Jste příliš sexy pro nakupování na internetu?

23.06.2000 | ,
MAKRODATA A EU


perex-img Zdroj: Finance.cz

Česká republika vstoupila do éry elektronického obchodu, tedy éry nákupů po internetu

Česká republika vstoupila do éry elektronického obchodu, tedy éry nákupů po internetu. Zatím jen pomalu a po špičkách. Ve světě je však e-business považován za žhavou současnost a jedinou možno

u cestu do budoucnosti. Za uplynulý rok utratili čeští zákazníci na internetu přes 44 milionů korun. Největší peněžní krajíc si pro sebe ukousli prodejci bílé techniky (24,3 procenta), knih (21,85 procenta) a hudebních nosičů (14,27 procenta). Struktura zboží, které si loni koupili čeští klienti internetových firem, se přitom zásadně liší od "tradičních" žebříčků komodit, které vydávají již zavedené internetové země, například USA. Tam totiž jasně dominuje prodej letenek, hudební a knižní produkce, počítačových sestav a softwaru v různých kategoriích. Situace v západní Evropě je přitom podobná. Magický letopočet 2000 však začíná měnit i tvář tuzemských e-nákupů. "Za první dvě čtvrtletí tohoto roku jsme prodali skoro o devadesát procent více knih než za stejné období v roce loňském," říká Michal Kylián, vedoucí obchodního týmu e-obchodu Vltava.

Online reklama signalizuje rozmach

Obchodníci a reklamní agentury, které působí na trhu elektronického podnikání, tvrdí: "Letos čekáme nejen další růst výdajů na elektronické nákupy, ale sami chceme utratit v porovnání s loňskou sezonou dvakrát více peněz na internetovou reklamu a firemní prezentace." Jak je možné, že elektronická reklama roste takovým tempem? Odpověď je jednoduchá - je totiž až desetkrát účinnější než například televizní spoty,

dokáže mnohem cíleněji zasáhnout potenciálního zákazníka, a především stojí mnohem méně než klasická média. Nejaktivnějšími hráči na poli internetové reklamy byly za první měsíce tohoto roku především finanční a peněžní domy. Další významnou skupinou firem, která v tuzemsku investovala značné sumy do elektronické reklamy nejen v podobě proměňujících se reklamních proužků, jsou importéři automobilů. Dobu nezaspali ani operátoři mobilních sítí, počítačové a softwarové společnosti. Souhrnně však můžeme říci, že domácí společnosti si cestičku k e-reklamě teprve hledají. Skutečností také je, že za každou jednu korunu vloženou do reklamy získávají internetové firmy zpátky zatím pouze 80 haléřů.

Ve střední Evropě vedeme

Tradiční česká opatrnost však do výsledků tuzemského e-commerce jaksi nezapadá. Například ze srovnání s investicemi do internetové reklamy v sousedním Německu nevychází ČR totiž vůbec špatně. Tamní firmy utratily za své reklamní proužky bannery v roce 1999 přes 150 milionů marek, což bylo zhruba

0,47 procenta z celkových výdajů na reklamu. Číslo, tedy alespoň v procentech, je podobné stavu v tuzemsku. "I to dokládá, že dosahujeme podobné úrovně jako naši sousedé," potvrzuje trend Krejčí. Ostatním státům z takzvané visegrádské skupiny se o takových číslech může jen zdát. Například polský internet podle údajů agentury Reuters nevyrostl ještě z dětských střevíčků. Slovensko je zase ve srovnání s tuzemskem, co se týká reklamních výdajů, zhruba na stejné úrovni jako ČR před dvěma až třemi roky. A v Maďarsku se dají data odvodit jen ze známých údajů o tamním internetu. K němu má přístup zhruba pět procent Maďarů, což je asi půl milionu lidí. Vloni virtuální obchody zinkasovaly 330 tisíc dolarů.
E-nákupy v USA jsou vodítkem

Internet zřejmě nikdy nebude místem, kde by se dalo dlouhodobě nakupovat úplně všechno. Podle studie poradenské společnosti Deloitte & Touche se letos zatím rozvíjí na internetu nejvíce oblast služeb. A v nich vede jednoznačně prodej a objednávání letenek. Do popředí se také dere náku

p lístků do divadel, kin a na koncerty. Existuje již několik serverů s těmito službami, ale první housle hrají dva - server TicketPro a www.vstupenky.cz. Celosvětový zájem o nové možnosti nákupů dokládá například letošní studie PricewaterhouseCoopers (PWC) E-Retail Intelligence System. Z ní vyplynulo, že více než 42 procent amerických respondentů hledá stále hodně intenzivně nové a rychlejší způsoby nakupování a úhrady nákupů.

