Přestože ekonomika země tisíce jezer v loňském roce mírně poklesla - růst činil 3,5 procenta, letos jsou výhledy silně optimistické - 5,2 procenta. Také nezaměstnanost se dokázala po letech na dně (počátkem devadesátých let) vzchopit a snížit z 18 procent v roce 1994 na 10 procent loni. Její další snižování, silný průmysl a snížení rozpočtového deficitu ze 7 procent v roce 1993 na přebytek o dvou procentech vloni jsou jedny z hlavních bodů, které oceňuj
e OECD ve své páteční zprávě o stavu finské ekonomiky.Kromě chvály pozitivního vývoje v průmyslu - hlavně elektronickém, který táhne ekonomiku, a mzdových dohod, upozorňuje "klub bohatých" také na možná rizika. Jedním z nich je inflace, která se v květnu vyhoupla na čtvrté místo v Evropské unii a je tak možným znakem přehřátí ekonomiky.
Mezi další oblasti svého zájmu by pak Finsko podle OECD mělo zařadit snížení daňové zátěže a reformu penzijního systému. Daňová zátěž je v současnosti s podílem 46,5 procenta na jedna z nejvyšších v zemích OECD. Její snížení spolu se zkrácením vládních výdajů by pozitivně posílilo nabídkovou stranu a napomohlo dalšímu snížení nezaměstnanosti. S penzijní reformou si bude muset finská vláda (v roce 2030 by tento stát měl
být na druhém místě v EU) pospíšit.Jednou z metod by mělo být například znevýhodnění dřívějšího odchodu do penze. Za třetí hlavní cíl si pak vláda stanovila privatizaci některých částí průmyslu a naopak zvýšení státního podílu v některých, hlavně tradičních odvětvích.
Zdroj: HN z 31. 07. 2000