LONDÝN, 22.dubna (Reuters) - Slovensko se příští rok stane
nejnovějším členem eurozóny, ale další země ze střední a
východní Evropy si na přijetí eura ještě pár let počkají, ukázal
v úterý průzkum Reuters.
Podle průzkumu mezi 29 analytiky a stratégy provedeného od
11. do 22.dubna vstoupí Estonsko a Litva do eurozóny v roce
2012, Česká republika, Lotyšsko a Polsko budou následovat v roce
2013.
Bulharsko by mělo přijmout euro nejdříve v roce 2014, o rok
později oproti lednovému průzkumu. Maďarsko má do bloku
uživatelů jednotné měny vstoupit v roce 2014 a Rumunsko v roce
2015.
"Náš výhled na přijímání eura ve střední Evropě celkově
trochu ubral na optimismu. Hlavním důvodem je nedávný skok
inflace v kombinaci s pokračující vnější nerovnováhou," řekla
Dagmar Alpenová z firmy Oppenheim Research v Kolíně nad Rýnem.
Zrychlující inflace a kontrola rozpočtových schodků jsou
vnímány jako největší překážky, jež musí všichni žadatelé o
vstup do eurozóny překonat.
Bobtnající deficit veřejných financí donutil českou vládu,
aby opustila plán na přijetí eura v roce 2010, zatímco inflace -
a schopnost uchovat pomalý růst cen na dlouhodobě udržitelné
bázi - by mohla potenciálně zmařit brzký vstup Slovenska do
eurozóny.
Podmínkami pro vstup jsou rozpočtový schodek pod hranicí 3
procent hrubého domácího produktu (HDP) a inflace maximálně 1,5
procentního bodu nad průměrem tří členských zemí Evropské unie s
nejnižšími čísly.
HODNOTA MĚNY
Na Slovensku se čeká před přijetím eura v roce 2009
revalvace koruny, ale 13 z 19 analytiků uvedlo, že Bratislava
nebude schopna dva roky po vstupu do eurozóny udržet míru
inflace pod hladinou maastrichtského kritéria.
"Zajištění kontroly střednědobé inflace by se mohlo stát
problematickým a může posloužit jako důvod, proč odložit vstup
do eurozóny," řekla Sharon Fisherová z firmy Global Insight, jež
předpovídá přijetí eura na Slovensku v roce 2009.
"Přesto považujeme zdržení spíše za nepravděpodobné."
Česko možná v příštích 12 měsících revalvuje korunu, uvedlo
sedm ze 14 analytiků, zatímco u Rumunska a Maďarska předpovídá
pět ze 13, respektive pět ze 16 analytiků devalvaci tamních měn.
Nová středopravá vláda v Polsku je sice pozitivněji naladěná
vůči euru než předchozí konzervativní kabinet, ale přesto se
domnívá, že vstup země do eurozóny před vypršením jejího mandátu
v roce 2011 není pravděpodobný.
Guvernér estonské centrální banky Marten Ross uvedl, že pro
jeho zemi není realistické očekávat přijetí eura před rokem
2011. Český premiér Mirek Topolánek dříve v dubnu uvedl, že jeho
vláda se vstupem do eurozóny nijak nespěchá.
Malta a Kypr zvedly letos počet zemí užívajících euro na 15,
ale jejich přínos k ekonomickému výkonu bloku je zanedbatelný.
Euro <EUR=> minulý týden vystoupalo až na rekordních 1,5983
dolaru, když inflační data utvrdila trh v názoru, že Evropská
centrální banka (ECB) ponechá úrokové sazby beze změny, zatímco
americká centrální banka (Fed) pokračuje v uvolňování měnové
politiky, aby zemi ochránila před recesí.
(Reportér: Jonathan Cable; Přeložil: Robert Müller)
