(přidává citát premiéra, souvislosti)
PRAHA, 12.října (Reuters) - Vláda vyhoví prezidentu Václavu
Klausovi a bude jednat v Evropské unii o jeho požadavku na
dodatečné záruky ohledně Lisabonské smlouvy. Bude ale požadovat
záruku, že jde o jeho poslední překážku směrem k ratifikaci,
řekl v pondělí premiér Jan Fischer.
Fischer uvedl, že na příštím zasedání Evropské rady koncem
října otevře jednání o prezidentově výhradě týkající se
svrchovanosti české justice, i když podle něho ani v současné
podobě nemůže smlouva zpochybnit majetkové vztahy v Česku.
Nicméně případný nový dodatek ke smlouvě by neměl vyžadovat
ratifikaci ostatními členskými zeměmi EU a ohrozit plánovaný
termín platnosti smlouvy, tedy od začátku příštího roku, dodal.
"Vláda deklaruje připravenost jednat se svými evropskými
partnery o možném řešení vzniklé situace... s tím, že nepovažuje
za možné znovu otevírat ratifikační proces u našich partnerů,"
řekl Fischer na tiskové konferenci po zasedání kabinetu.
Prezident by měl také vládě garantovat, že bude-li jeho
podmínka splněna a současně Ústavní soud neshledá rozpor
Lisabonské smlouvy s ústavním pořádkem, pak bezodkladně dokončí
její ratifikaci.
"Promýšlíme formu a způsob těch jednoznačných garanci, jak
by se to ujištění mělo jmenovat. To znamená ty garance, které
pak bude dávat vláda (ostatním zemím EU), že to je opravdu to
poslední a nic nebrání ratifikaci," uvedl Fischer.
"Nejvyšší objem, proporce té nervozity (v EU), vyplývá z
faktu, zda už je to opravdu poslední signál tohoto druhu z České
republiky. Proto si na tom vláda tak zakládá."
Klaus v pátek varoval, že by lidé odsunutí po druhé světové
válce včetně tří milionů Němců mohli obcházet český soudní
systém při vznášení nároků na navrácení majetku, pokud by
Lisabonská smlouva vstoupila v platnost.
Premiér Fischer vyjádřil jménem vlády politování nad tím, že
prezident tyto námitky nevznesl ještě během projednávání smlouvy
v parlamentu, který ji schválil letos na jaře.
Po sobotním podpisu polského prezidenta Lecha Kaczynského
zůstala Česká republika jedinou členskou zemí Evropské unie, jež
dosud Lisabonskou smlouvu neratifikovala.
Účelem dokumentu je zpřehlednit a usnadnit fungování
27členného bloku například tím, že umožní přesun agendy Evropské
rady do režimu většinového rozhodování namísto nyní požadovaného
jednomyslného souhlasu.
Ústavní soud se od 29.září zabývá stížností skupiny 17
senátorů, kteří zpochybňují soulad Lisabonské smlouvy s Ústavou.
Soud již loni na podzim rozhodl, že klíčová ustanovení smlouvy
jádru Ústavy neodporují.
Soud má do 16.října obdržet vyjádření zainteresovaných
stran, tedy prezidenta, vlády a obou komor parlamentu, a poté
stanoví datum jednání. Podle předsedy soudu Pavla Rychetského by
soud mohl jednat ještě tento měsíc, když se stížnosti na Lisabon
věnuje přednostně.
(Reportér: Jan Korselt; Autor: Robert Müller; Editoval: Jan
Schmidt)
