Jan Lopatka
PRAHA, 2.července (Reuters) - Hlavním cílem připravované
vlády pravého středu bude likvidace strukturálního deficitu,
který dosahuje částky okolo 90 miliard korun a který brání
vyrovnání rozpočtu i v dobách hospodářského konjunktury, řekl v
pátek kandidát na ministra financí Miroslav Kalousek.
V rozhovoru pro Reuters Kalousek uvedl, že plánované škrty
ve výdajích neohrozí ekonomický růst. Krizi, jež je důsledkem
nezodpovědného zadlužování domácností i států nelze řešit dalším
navyšováním dluhů, dodal.
Odmítl tak obavy některých ekonomů, aby příliš razantní
škrtání v rozpočtu nepodvázalo křehké ekonomické oživení.
Koalice Občanské demokratické strany, TOP 09 a Věcí
veřejných, jež by se měla ujmout vlády v polovině července, chce
do roku 2012 snížit deficit veřejných financí pod hranici 3
procent hrubého domácího produktu. Vyrovnání veřejných rozpočtů
- za předpokladu nejméně jednoprocentního ekonomického růstu -
plánuje do roku 2016.
"Není až takový problém, že máme vysoké schodky v době
recese. Ten základní problém je, že nejsme schopni dosáhnout
vyrovnaného hospodaření ani v době vysokého hospodářského
růstu," řekl místopředseda TOP O9.
"Bez ohledu na to, jak je vysoký růst nebo propad ekonomiky,
jsou veřejné rozpočty nemocné nádorem strukturálního deficitu,
který se pohybuješ řekněme kolem 90 miliard korun."
"Hlavním cílem této vlády je likvidace strukturálního
deficitu a schopnost sestavit vyrovnané rozpočty už při
jednoprocentním růstu," dodal Kalousek, který vedl resort
financí už v kabinetu Mirka Topolánka v letech 2007 až 2009.
Ministerstvo financí odhaduje, že ekonomika v letošním roce
poroste o 1,5 procenta a v roce 2011 zrychlí na 2,4 procenta.
Nastupující koalice hodlá v příštím roce snížit schodek
veřejných financí na 4,6 procenta HDP z 5,3 procenta plánovaných
letos.
Zhruba 54 miliard korun přitom hodlá ušetřit ve výdajích,
zatímco 20 miliard korun chce získat na straně příjmů tím, že
nesníží odvody na nemocenské pojištění a ponechá současné
nastavení stropů pro platby sociálního a zdravotního pojištění.
V delším horizontu by měly podle Kalouska podpořit růst
ekonomiky další parametrické změny, například penzijní reforma a
snížení stropů na sociální a zdravotní pojištění, jež vláda
připraví v následujících letech.
Odmítl však snahy nastartovat ekonomiky pomocí dalších
fiskálních stimulů.
"Já opravdu nemám důvod se domnívat, že úspory, které
plánujeme - jsou to úspory ve spotřebě v rozsahu desítek miliard
korun - mohou jakkoliv podvázat růst," řekl Kalousek.
"Představa, že krizi, která vznikla v důsledku neodpovědných
dluhů státu a domácností, budeme léčit dalšími a dalšími dluhy,
mě připadá (jako) přilévání oleje do ohně."
Kalousek rovněž kritizoval snahu některých vlád o zpřísněnou
regulaci finančního systému.
"Jsem vážný odpůrce politiky některých evropských států,
kterou bych charakterizoval větou: 'Dokud se to hýbe, musíme to
regulovat, když se to hýbat přestane, začneme to dotovat'."
"Mám zcela opačný přístup k ekonomice. Česká vláda bude
mimořádně zdrženlivá ke všem hurá regulačním akcím, které často
mohou zničit řadu produktů na finančním trhu a způsobit vážné
ekonomické škody."
KRATŠÍ DLUHOPISY
Další úspory v řádu miliard korun by se podle Kalouska dalo
ušetřit přehodnocením strategie financování státního dluhu a
zaměřením na obligace s kratší splatností, neboť výnosy u
delších dluhopisů jsou v současnosti příliš vysoké.
"Samozřejmě delší dluhopisy vám v dlouhodobém horizontu
snižují riziko spojené s refinancováním, nicméně při současné
ceně 15-20letých dluhopisů myslím, že bude potřeba tu službu
zefektivnit a zlevnit a po přechodnou dobu se zabývat
krátkodobějšími."
"Pokusíme se ji (strategii) zefektivnit, aby na úrocích
státního dluhu se nám podařilo ušetřit několik miliard oproti
tomu, co je zatím rozpočtováno."
Tříleté státní dluhopisy se v pátek obchodovaly s výnosem
2,20 procenta, zatímco 15leté obligace s výnosem 4,398
procenta, tedy s prémií 153 bazických bodů proti německým
obligacím.
Kalousek dodal, že i nadále očekává financování státního
dluhu pomocí mixu domácích a zahraničních emisí, přičemž kromě
euroobligací nevyloučil ani dolarové dluhopisy.
(Autor: Jan Korselt; Editoval: Robert Müller)
