PRAHA, 3.července (Reuters) - Následující text je záznamem
jednání bankovní rady České národní banky (ČNB) z 25.června.
"Přítomni: guvernér Zdeněk Tůma, vrchní ředitel Robert
Holman, vrchní ředitel Pavel Řežábek, vrchní ředitel Vladimír
Tomšík, vrchní ředitelka Eva Zamrazilová.
Jednání bankovní rady bylo zahájeno prezentací čtvrté
situační zprávy, která vyhodnotila nově dostupné informace a
jejich vliv na naplňování rizik prognózy inflace z třetí
situační zprávy. Celkovou bilanci rizik hodnotí situační zpráva
jako inflačně neutrální. Meziroční inflace byla v květnu jen o
0,1 procentního bodu vyšší oproti prognóze. K této odchylce
přispěl mírný růst korigované inflace bez pohonných hmot a růst
cen pohonných hmot, protisměrně působil nižší růst cen potravin.
V reakci na výrazný útlum zahraniční ekonomické aktivity se
domácí HDP v prvním čtvrtletí 2009 snížil o 0,9 procentního bodu
více, než očekávala prognóza. Ve struktuře HDP situační zpráva
identifikuje proinflační riziko v propadu investic při vyšším
než očekávaném růstu spotřeby domácností. Naproti tomu
protiinflačně působí výhled vývoje v zahraničí.
Po prezentaci situační zprávy bankovní rada přistoupila k
diskuzi nových informací a rizik naplňování květnové prognózy.
Bankovní rada se shodovala, že rizika prognózy inflace jsou
vyrovnaná. Protiinflačním rizikem je hlubší než prognózovaný
propad domácí i zahraniční ekonomické aktivity a také ceny
potravin. Hlavními proinflačními riziky prognózy jsou struktura
domácí ekonomické aktivity, vyšší ceny ropy a korigovaná inflace
bez pohonných hmot.
Velká nejistota je spojena s výhledem zahraniční ekonomické
aktivity, který je nadále nepříznivý. Bankovní rada se shodla,
že velmi nejisté je možné zmírnění negativních trendů a
rychlejší odpoutání se zahraničního růstu ode dna, které
naznačují některé konjunkturní indikátory. Byla vyslovena obava,
že útlum zahraniční i domácí ekonomiky bude dále pokračovat.
Jako argument pro ponechání měnověpolitických sazeb na stávající
úrovni zaznělo, že kurz koruny je meziročně výrazně slabší. To
představuje dostatečný stimul pro domácí ekonomiku pro překonání
současné recese ve srovnání s ekonomikami, které mají fixní
kurz.
Bankovní rada dále diskutovala inflační rizika spojená s
vývojem domácí ekonomické aktivity. Protiinflační působení
nižšího ekonomického růstu lze očekávat v delším období v
souvislosti s přizpůsobováním nákladů v ekonomice.
Bezprostředním proinflačním faktorem ve struktuře HDP je
neočekávaně vysoký růst spotřeby domácností. Její vývoj je ale
zatížen nejistotou, protože dosud nebyly publikovány podrobnější
údaje o struktuře disponibilního důchodu domácností.
V diskuzi o vývoji inflace a jejích složek bylo
konstatováno, že inflace se vyvíjí v souladu s prognózou.
Prioritou měnové politiky je plnění inflačního cíle na horizontu
prognózy a ten v současné době není ohrožen. Bylo také řečeno,
že v nejbližším období nejsou patrné žádné významné inflační
tlaky. V diskuzi zaznělo, že nižší růst cen potravin oproti
prognóze nepředstavuje významné protiinflační riziko, protože
ceny potravin jsou nízké a transmise cen zemědělských výrobců do
cen potravin není bezprostřední. Bylo uvedeno, že měnová
politika by neměla reagovat na krátkodobé výkyvy v cenách
potravin a ropy. V diskuzi o vývoji složek inflace bylo
opakovaně konstatováno, že mírně vyšší růst korigované inflace
bez pohonných hmot může být důsledkem více znehodnoceného kurzu
z počátku letošního roku. Vyšší jádrová inflace je zaznamenána i
v eurozóně. To může představovat určité proinflační riziko pro
domácí ekonomiku v důsledku její silné provázanosti s ekonomikou
eurozóny.
Bankovní rada diskutovala transmisi od měnověpolitických
sazeb k tržním sazbám. Bylo řečeno, že nedochází k přibližování
tržních úrokových sazeb k měnověpolitickým sazbám ČNB. Také
zaznělo, že přetrvávající vysoká riziková prémie na
mezibankovním trhu potvrzuje, že úrokový kanál transmise je v
současné době málo účinný. Snížení sazeb by mohlo vést k
oslabení kurzu a k obnovení jeho vyšší volatility. V diskuzi
také zaznělo, že přetrvávající vysoká riziková prémie zpřísňuje
nastavené měnové podmínky a je proto argumentem pro snížení
sazeb. Opakovaně bylo konstatováno, že i kdyby krátkodobé tržní
úrokové sazby klesly vlivem snížení sazeb ČNB, nejasný je dopad
nižších sazeb na klientské dlouhodobé sazby. Z hlediska působení
na ekonomiku je přitom podstatnější výše dlouhodobých sazeb,
nikoli krátkodobých.
V diskuzi o účinnosti transmise sazeb zaznělo, že jiné
centrální banky, např. v USA a eurozóně, v minulosti výrazně
snižovaly úrokové sazby mimo jiné i s ohledem na problémy s
finanční stabilitou v těchto ekonomikách. Krátkodobé tržní sazby
jsou nízké vlivem měnověpolitických opatření, ale dlouhodobé
úrokové sazby zůstaly stabilní nebo se dokonce mírně zvýšily.
Finanční stabilita není problémem české ekonomiky, proto není
nutné snižovat úrokové sazby k nule. Opakovaně bylo řečeno, že
nízké úrokové sazby mohou znamenat riziko pro finanční stabilitu
v budoucnu. V diskuzi bylo řečeno, že vývoj indikátorů peněžní
zásoby ukazuje potenciální riziko inflace v delším období.
Zazněl také názor, že po odeznění recese by se při nízkých
úrokových sazbách mohla výrazněji zvýšit poptávka po úvěrech a
tím by se zvýšila inflace.
Po projednání situační zprávy rozhodla bankovní rada ČNB
většinou hlasů ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní
repo operace nezměněnou na stávající úrovni 1,50 procenta. Pro
toto rozhodnutí hlasovali čtyři členové bankovní rady: guvernér
Tůma, vrchní ředitel Holman, vrchní ředitel Tomšík a vrchní
ředitelka Zamrazilová. Vrchní ředitel Řežábek hlasoval pro
snížení sazeb o 0,25 procentního bodu."
