že deficit bude v březnu na úrovni 1,12 miliardy USD po únorových 95 miliónech.

Polský vývoz podle údajů centrální banky stoupl v březnu na 2,37 miliardy z únorových 2,04 miliardy USD, za celé první čtvrtletí však klesl na 6,33 miliardy ze 7,01 miliardy USD ve stejném období loňského roku. Deficit obchodu zbožím v samotném březnu činil 1,24 miliardy USD a za první čtvrtletí vystoupil na 3,84 miliardy z loňských 2,82 miliardy USD.

Příliv investic zatím Polsku na pokrývání stále vyššího vnějšího deficitu stačí. Přebytek na kapitálovém a finančním účtě se v prvním čtvrtletí zvýšil na 3,27 miliardy z loňských 1,15 miliardy USD a s opravou chybných položek mělo Polsko celkové aktivní saldo 511 miliónů USD proti přebytku 156 miliónů USD

Zhruba tři čtvrtiny kapitálového přebytku, to znamená 2,5 miliardy USD, ovšem "zařídil" příliv portfoliového kapitálu, z čehož je velká část krátkodobých spekulativních investic. Mezi polskými i zahraničními ekonomy se proto již začíná mluvit o tom, že v Polsku vzniká živná půda pro měnovou krizi, jakou v podobných okolnostech již prodělalo Maďarsko a v roce 1997 Česká republika.

"Jsou to velmi špatné údaje a očekávám, že zlotý se dostane do krvavé lázně, protože investoři budou znepokojeni možností měnové krize," míní ekonom varšavské pobočky banky ING Barings Krzysztof Rybiński.

Zdroj: HN z 5. 5. 2000