Bombardování Jugoslávie a deno
minace leva zásadní měrou ovlivnily bulharský hospodářský a politický život v uplynulém roce. Vývoz, který se po zahájení náletů prakticky zastavil, po ukončení vojenských operací trvale prudce stupal až na prosincových 28,8 miliónu USD. Hrubý domácí produkt stoupl loni meziročně o 2,4 %, informovala ve výroční správě bulharská centrální banka.Režim měnového výboru (currency board, peněžní emise pouze v rozsahu přílivu deviz) zavedený před třemi roky stabilizoval bulharskou ekonomiku a vytvořil podmínky pro její nezbytnou restrukturalizaci, konstatuje analýza Mezinárodního měnového fondu. Inflace se dostala pod kontrolu (loni 6,2 %) a letos se očekává její pokles na 3,5 %; v dubnu cenový index klesl o 0,9 %. Únosný zůstává schodek veřejných financí (letos
kolem 1,5 % hrubého domácího produktu). Veřejný dluh má v nynějším roce klesnout o osm bodů na necelých 80 % HDP, uvádí fond.Nebezpečně se však vyvíjí nezaměstnanost (v tomto roce se čeká třetinový vzestup na 16 procent), obtížné bude zřejmě i splnění kritérií pro vstup do Evropské unie; Bulharsko uzavírá hrubým domácím produktem v přepočtu na obyvatele (1510 USD) žebříček dvanácti uchazečských zemí. Vysoký obchodní schodek (letos se má snížit o pětinu na sedm procent HDP) způsobil především celkový pád
vývozu a vzestup dovozu.Cesta ke konkurenceschopné tržní ekonomice bude dlouhá, podotýká MMF. Slabiny současného hospodářského systému spatřuje v absenci efektivního konkursního zákona a v nevyhovující vlastnické struktuře. Soukromý sektor vytváří dvě třetiny hrubého domácího produktu. Ve službách vzniká 55,9 % produktu, v průmyslu přes čtvrtinu a v zemědělství stále více než šestina produktu.
Zdroj: HN z 16. 5. 2000