Průmysl v zemi galského kohouta prožívá takový vzestup, že se podnikatelé nechají až unášet euforií. I když nehrozí nebezpečí přehřátí, francouzská ekonomika není bez problémů. Významné hospodářské ukazatele druhé největší evropské ekonomiky - míra nezaměstnanosti a podnikatelská důvěra - svědčí o tom, že Francie se nachází na vzestupné konjunkturní křivce.
Dlouhodobá choroba této země, chronicky vysoká míra nezaměstnanosti, letos v červnu mírně polevila. Vykázala 9,6 procenta, o dvě desetiny procenta méně než v květnu. Práci hledá už jen 2,512 miliónu lidí. Ve srovnání se stejným měsícem roku 1997, kdy tento index dosáhl poválečného rekordu 12,6 procenta, je to sice výrazný pokrok, ale podle některých an
alytiků to neznamená, že francouzská ekonomika je z vody venku.Pokles nezaměstnanosti nicméně přiměl prestižní studijní ústav Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) k výroku, že Francie prožívá "silný růstový cyklus". Vzestup zaměstnanosti, a tudíž i větší pocit jistoty spotřebitelů, totiž přispěl k tomu, že vzrostly jejich výdaje stimulující hospodářský rozvoj. Podle agentury Bloomberg stoupl ukazatel spotřebitelské důvěry v červnu meziročně o dvě procenta. To přimělo francouzské podniky,
že zvýšily své investice a najímaly více pracovních sil.Podnikatelská důvěra, jak uvádí agentura Reuters, se proto v červnu ne náhodou dostala na nejvyšší úroveň za posledních šest let. Tento index stoupl na 40 bodů z 33, což podle bankéře Marca Touatiho "svědč
í o euforii mezi podnikateli". Mezinárodní měnový fond (MMF) nedávno pochválil hospodářskou politiku francouzské vlády. Zároveň ji však pobídl, aby výrazněji, než plánuje, snížila rozpočtový deficit. Vláda tento deficit projektuje letos na 1,5 procenta hrubého domácího produktu a na 1,2 procenta v příštím roce.Studie MMF sice přiznává, že francouzské hospodářství má v příštích 18 měsících růžové vyhlídky, ale varuje, že například podnikové investice jsou zatím nedostatečné. MMF dal překvapivě za pravdu premiérovi Lionelu Jospinovi, že prosadil snížení pracovní doby z 39 na 35 hodin. Uplatnění zákona probíhá hladčeji, než se dalo očekávat, což však neznamená, že by se v budoucnosti nemohly vyskytnout závažné problémy. "Snížení pracovní doby může zo
střit nedostatek pracovních sil, což hrozí zesílením tlaku na zvýšení mezd," uvádí studie MMF. Podle agentury Bloomberg nicméně L. Jospin svou politikou státního subvencování zaměstnanosti mladých lidí a snížením pracovní doby vytvořil předpoklady pro pokles míry nezaměstnanosti, a tím zprostředkovaně i růst spotřebitelských výdajů.Zdroj: HN z 31. 07. 2000