Hladu po e-nakupování odpovídá i odezva na straně nabídky. Ze 782 kontaktovaných vedoucích pracovníků firem, které nabízejí obchodování po internetu, se více než 57 procent domnívá, že e-business a internet se stanou během příštích dvanácti měsíců nejdůležitějším obchodním kanálem. Jak vůbec vypadá "průměrný Američan", který na interne

tu nakupuje? Renomovaný server eMarketer jej popsal jako osobu, která stráví denně u obrazovky počítače napojeného na internet průměrně 6,7 hodiny. Jiná agentura - PeopleSupport - zase uvedla, že dva ze tří nákupů v amerických on-line obchodech pořídí ženy. Studie dále tvrdí, že 50 procent uživatelů internetu v USA jsou ženy a ty jsou zodpovědné také za 63 procent nákupů v tamních on-line maloobchodech. Typická internetová uživatelka je nejčastěji bílé rasy, ve věku mezi 45 a 54 lety, vydělává více než 75 000 dolarů ročně a má více než jedno dítě. Její český kolega je podle sociodemografického výzkumu agentury Médea reprezentován jedincem se středoškolským vzděláním zakončeným maturitou, s příjmem od 30 000 korun měsíčně výše. Jeho věk je 20 až 29 let a žije především v Praze.

Odpověď na důležitou otázku "je to muž, či žena" je s ohledem na převahu mužských návštěvníků na domácí internetové scéně jasná. Měnící se preference českých zákazníků potvrzují nesčetné výzkumy. Zajímavé údaje zjistila právě Médea ve své charakteristice uživatelů nakupujících na internetu. Ze vzorku 108 lidí odpověděli téměř všichni respondenti záporně na otázku, zda by použili při placení na internetu platební kartu. "To je věcí kampaní a vysvětlování - je třeba zvýšit aktivity, v rámc

i kterých by autority v zemi přesvědčovaly lidi, že internet není o nic nebezpečnější než jiné elektronické technologie," tvrdí Miroslav Altman, manažer skupiny E-Business společnosti Logica. Dění na internetu bývá často spojováno s označením "New Economy". V současné chvíli existují dvě skupiny odborníků, z nichž ta první tvrdí, že e-business je ta správná cesta, jak přežít rostoucí tlak globalizace a zároveň vyřešit spousty ekonomických problémů.

Ta druhá je opatrnější a její názor by se dal shrnout do lakonického: "Není třeba nikam spěchat, uvidíme, jak se to vyvine." Z mnoha analýz, které si toto téma vzaly na paškál, je přinejmenším jasné, že například objednání kompaktních disků, knih nebo lístků na koncert na sebe nabaluje další obslužná pracovní míst

a. Patří mezi ně zasilatelské služby, kurýrní služby, grafická studia, hardwarové a softwarové společnosti. Mohou se všichni uživit? "Domnívám se, že ano, jinak nemá elektronický obchod smysl," říká Miroslav Renda z agentury Magic Seven, která podniká v oblasti marketingu, propagace a reklamy.

Zábrany by měly padnout

Podle jeho názoru by měl v ČR co nejdříve odpadnout i problém považovaný za zásadní brzdu rozšíření elektronického obchodu - placení bez viditelných úředníků. "V letošním roce se spustí ostrý provoz bezpečnostního platebního protokolu SET, který má zvýšit objem transakcí na internetu," tvrdí Renda. Svěřit číslo platební karty do políčka dotazníku na webu se však i přes garantovanou bezpečnost většina lidí zřejmě příliš brzy nechystá. Hlasy odborníků, kteří se podobným problémem zabývají, totiž hovoří jasně důvěru si musí internet nejdříve zasloužit sám bez okázalého prohlašování, že to nebo ono je zaručeně bezpečné. Elektronické bankovnictví je doménou tuzemských správců peněz teprve v několika posledních letech. Patří do kategorie takzvaného přímého bankovnictví.

Obecná charakteristika této služby spočívá v minimálních zásazích bankovních úředníků do správy klientových peněz a do zadávání příkazů a využívání služeb bez nutnosti osobně vyřizovat všechny záležitosti. V přímém bankovnictví jde tedy zjednodušeně řečeno o to, že člověk sám rozhoduje, jak a kdy se svými penězi naloží, a řídí si běžný účet v bance sám. A to je zřejmě hlavní důvod, proč tak těžce zápasí o nové klienty. Přestože v tuzemsku už nabízí "internetovou banku" čtveřice peněžních domů, počet jejich klientů nepřekračuje sto tisíc lidí. Evropa se v rámci posouzení úrovně a vyspělosti elektronického bankovnictví dá rozdělit na osu sever-východ. Na vedení této čáry měly vliv především skandinávské státy a jejich vládní programy na podporu internetu. Uchopit příležitost za pačesy stačil už kdekdo. Těm, kteří stále váhají začít provozovat virtuální obchod, může ujet vlak. Možná, že jsou příliš sexy pro to, aby se internetem vůbec zabývali.

Zdroj: LN z 23. 06. 2000


 

Autor článku

 

Články ze sekce: MAKRODATA A EU