V EU se za osm let zvýšil počet osob zaměstnaných na částečný úvazek ze 14 na 18 procent. Příklad Švýcarska, kde v květnu nezaměstnanost poklesla pod dvě procenta, a Spojených států s 4,1 procenta, nově přilil olej do ohně diskus
í o otázce nutné míry deregulace evropského trhu práce.V minulých dnech uskutečněné setkání expertů, organizované Frankfurter Institut a Londoner European Policy Forum poukázalo ústy účastníků na to, že anglosaské země mají efektivnější modely a vyšší úroveň liberalizace, na rozdíl například od Německa. Podobný názor zastává šéf ekonomického institutu IfW v Kielu Horst Siebert. "Příspěvky v nezaměstnanosti stojí 30 miliard DEM, zbavme se jich," řekl Siebert, podle něhož by nástupní platy měly být o 20 pro
cent nižší než mzdy v kolektivních dohodách.Již několik let ekonomové tvrdí, a jak se zdá, tyto myšlenky jsou živoucí i nadále, že bez tvrdé deregulace, redukce výdobytků státu blahobytu, snížení daní a výrazného poklesu mzdových nákladů, není možné dosáhnout výrazného poklesu nezaměstnanosti. Analytici ze společnosti Morgan Stanley Dean Witer v Londýně Christel Rendu a Giovani Zanni však prohlašují, že Evropa je zlepšení schopna i bez těchto tvrdých opatření. Podle nich pokud se v eurozóně uskuteční přes
un orientace směrem k práci s vyšší flexibilitou, míra nezaměstnanosti by se mohla snížit ze současných 9,4 procenta až na hodnotu 5,3 procenta v roce 2007.Jejich argumentace vychází z propočtů, že do té doby by kolem 40 procent pracovních příležitostí bylo na částečný úvazek, resp. by šlo o sezónní práci. "Ve staré Evropě sice neuskutečňujeme tvrdou deregulaci amerického typu, ale evropské trhy dokázaly nalézt alternativu," uvedli zmínění ekonomové, jejichž slova včera citovala agentura Reuters. Přestože
trvávají znaky nepružnosti, na pozadí vývoje posledních let však probíhají významné změny. Jednou z nich je růst počtu osob zaměstnaných na částečný úvazek, přičemž největší úspěch zaznamenalo Nizozemsko.Zdroj: HN z 14. 06. 2000