* Aktivita českého průmyslu v srpnu na historickém minimu
* Polský PMI klesá šestý měsíc v řadě, nejníž od roku 2002
* Rumunské HDP překonává odhady růstem o 9,3 procenta v Q2
* Úrokové sazby by mohly v Česku klesnout, v Polsku stabilní
PRAHA, 1.září (Reuters) - Český a polský průmyslový sektor v
srpnu utrpěl nejhorší propad za posledních více než pět let,
když oba tížil pokles západoevropské poptávky a silné domácí
měny, zatímco rumunská ekonomika ve druhém kvartále expandovala.
Podle analytiků mají zveřejněné údaje různý význam pro
nastavení měnové politiky v regionu, když čekají možné uvolnění
v Česku, stabilní úrokové sazby v Polsku a jejich další zvýšení
v Rumunsku, kterému hrozí ekonomické přehřátí.
Aktivita v českém průmyslovém sektoru v srpnu zpomalila na
historické minimum 47,3 bodu, nejnižší úroveň od začátku
zveřejňování ukazatele v červenci 2001, ukázal v pondělí průzkum
indexu nákupních manažerů (PMI) [].
V Polsku byl útlum ještě výraznější, když se index dostal na
45,8 bodu ze 46,4 bodu v červenci, což byl jeho šestý měsíční
pokles v řadě a nejhorší hodnota od prosince 2002.
V eurozóně, největším vývozním trhu obou středoevropských
zemí, průmyslová aktivita v srpnu klesala třetí měsíc v řadě,
ale nepatrně mírněji oproti předchozímu měsíci [].
"Jsou vidět signály zpomalující dynamiky růstu ve většině
východoevropských ekonomik včetně Polska i přes zdravou dynamiku
domácí poptávky," řekl Roderick Ngotho, měnový stratég UBS.
Údaje počítané odlišnou metodikou ukázaly, že maďarský
sezónně očištěný index PMI vzrostl na 52,1 bodu z 51,7 bodu v
červenci.
Rumunský hrubý domácí produkt (HDP) meziročně vyskočil ve
druhém kvartále o 9,3 procenta, což je nejrychlejší tempo za
téměř čtyři roky. Analytici očekávali expanzi 8,2 procenta.
"Rumunská ekonomika se přehřívá," řekl analytik Neil
Shearing z Capital Economics. "Vyšší domácí úrokové sazby,
slabší poptávka z eurozóny a tvrdší vnější podmínky pro
financování zřejmě budou tížit ekonomiku během roku 2009."
Analytici uvedli, že údaje PMI naznačily, že Polsko
pravděpodobně podrží úrokové sazby do konce roku na 6,0
procenta, zatímco Česká národní banka by je mohla ještě snížit
po jejich překvapivém srpnovém uvolnění o 25 bazických bodů na
3,5 procenta.
Tento názor by mohl podpořit nižší inflační tlak na firemní
náklady, který v Česku klesl na 15měsíční minimum a v Polsku
dosáhl 8měsíčního dna.
"To právě upevňuje náš pohled, že existují rizika na spodní
straně i pro nové prognózy růstu (ČNB) a další uvolnění měnové
politiky je v krátkodobém horizontu možné," řekla analytička
Dresdner Kleinwort Raffaella Tenconi.
(Autor: Mike Winfrey; Přeložil: Martin Dokoupil)