Vstoupila Amerika do zlatého věku rychlejšího ekonomického růstu? Snad ano, ale ani nové údaje a výzkumy to zatím plně nepotvrdily.
Ekonomové, pokoušející se objasnit fungování americké ekonomiky, se shodují ve dvou zásadních závěrech. Nikdo z nich nepopírá mimořádnou výkonnost, kterou americká ekonomika dosahovala od poloviny devadesátých let. Nikdo také nezpochybňuje, že se v sektoru počítačů dramaticky zrychlil technologický pokrok, který přímo ovlivnil růst celkového ekonomického výstupu a produktivity. Záhadou však zůstávají další dva podstatné a úzce spjaté problémy: Za prvé, do jaké míry se zázračný růst produktivity v odvětví produkce počítačů promítl do celé ekonomiky. A za druhé, zda bude - dejme tomu v příštím desetiletí - pokračovat růst agregátní produktivity obdobným tempem jako v posledních pěti letech.Nová data, nové pohledy
Nově revidovaná čísla jsou skutečně překvapující. Mezi roky 1974 a 1990 rostla produktivita práce (výstup v soukromém sektoru mimo zemědělství za hodinu) ročně v průměru o 1,4 %. V období 1991 až 1995 přidala na tempu na něco přes 1,5 %. Překvapení přišlo až v době vrcholné hospodářské expanze mezi roky 1996 a 1999, kdy se dalo čekat zpomalování produktivity, ale ta se
naopak prudce vyšplhala na téměř 2,6 %. Není pravděpodobné, že by v pozadí stála shoda náhod. Je jisté, že tato léta korespondovala s obdobím zrychleného vývoje počítačových technologií a intenzivního zavádění internetu do firem a domácností. Pokud to není zázrak produktivity a úsvit nového ekonomického věku, tak o co jde? Finanční trhy zůstaly navzdory nedávným menším poklesům přesvědčené, že došlo ke změně "paradigmatu", nejzákladnějších vzorců chování ekonomiky.Robert Gordon z Northwestern University j
e uznávanou a hojně citovanou kapacitou z oblasti produktivity a zároveň jedním z nejtvrdších odpůrců teorií o nové ekonomice. V často citované studii z loňského roku zdůrazňuje, že nedávné vzedmutí americké produktivity práce se týká jen výroby počítačů. Pro zbývajících 96,5 % ekonomiky platí, že po vyloučení dočasných vlivů konjunkturálního cyklu buď ke zrychlenému růstu produktivity koncem devadesátých let vůbec nedošlo, nebo někde dokonce nastal i pokles.Potom, co byly k dispozici revidované údaje sta
tistik, Gordon svůj názor změnil. V připraveném článku pro Journal of Economic Perspectives již hovoří o tom, že zrychlení produktivity práce koncem devadesátých let nebylo jen záležitostí výroby počítačů. Připouští, že akcelerovala i ve zbytku ekonomiky (po odečtu cyklických vlivů) o 0,4 procentních bodů ročně.Pochybnosti zůstávají
To je podstatně radostnější závěr, ale přesto, jak zdůrazňuje Gordon, nepotvrzuje příběh o nové ekonomice. Trapnou skutečností zůstává, že pokud vyloučíte vedle počítačů také všechno zboží dlouhodobé spotřeby, zázračná produktivita zmizí. Dokonce i z nových dat vyplývá, že růst produktivity od roku 1995 v takto vymezené oblasti, která zahrnuje převážnou část americké ekonomiky, prakticky stagnuje.
A Robert Gordon obrací pozorn
ost jiným směrem. Růst produktivity práce je výsledkem zapojení dodatečného kapitálu a zvyšování technologického pokroku. Technologický pokrok lze rozdělit na zdokonalování počítačů a ostatní. Když pak vezmeme ekonomiku jako celek, zjistíme, že mimořádné přírůstky kapitálu a zvyšování technologického pokroku ve výrobě počítačů jsou vším, o co se zvýšení produktivity práce opírá. Příspěvek technologického pokroku mimo oblast počítačů byl nulový. Pokud se přece jen objeví nepatrný růst produktivity práce v té části ekonomiky, která zbyde po vyloučení výroby zboží dlouhodobé spotřeby, lze ho obvykle vysvětlit zapojováním dodatečného kapitálu. Ve většině ekonomiky tedy celková produktivita faktorů klesá.Podle Gordona jsou tedy tvrzení o nové ekonomice přehnaná. Počítačová revoluce nedokázala uvolnit síly pro široké uplatnění technologického pokroku v celé ekonomice jako některé epochální vynálezy minulosti, které měnily "paradigma".
Další představy a konfrontace
Jsou i optimističtější ekonomové. Stephen Oliner a Daniel Sichel z americké centrální banky (Fed) v nedávné studii dokazují, že se produktivita práce zrychlila i mimo oblast výroby počítačů a že častější používání počítačů přispívá ke zrychlování produktivity i v dalších odvětvích prostřednictvím zvýše
ných investic do kapitálu a růstu široce pojatého technologického pokroku. Klíč k tvrzení, že produktivita ve službách a výrobě jiného než dlouhodobého zboží nevzrostla a že celková produktivita výrobních faktorů (total-factor productivity) mimo oblast výroby počítačů stagnovala nebo klesala, vidí ve způsobu, jak Gordon odčítal dočasné vlivy konjunkturálního cyklu. Centrální bankéři se o žádné takové úpravy nepokoušeli, částečně proto, že cyklus obklopuje množství nejistot. Proto jejich závěry nabízejí růžovější pohled. Gordon má ale pravdu, když uvádí, že výstup koncem devadesátých letech rostl rychleji, než byl jeho dlouhodobý trend (dosvědčuje to pokles nezaměstnanosti a zvyšování schodku běžného účtu), a proto musela rychleji přirůstat i produktivita. Část jejího růstu má tedy dočasný charakter.Do diskuse se zapojili i další odborníci. Dale Jorgenson z Harvard University, jeden z nejvýznamnějších badatelů v této oblasti, a Kevin Stiroh z americké centrální banky použili odlišnou metodologii a zjistili (stejně jako uvedená dvojice z Fedu), že růst technologického pokroku (opět bez odečtu cyklických vlivů) koncem devadesátých let zrychlil i mimo oblast počítačů. Jejich hodnocení má přesto rysy Gordonova varování: "Přínosy růstu technologického pokroku lze
vystopovat v podstatné části průmyslu informačních technologií... Stejně zřejmé je však i to, že sektory používající počítače (finančnictví, pojišťovnictví, obchod s realitami a další služby) v růstu produktivity dál zaostávaly. Hlasatelé nové ekonomiky tak před sebou mají důležitý úkol: vysvětlit, proč obrovské investice do špičkové techniky provází pomalý růst produktivity."Zdroj: Ekonom 15. 06. 2000
Dvě piva, šunku, sýr a k tomu řidičák. Za pár dnů bude možné místo úřadu vyzvednout průkaz „u Vietnamců“
Premiéra filmu F1 s Bradem Pittem se blíží. Připomeňte si i další filmy s automobilovou tematikou
Kupujete ojetinu? U těchto značek hrozí stočený tachometr nejčastěji
BMW X3 30e xDrive: K dokonalosti nemá daleko
Ve škodovkách budoucnosti se objeví díly vyrobené z pytle zalitého pryskyřicí. Základem je len
