Pomalu, ale jistě se i v Česku rozevírají sociální nůžky. Nejde to ale nijak rychle: brání tomu štědrý
systém sociální podpory. Bohatí stále bohatnou a chudí dále chudnou. Děje se to všude na světě, odborníci ale tvrdí: V Česku tento proces probíhá pomalu. "Opravdu chudých lidí je velmi malé procento. Je to mimo jiné dáno zákonem o sociálním minimu," říká Martin Mácha z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí. Na sociální dno podle sociologů je to čistý měsíční příjem pod 5000 korun tak dopadne jen málokdo.Některým lidem se kvůli poměrně vysokým sociálním dávkám vůbec nevyplatí pracovat. Mzda, na niž by si mohli přijít, je často jen o málo vyšší než dávky od státu. Se sociálním minimem tak mohou v některých regionech poměrně slušně vyjít. Snad i proto se v průzkumech většina Čechů řadí do tzv. střední vrstvy. Příjmy této skupiny lidí mají však podle Máchy blíže ke dnu než k vyšší, bohatší vrstvě. To ostatně potvrzují i statistiky. Z údajů minister
stva práce vyplývá, že přes sedmdesát procent zaměstnaných lidí (téměř dva a čtvrt milionu obyvatel) má měsíční plat v rozmezí deseti až patnácti tisíc.Naopak nad 20 tisíc vydělávají necelá dvě procenta zaměstnanců. Pod hranici deseti tisíc hrubého spadá asi 16 procent. Průměrná hrubá mzda je přitom 12 458 Kč. I když rozdíl mezi bohatými a chudými roste, je v porovnání se světem stále malý. Američtí špičkoví manažeři si například vydělají 350krát více, než je průměr. V Česku je to jen devítinásobek.
Zdroj: LN z 31. 1. 2000