PRAHA, 2.července (Reuters) - Následující text je záznamem
jednání bankovní rady České národní banky (ČNB) z 23.června.
"Přítomni: guvernér Zdeněk Tůma, viceguvernér Mojmír Hampl,
viceguvernér Miroslav Singer, vrchní ředitel Robert Holman,
vrchní ředitel Pavel Řežábek, vrchní ředitel Vladimír Tomšík,
vrchní ředitelka Eva Zamrazilová.
"Jednání bankovní rady bylo zahájeno prezentací čtvrté
situační zprávy, která vyhodnotila nově dostupné informace a
jejich vliv na naplňování rizik prognózy inflace z třetí
situační zprávy. Nová situační zpráva hodnotila rizika ve vztahu
k prognóze v souhrnu jako zhruba vyrovnaná. V proinflačním směru
působila vyšší pozorovaná květnová inflace, jejíž odchylka od
prognózy ve výši 0,3 procentního bodu byla zapříčiněna vyšším
než očekávaným růstem cen pohonných hmot a regulovaných cen.
Oproti tomu ukazatele domácí reálné ekonomiky působily spíše
protiinflačním směrem, když byl meziroční růst HDP oproti
předpokladům nižší o 0,7 procentního bodu, došlo k prohloubení
poklesu celkové zaměstnanosti a k nižšímu než očekávanému růstu
mezd. Ve směru nižší inflace, respektive nižších domácích
úrokových sazeb zejména na vzdálenějším horizontu prognózy,
působil rovněž další pokles výhledu úrokových sazeb v eurozóně.
V rámci měnových podmínek směřovaly v porovnání s prognózou ve
směru nižší inflace mírně vyšší krátkodobé tržní úrokové sazby,
proti tomu byl měnový kurz české koruny vůči EUR i USD slabší.
"V diskuzi navazující na prezentaci situační zprávy se
bankovní rada shodla na tom, že bilance rizik predikce inflace
je v současnosti zhruba vyrovnaná. Bylo však také uvedeno, že
obecné nejistoty prognózy jsou i nadále poměrně vysoké. Někteří
členové bankovní rady vyjádřili rovněž své pochybnosti o
vzájemné konzistenci některých dostupných makroekonomických
ukazatelů. V této souvislosti byl diskutován především lepší než
očekávaný vývoj spotřeby domácností v prvním čtvrtletí roku
2010, který neodpovídal vývoji maloobchodních tržeb a růstu
mezd. Bylo připomenuto, že případná revize poptávky ve směru
nižší soukromé spotřeby by znamenala dodatečné protiinflační
riziko.
"V rámci diskuze nižšího než předpokládaného růstu HDP a
struktury jeho tvorby byl zmíněn výrazný pokles stavební výroby.
Bylo uvedeno, že se zde projevuje nechuť domácností k výdajům
kombinovaná s úspornými opatřeními státu.
"Na straně proinflačních rizik někteří členové bankovní rady
akcentovali vývoj cen ropy a jiných komodit. Zazněla ale též
argumentace, že vyšší inflace oproti prognóze byla sice tažena
vzhůru především vyššími cenami pohonných hmot, ale že výhled
dolarových cen ropy byl revidován směrem dolů.
"V této souvislosti zazněla též hypotéza o možnosti nárůstu
bublin v cenách komodit v reakci na uvolnění celosvětové měnové
politiky. Dopady vyššího růstu cen komodit do inflace přitom
mohou být výraznější než obvykle, a to i v situaci nízké
poptávky, protože marže výrobců jsou již stlačeny na nízkou
úroveň a nemohou se již zřejmě dále výrazněji snižovat.
"Bankovní rada věnovala poměrně velkou část své diskuse také
vývoji fiskální politiky v ČR i v zahraničí. Bylo řečeno, že
dosavadní vývoj domácích veřejných financí ukazuje na možnost
vyššího vládního deficitu v letošním roce, připravovaná úsporná
rozpočtová opatření mohou naopak pro příští rok znamenat deficit
nižší než doposud předpokládaný. Fiskální politika by tak v
příštím roce mohla působit ve směru nižšího ekonomického růstu a
nižší inflace.
"Proti tomu ale zaznělo, že protirůstové dopady dobře
provedené fiskální konsolidace mohou být pouze krátkodobé a že
tato konsolidace může naopak přinést významné stabilizující a
prorůstové efekty související s růstem důvěry. V souvislosti s
připravovanými úspornými fiskálními opatřeními v zahraničí
někteří členové bankovní rady zmínili, že eurozóna může směřovat
k odlišnému mixu hospodářských politik s přísnější fiskální
politikou a uvolněnější politikou monetární.
"Bankovní rada dále diskutovala nárůst rizikové prémie na
domácím peněžním trhu, kde se může projevovat efekt nákazy ze
zahraničí kvůli fiskálním problémům některých zemí. V této
souvislosti byla opakovaně vznesena pochybnost ohledně
předpokladu prognózy o poklesu rozpětí mezi krátkodobými tržními
sazbami a základní měnověpolitickou sazbou, který se již delší
dobu nenaplňuje.
"Na druhou stranu bylo ale zmíněno, že dopady negativního
vývoje v eurozóně na českou ekonomiku by mohly být alespoň
částečně kompenzovány nesouměrným vývojem napříč jednotlivými
zeměmi eurozóny, přičemž naše ekonomika je navázána na silnější
z těchto zemí.
"Po projednání situační zprávy bankovní rada jednomyslně
rozhodla ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo
operace na stávající úrovni 0,75 procenta. Pro toto rozhodnutí
hlasovali guvernér Tůma, viceguvernér Hampl, viceguvernér
Singer, vrchní ředitel Holman, vrchní ředitel Řežábek, vrchní
ředitel Tomšík a vrchní ředitelka Zamrazilová."
