PRAHA, 7.prosince (Reuters) - Následující text je záznamem jednání bankovní rady České národní banky (ČNB) z 29.listopadu.
"Přítomni: guvernér Zdeněk Tůma, viceguvernér Luděk Niedermayer, viceguvernér Miroslav Singer, vrchní ředitel Mojmír Hampl, vrchní ředitel Robert Holman, vrchní ředitel Pavel Řežábek, vrchní ředitel Vladimír Tomšík.
Jednání bankovní rady bylo zahájeno prezentací listopadové situační zprávy. Ta se zaměřila na vyhodnocení nově dostupných informací a na jejich implikace pro rizika spojená s naplňováním říjnové makroekonomické prognózy. Říjnový meziroční růst spotřebitelských cen ve výši 4 procent byl o 0,2 procentního bodu vyšší, než předpokládala říjnová prognóza, přičemž odchylka byla způsobena vyšším než očekávaným růstem cen potravin.
Akcelerující ceny potravin představují v současnosti a pro nejbližší měsíce hlavní proinflační riziko. K proinflačním rizikům však patří i vyšší výhled růstu regulovaných cen v důsledku plánovaných reformních opatření ve zdravotnictví, vyšší výhled cen energií a rozsah sekundárních dopadů nákladových šoků souvisejících se zvýšením nepřímých daní a regulovaných cen počínaje lednem 2008.
Naproti tomu protiinflačním směrem působí vliv výrazně silnějšího měnového kurzu, mírně nižší očekávané úrovně ekonomické aktivity ve třetím čtvrtletí a výhled poněkud pomalejšího hospodářského růstu v zahraničí. Celková rizika prognózy jsou hodnocena jako mírně protiinflační, přičemž hlavní proinflační i protiinflační rizika jsou poměrně významně vychýlena.
Po prezentaci situační zprávy přistoupila bankovní rada k diskuzi. Členové bankovní rady se shodli v tom, že proinflační i protiinflační rizika jsou poměrně značná, a většina z nich zastávala názor, že se od minulé situační zprávy dále zvýšila. K nejvíce diskutovaným proinflačním faktorům patřil zrychlující růst cen potravin a kumulace růstu cen energií, regulovaných cen a nepřímých daní. Bankovní rada se zabývala otázkou, zda je pozorovaný růst cen potravin krátkodobým šokem, který v dohledné době odezní, nebo výrazem dlouhodobého trendu, který může přetrvávat i za horizontem měnové politiky. Někteří členové bankovní rady vyslovili názor, že prognózování cen potravin obecně je zatíženo mimořádným rizikem, a vyjádřili pochybnost, do jaké míry by tento faktor měl být brán v úvahu při rozhodování. Jiní členové však hájili stanovisko, že nelze od již pozorovaného cenového vývoje potravin odhlížet, zejména bude-li přispívat k možnému růstu inflačních očekávání.
V souvislosti s dalšími proinflačními riziky se bankovní rada zabývala otázkou, do jaké míry se mohou projevit nově identifikované inflační tlaky ve zbývajících měsících roku 2007, tedy ješte předtím, než začne být inflace skokově ovlivňována očekávanými změnami regulovaných cen a nepřímých daní v důsledku reformy veřejných financí. Mnozí členové bankovní rady připouštěli možnost, že meziroční inflace v listopadu a v prosinci bude vyšší, než předpokládala říjnová prognóza, a upozorňovali na nebezpečí možných brzkých nepříznivých dopadů na inflační očekávání, ačkoliv ta se jeví dlouhodobě jako poměrně dobře ukotvená.
Významnou roli v diskuzi protiinflačních rizik hrál vývoj měnového kurzu. Někteří členové bankovní rady zdůrazňovali skutečnost, že červencové rychlé posílení koruny pokračovalo s novou dynamikou i v listopadu. U ostatních protiinflačních rizik prognózy se diskuze zaměřila na zahraniční i domácí vývoj. Někteří členové vyjadřovali obavu z možného přetrvávání negativních důsledků hypoteční krize na finanční sektor a možného budoucího zpomalování růstu v eurozóně. Bez povšimnutí nezůstalo ani mírné riziko vyšší inflace v zahraničí. Pozornost byla věnována signálům možného mírného zpomalování domácí hospodářské aktivity ve třetím čtvrtletí 2007.
Dalším významným tématem diskuze bankovní rady byl způsob, jakým ekonomické subjekty budou pravděpodobně formovat svá inflační očekávání v nadcházejícím období. Někteří členové bankovní rady vyjádřili obavu, že přetrvávající napětí na trhu práce se může promítat do mzdových vyjednávání, což může povzbudit sekundární inflační tlaky a přispět k pomalejšímu poklesu inflace v roce 2008. Na základě toho někteří členové bankovní rady vyvozovali potřebu zareagovat na riziko růstu inflačních očekávání s předstihem. I když připouštěli možnost zmírnění inflačních tlaků v roce 2008, považovali preemptivní reakci za nezbytnou.
V celkovém vnímání rozložení jednotlivých proinflačních a protiinflačních rizik existovaly mezi členy bankovní rady názorové rozdíly. Všichni členové se však shodli, že cenový růst v roce 2008 bude jednorázový a že po jeho skončení se inflace začne vracet směrem k inflačnímu cíli ČNB.
Po projednání situační zprávy rozhodla bankovní rada ČNB většinou hlasů zvýšit limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace o 0,25 procentního bodu na úroveň 3,50 procenta s účinností od 30.listopadu 2007. Zároveň rozhodla ve stejném rozsahu zvýšit diskontní a lombardní sazbu na 2,50 procenta, respektive 4,50 procenta. Pro toto rozhodnutí hlasovalo pět členů bankovní rady, dva členové hlasovali pro ponechání úrokových sazeb beze změny."
((Pražská redakce, +420-2-2419-0477, fax +420-2-2422-9935,
prague.newsroom@reuters.com))
