Riziko plynoucí z možného pohybu kursu koruny chtějí fondy eliminovat pomocí zajištění. Novela zákona o penzijním připojištění penzijním fondům umožnila investovat maximálně 10 procent majetku do zahraničních cenných papírů. Zákon jednoznačně říká, že má jít výhradně o dluhopisy emitované státy či centrálními bankami členských zemí OECD.
Novela sice platí již od srpna loňského roku, do dnešního dne však žádný nákup cizoměnových bondů neproběhl. Fondy totiž k podobnému kroku potřebují souhlas Ministerstva financí, Komise pro cenné papíry a České národní banky. Podle pracovníků oddělení státního dozoru nad penzijními fondy z MF zatím souhlas od ministerstva a KCP dostalo pět penzijních fondů. Jejich jména však odmítli sdělit. "Devi
zovou licenci jsme zatím neudělili žádnému fondu. Nyní s několika probíhá správní řízení," uvedl za ČNB Pavel Palivec z tiskového oddělení. Celé řízení se podle informací HN protáhlo i proto, že původně MF tvrdilo, že souhlas centrální banky není potřebný.I když zatím nikdo nemá platnou licenci na zahraniční investice, všechny činné penzijní fondy tuto možnost zapracovaly do svých statutů. Stále častěji se však ozývají hlasy z řad odborné veřejnosti, že se tyto obchody musí zajistit proti kursovému riziku. I sebelepší cenný papír s daným výnosem může být ztrátový v případě, že dojde k výraznějšímu pohybu kursu. "Riziko tu existuje. Zdá se mi však nižší než například investice do tuzemských nemovitostí," uvedl Ondřej Schneider z Patria Finance. Při zajiště
ní však výnos z celé operace není příliš vysoký. V každém případě by o možných rizicích měl být klient informován předem.Penzijní fondy, které HN potvrdily svůj zájem o koupi cizoměnových dluhopisů, s omezením rizika na minimum počítají. "Netrpělivě čekáme na obdržení licence," uvedl generální ředitel PF České pojišťovny Ivo Foltýn. Teprve v okamžiku, kdy začne fond v zahraničí nakupovat, bude podle něj přemýšlet o zajištění těchto obchodů. "S ohledem na minimální rizikovost státních obligací počítáme se
zajištěním pouze proti výkyvům kursu," konstatoval Foltýn.Zájem o obchodování v zahraničí projevil i PF Komerční banky. "Chceme tímto způsobem investovat zhruba pět procent majetku," potvrdil ekonomický ředitel společnosti Kamil Kočí. S výraznějším objemem zatím fond nepočítá. "Nečekáme, že se zahraniční výrazněji podepíší na zhodnocení prostředků účastníků," dodal Kočí s tím, že hlavním důvodem vstupu na zahraniční trhy je nedostatek kvalitních domácích cenných papírů. I tento fond se bude zaji
šťovat proti kursovému riziku. "Jsme domluveni se správcem portfolia," dodal Kočí.Zdroj: HN z 03. 08. 2000