PRAHA, 15.února (Reuters) - Následující text je záznamem
jednání bankovní rady České národní banky (ČNB) ze 7.února.
"Přítomni: guvernér Zdeněk Tůma, viceguvernér Luděk
Niedermayer, viceguvernér Miroslav Singer, vrchní ředitel Mojmír
Hampl, vrchní ředitel Robert Holman, vrchní ředitel Pavel
Řežábek, vrchní ředitel Vladimír Tomšík.
Bankovní rada vyslechla prezentaci první situační zprávy v
roce 2008, jejímž obsahem byla především nová makroekonomická
prognóza. Nová prognóza reaguje mimo jiné na změny vnějšího
prostředí, kde se začínají projevovat negativní dopady
turbulencí na finančních trzích do hospodářského růstu hlavních
světových ekonomik. Došlo ke snížení výhledu ekonomické aktivity
pro země eurozóny. Očekávaná reakce měnových autorit posunula
výhled úrokových sazeb Euribor směrem dolů. Pokles Euriboru byl
přitom tlumen obavami ECB z relativně vysokého růstu cenových
indexů, jejichž výhled byl od předchozí prognózy přehodnocen
vzhůru. Tento vysoký růst cen souvisel mimo jiné s vysokými
cenami energií a pohonných hmot a s přehodnocením výhledu cen
ropy vzhůru až o 25 USD za barel. Z hlediska evropské ekonomiky
byl tento růst jen částečně mírněn znehodnocením kurzu USD/EUR.
Nastavení počátečních podmínek prognózy předpokládá poměrně
silné poptávkové inflační tlaky z reálné ekonomiky, které
vyplývají především z kladné mezery výstupu. Reálné mzdy působí
opět mírně protiinflačně. Index reálných měnových podmínek je
mírně uvolněný ve své úrokové složce a přísný ve složce kurzové.
V průběhu roku 2008 prognóza předpokládá poměrně rychlé vymizení
poptávkových inflačních tlaků a jejich obrat ve směru
protiinflačního působení. Toto souvisí s předpokládaným nižším
růstem produktu 2008 i 2009, na kterém se projeví především
nižší soukromá spotřebou a nižší čisté exporty. Protiinflačně
budou působit i přísnější měnové podmínky.
Nová prognóza inflace vzala v úvahu též vyšší než očekávaný
růst inflace ke konci roku 2007, který vyhodnocuje jako
jednorázový šok související především s vývojem vnějšího
prostředí. Podepsal se na něm vyšší růst cen potravin, cen
pohonných hmot a regulovaných cen. Na krátkém konci prognózy
bude působit vyšší než obvyklý příspěvek změn nepřímých daní.
Predikce předpokládá, že tento šok poměrně rychle odezní v
souladu s odezněním poptávkových inflačních tlaků a se
zpřísněním měnových podmínek. Prognóza inflace je tak nejprve
pro většinu roku 2008 nad předchozí prognózou, na horizontu
měnové politiky pak klesá směrem k cíli.
S makroekonomickou prognózou a jejími předpoklady je
konzistentní nejprve mírný nárůst nominálních úrokových sazeb,
následovaný poklesem ještě v roce 2008. V roce 2009 je
prognózována zhruba jejich stabilita.
V jádrovém predikčním modelu, který byl použit pro sestavení
prognózy, došlo k několika významným modelovým změnám, které
měly vliv na trajektorie inflace, hrubého domácího produktu a
implicitních úrokových sazeb. Hlavní modelovou změnou bylo
omezení průsaku šoků mezi jednotlivými cenovými okruhy, dále
byla zvýšena váha budoucího vývoje ve tvorbě inflačních
očekávání a pružnost reakce měnové politiky. V souvislosti s
těmito změnami byl pak sestaven alternativní scénář prognózy, ve
kterém jsou předpokládány stejné modelové mechanismy jako v
předchozím modelu z 10.situační zprávy 2007. Tento alternativní
scénář generuje oproti základnímu scénáři prognózy vyšší
trajektorii inflace. V reakci na tento vyšší výhled inflace je s
alternativní prognózou inflace konzistentní oproti základnímu
scénáři vyšší trajektorie úrokových sazeb, které v průběhu roku
2008 postupně rostou.
Po prezentaci situační zprávy navázala bankovní rada svojí
diskuzí rizik a nejistot spojených s novou prognózou. Bankovní
rada se shodla na tom, že nejistoty spojené s měnověpolitickým
rozhodováním jsou tentokrát vyšší než obvykle, přičemž rizika
míří oběma směry. Tato rizika souvisejí jak s vývojem globální
ekonomiky, tak s vývojem ekonomiky domácí. Bankovní rada
věnovala pozornost vysokému růstu cen ke konci minulého roku.
