Americký Kongres odložil udělení pomoci Kolumbii ve výši 1,3 miliardy dolarů, která byla na konci minulého roku slíbena prezidentu Pastranovi. Důvodem, proč kongres váhá s podporou kolumbijské ekonomiky, je politická nejistota v zemi, která marně bojuje s gerilou a narkomafií. Ze stejných důvodů prezident Pastrana odkládá ekonomickou reformu, kterou požaduje Mezinárodní měnový fond. Americké agentury zabývající se průzkumem investičních možností nejnověji vyškrtly Kolumbii ze seznamu zemí vhodných k investování. Poslední kapkou,
která vedla k tomuto doporučení, je "zákon", který vydali levicoví povstalci, vyžadující od movitých osob a podniků zvláštní "revoluční daň". Text tohoto "zákona", který povstalci uveřejnili před několik dny, způsobil okamžitě propad kolumbijského pesa, které již překročilo hranici dvou tisíc za jeden dolar.Američtí pozorovatelé zdůrazňují, že kolumbijská ekonomika se dostává stále hlouběji do područí gerily, se kterou se prezident Andres Pastrana marně snaží vypořádat. Zahraniční investoři zdůrazňují, že daň revolučním oddílům by ještě více znesnadnila podnikání. Kolumbijská ekonomika potřebuje zahraniční investice, ale politická nejistota investory odrazuje.V poslední době zasahuje Kolumbii vlna zavírání podniků, obchodů a komerčních center. V důsledku t
oho stoupá nezaměstnanost, která již přesahuje 20 procent aktivního obyvatelstva. V současné době hledá práci asi půldruhého miliónu Kolumbijců, k nim je třeba připočíst přibližně stejný počet lidí, kteří jsou zaměstnáni jen částečně či příležitostně a pobírají platy, které jsou nižší než průměrná mzda.V nedobré situaci je centrální banka, která v loňském roce ztratila 1,5 miliardy dolarů v důsledku nekompetence, korupce a administrativních nepořádků. Podle dohody s Mezinárodním měnovým fondem se vláda zavázala k ozdravení a privatizaci bankovních domů ve státních rukou před koncem roku 2001.
Krize zasahuje i hlavní vývozní artikly, jimiž jsou káva a ropa. V důsledku zemětřesení a záplav klesla již loni produkce kávy a další propad se očekává i v roce letošním. Před třiceti lety se její vývoz podílel na celkovém exportu země 70 procenty, dnes je to již jen 11 procent. Obdobně má být v letošním roce asi o dvě procenta nižší i těžba ropy, která nemá přesáhnout 800 tisíc barelů denně. Především na tento sekto
r se soustřeďuje gerila ve svém odboji proti vládě, v loňském roce provedla několik desítek atentátů proti ropovodu.Zdroj: HN z 17. 5. 2000