Mezinárodní mìnový fond na rozdíl od situace pøed rokem nedoporuèuje, aby Èeská národní banka jakkoliv mìnila základní úrokové sazby a soudí, e k jejich dalšímu pohybu by mìla být velmi opatrná. "Myslíme si, e jsou v souladu s inflaèními cíly ÈNB a poté, co byly vloni dramaticky sníeny, je jejich souèasná úroveò správná. V situaci, kdy dochází k oivení ekonomiky nejen v Èeské republice, ale i v zahranièí, a další vývoj cen ropy je nejasný, by dalším sniováním úrokových sazeb mohlo vzniknout riziko budoucího pøehøátí hospodáøství a rùstu inflace," uvedl vèera v Praze Roger Nord, zástupce MMF ve støední Evropì. Toto hodnocení vyjádøil zhruba mìsíc pøed projednáním pravidelné roèní zprávy o vývoji èeské ekonomiky, která bude pøedmìtem diskuse vedení MMF a poté bude k dispozici veøejnosti.
Nord také nepøímo pochválil spolupráci ÈNB a Ministerstva financí: "Celkové nastavení makroekonomických politik, to znamená kombinace mìnové a fiskální politiky, je podle našeho názoru nyní správné". Pøedstavitel MMF rovnì nesdílí názor pøedsedy Poslanecké snìmovny Václava Klause, aby došlo k dalšímu sníení úrokových sazeb, které podle nìj zpùsobují úvìrovou pasivitu bank a èeskou ekonomiku udrují v zablokované pozici. "Vzhledem k dobrému mixu makroekonomických politik povaujeme za klíèovou otázku pro rok 2000 míru postupu ve strukturálních reformách," zdùraznil Nord. Zároveò pøipomnìl, e úroveò tìchto reforem byla vloni pøedmìtem kritiky nezávislých odborníkù a mezinárodních institucí. Proto budou letos všichni hodnotit, jak velkého pokroku v nich Èeská republika dosáhne. "Oèištìní bankovního sektoru, doprivatizace bank, revitalizace prùmyslu, regulaèní právní rámec a realizace zákona o konkursu a vyrovnání jsou základními body, na nich musí ÈR nyní pracovat, aby si vytvoøila pøedpoklady pro dlouhodobý ekonomický rùst," doplnil zástupce MMF.
Zdroj: HN 28.3.2000