Došlo ke shodě na tom, že je tento nárůst zapříčiněn
jednorázovými šoky mimo dosah měnové politiky, které postupně
odezní. V této souvislosti zaznělo také přesvědčení, že by se
měnová politika měla orientovat především na budoucí vývoj cen a
nikoli reagovat na minulý inflační vývoj daný z části
administrativními úpravami od 1.1.2008.
V souvislosti s pozorovaným vysokým růstem cen bankovní rada
akcentovala také nejistoty spojené s možnými vyššími průsaky
nákladových šoků do ostatních cenových okruhů. Zaznělo, že
možnost takovýchto sekundárních dopadů je možné identifikovat
například v nárůstu měřených inflačních očekávání. Někteří
členové bankovní rady v této souvislosti zmínili svoji mírnou
preferenci alternativního scénáře oproti scénáři základnímu.
Zaznělo ale, že jak základní, tak alternativní scénář
předpokládají pro první čtvrtletí podobný vývoj úrokových sazeb.
Poměrně výrazné odchylky mezi nimi se projevují až v horizontu
dvou kvartálů. Někteří členové bankovní rady zdůraznili svoji
averzi vůči protisměrným pohybům úrokových sazeb v krátkém
horizontu, předpokládaným v základním scénáři prognózy. Bylo
uvedeno, že zvýšení úrokových sazeb na krátkou dobu nemůže
ovlivnit inflaci ani inflační očekávání, pouze povede k
zbytečnému rozkolísání finančních trhů a reálné ekonomiky. Jiní
členové bankovní rady vyjádřili opačný názor a zdůraznili
potřebu flexibilní měnové politiky.
Část členů bankovní rady vyjádřila své pochybnosti o v
prognóze předpokládaném výrazném zpomalení hospodářského růstu
české ekonomiky. Bylo uvedeno, že související rychlá změna
cyklické pozice ekonomiky není příliš obvyklá, navíc jí zatím
nenasvědčují ani poměrně příznivé údaje z trhu práce a další
související ekonomické ukazatele. Oproti tomu ale bylo
argumentováno, že se v našem hospodářském růstu může negativně
projevit již zmíněné zpomalení světové hospodářské aktivity,
které může být oproti předpokladům prognózy daleko výraznější.
Zazněl také argument, že i v době souběžného nárůstu cen a
zpomalení hospodářské aktivity by měla být centrální banka
primárně zodpovědná za cenovou stabilitu. Bylo i řečeno, že
globální vývoj lze z hlediska české ekonomiky považovat za
příklad asymetrického šoku.
V rámci diskuze značné nejistoty ohledně budoucího vývoje
americké ekonomiky a ekonomik našich hlavních obchodních
partnerů byly zmíněny i další možné kanály dopadů do české
ekonomiky. V souvislosti s nedávným dramatickým snížením
úrokových sazeb v USA byla diskutována možnost výrazně nižších
úrokových sazeb v eurozóně. Ty by, za jinak stejných podmínek,
tlačily k poklesu úrokového diferenciálu mezi korunou a eurem a
k tlakům na zhodnocování kurzu koruny. Zpomalení globální
ekonomické aktivity by také mohlo vést k určitému oslabení
poptávkových tlaků na růst světových cen potravin a cen ropy,
které v nedávné minulosti výrazně rostly a přispívaly tak k
nákladovému šoku do našich cen. Odeznění tohoto šoku především v
cenách potravin a v cenách pohonných hmot by tak mohlo být
oproti předpokladům prognózy rychlejší. Na druhou stranu
zaznělo, že předchozí růst světových cen potravin i cen ropy byl
zapříčiněn jednak nepříznivými nabídkovými faktory, jednak
zvýšenou poptávkou rychle rostoucích asijských ekonomik, u
kterých se dá vysoká poptávka očekávat i nadále.
Po projednání situační zprávy rozhodla bankovní rada ČNB
většinou hlasů zvýšit limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní
repo operace o 0,25 procentního bodu na úroveň 3,75 procenta s
účinností od 8.února 2008. Zároveň rozhodla ve stejném rozsahu
zvýšit diskontní a lombardní sazbu na 2,75 procenta, respektive
4,75 procenta. Pro toto rozhodnutí hlasovalo pět členů bankovní
rady: guvernér Tůma, viceguvernér Niedermayer, viceguvernér
Singer, vrchní ředitel Hampl a vrchní ředitel Tomšík. Dva
členové hlasovali pro ponechání úrokových sazeb beze změny:
vrchní ředitel Holman a vrchní ředitel Řežábek."
