Prostředí pro zdravý život

 Kolem roku 2000 se tento pozitivní trend obrací. Pokles znečištění prostředí je výrazně pomalejší, stagnuje nebo dokonce dochází k jeho růstu. Výsledkem je stále vysoká úroveň znečištění, která je ve většině ukazatelů vyšší než průměr EU nebo průmyslových zemí světa. V některých z nich jsme na tom téměř nejhůře mezi zeměmi OECD, například v energetické náročnosti energetiky či v emisích skleníkových plynů.

 Špatné vysvědčení vládě ČSSD vystavila zpráva OECD o české environmentální politice z podzimu 2005. Ve srovnání s obdobím před rokem 1998 socialistické vlády celkově zřetelně polevily v úsilí o zlepšení kvality prostředí, ve kterém žijeme. Především je alarmující, že za socialistických vlád drasticky poklesly soukromé i veřejné výdaje na ochranu životního prostředí z 2,5 % HDP v roce 1997 na 0,7 % v roce 2002. Současná vláda produkuje hory legislativy nadměrně zatěžující občany, obce a zejména podnikatele, ale skutečného zlepšení nedosahuje. Kvalita ovzduší se téměř nezlepšuje, infrastruktura pro odpady a čištění vod se buduje pomalu a česká krajina je často zbytečně poškozována.

15 tezí pro lepší životní prostředí

• Výrazně snížit nejškodlivější typ znečištění ovzduší z malých topenišť a z dopravy
• Urychlit a zlevnit výstavbu čistíren odpadních vod pro malá a střední sídla
• Zjednodušit pravidla pro nakládání s odpady, která musí být přehledná a racionální
• Zajistit, aby ekologická opatření prováděná podnikateli nebyla překážkou jejich konkurenceschopnosti
• Všemožně podporovat zavádění nových environmentálně příznivých technologií
• Výrazně snížit energetickou náročnost ekonomiky (účinnější technologie)
• Energicky řešit prioritní problém rostoucí zátěže prostředí způsobené dopravou
• Chránit přírodu pro člověka pro současné a příští generace (nové zákony o územním plánování a o půdě)
• Postupně sanovat staré ekologické zátěže s ohledem na jejich skutečnou nebezpečnost
• Provést audit veřejné správy, která musí fungovat podstatně efektivněji než dosud (vyjasnit vztahy mezi centrálními orgány a kraji)
• Účast veřejnosti na rozhodování musí být efektivní, má však probíhat podle jasných pravidel
• Položit hlavní důraz na efektivitu využití finančních zdrojů - hodnocení investic z hlediska dosaženého zlepšení parametrů životního prostředí
• Aktivně se zapojit do přípravy legislativy v rámci EU, mít při tom na mysli naše národní zájmy
• Zjednodušit a zpřehlednit environmentální legislativu jako celek
• Připravit Kodex práva životního prostředí