Ruku vám povedou bity

01.06.2000 | ,
MAKRODATA A EU


perex-img Zdroj: Finance.cz

Už příští daňové přiznání budete možná podepisovat elektronicky

U

ž příští daňové přiznání budete možná podepisovat elektronicky. A snad ještě dříve tu bude možnost podepisovat obchodní i jiné smlouvy na dálku, přes počítač. Zákon č. 415 o elektronickém podpisu totiž konečně prošel Poslaneckou sněmovnou. Hlasování poslanců vtáhlo každého, kdo vlastní (užívá) počítač a připojení na síť (internetovou či podnikovou - intranetovou), do virtuálního světa. Lze to říci i jinak - zákonem o elektronickém podpisu (ZEP) jsme z formálního hlediska (de iure) dokořán otevřeli brány elektronickému bankovnictví a především obchodování. Po více než ročním snažení Sdružení pro informační společnost a skupiny poslanců, vzniklé napříč politickým spektrem, se tak Česká republika jako první z bývalé východní Evropy zařadila mezi vyspělé země, které už takovouto normu mají.

Virtuální papíry

Co zlomového zákon č. 415 přináší? Především zrovnoprávňuje elektronické dokumenty (včetně podpisu) s klasickými papírovými a hodnotí je jako zcela rovnocennou písemnou formu právního úkonu. Zavádí pojem právně průkazného, zaručeného elektronického podpisu, ale také pojem ověřovatele informací, tzv. certifikační autoritu. Nad nimi pak bude bdít Úřad pro elektronické podpisy, který bude udělovat příslušné licence pro certifikační činnost.

Právě kolem "certifikační autority" probíhal dlouhou dobu souboj mezi poslaneckým návrhem zákona a vládní verzí, která však nakonec parlamentu vůbec předložena nebyla. Vládní úředníci měli představu, že certifikáty by mohla vydávat pouze graduovaná osoba v oboru práva, tedy notář. Jistě, zdálo by se

to logické, vzpomeňme si na fronty u notářů, a to ještě někteří nemají ani počítač.

Poslanec za US Vladimír Mlynář, jeden z navrhovatelů ZAP, na veletrhu ComNet Prague 2000 obhajoval svěření "certifikačních autorit" soukromým firmám při panelové diskusi o e-businessu. Třímal v ruce ultramoderní mobil typu Noklia 7110 a hřímal: "Potřebuji jako sůl udělat upgrade softwaru ve svém telefonu, ale v Praze jsou pouhé dvě (!) firmy, které to umějí, a stojí před nimi hodinové fronty. Přece nechceme, abych

om takto skončili i s certifikací elektronického podpisu. Proto zákon umožňuje svěřit jej privátním firmám."

Věřme, že jich bude více než dvě.

Čísla místo písmenek

Ovšem pozor, elektronický podpis není váš charakteristický klikyhák na papíře, přenesený scannerem do elektronické podoby, jímž už dnes mnozí podepisují své e-maily. Je to kombinace mnoha čísel, vzniklá na základě tzv. veřejného a soukromého klíče, která se připojí v počítači k dokumentu a umožňuje určit identitu autora podobně jako dnes občans

ký průkaz, pas či rodný list.

Samozřejmě, že při vystavení certifikátu u příslušné certifikační autority se alespoň napoprvé nevyhnete osobní návštěvě. Také některé banky vyžadují při prvním jednání o e-bankingu vaši fyzickou přítomnost. Chtějí se tak vyhnout tomu, že by jejich klientem mohla být pouze virtuální (tedy neexistující) osoba či firma.

Zlom na cestě k New Economy

Náš elektronický trh má tedy svůj první zákon. Po něm musí přijít další, které budou dále řešit nové vztahy a podporovat rozvoj nové ekonomiky a informační společnosti. Česká republika má s rozběhem elektronického obchodování ještě mnoho problémů. Nejde jen o to, že přístup k počítačům má zatím jen 45 % populace (a to ještě většinou v zaměstnání). Jde i o nedůvěru k elektronickým médií

m, kterým přece nesvěříme svoji platební kartu. A elektronický podpis smlouvy o dodávce zboží s někým, kdo sedí na druhém konci světa, je pro mnohé stále ještě absurdní představou.

Vývojáři klíčových firem se proto soustřeďují na bezpečnost celého procesu. Na ComNet Prague 2000 známý panevropský provider internetu KPNQwest Czechia (dříve EUnet) představil připravovanou verzi zpracování žádosti o vydání certifikátu, která už je postavena na mnohem vyšším stupni bezpečnosti, než bylo dosud obvyklé.

Zakrátko

se stane elektronický podpis běžnou pomůckou jako ony platební karty, a tomu se musí postupně přizpůsobit celá legislativa. Možná nás postrčí do éry informační společnosti mnohem rychleji než osvětová činnost za X miliard korun.

Zdroj: Ekonom 22/2000

Autor článku

 

Články ze sekce: MAKRODATA A EU