* Jaderné projekty v regionu dávají ČEZ šanci posílit pozici
* Konsorcia jsou preferovanou strategií kvůli riziku
* Jádro je pro ČEZ nezbytné kvůli snížení podílu emisí CO2
* FAKTOGRAFIE O JADERNÝCH PROJEKTECH V REGIONU []
Michael Kahn a Jan Korselt
PRAHA, 1.září (Reuters) - Rostoucí počet jaderných projektů
v regionu dává skupině ČEZ <> šanci posílit pozici
dominantního energetického hráče ve střední a východní Evropě.
Vlády v regionu plánují stavět nové jaderné reaktory nebo
prodloužit životnost těch stávajících, aby tak nahradily
stárnoucí energetické zdroje.
Rostoucí obavy z emisí a oteplování klimatu kvůli uhelným a
plynovým elektrárnám také pomohly oživit zájem o energii z
jádra.
To otevřelo dveře pro ČEZ, největší energetický podnik
regionu a jednoho z desítky největších hráčů v Evropě, aby
rozšířil svůj vliv prostřednictvím projektů doma i v zahraničí.
V srpnu ČEZ zahájil výběrové řízení na stavbu dvou bloků v
jaderné elektrárně Temelín, jež má výkon 2000 megawattů. Zvažuje
přitom i rozšíření druhé jaderné elektrárny v Dukovanech.
Tendr, který by mohl rozšířit výkon Temelína o dalších až
3400 megawattů, také zahrnuje možnost pro ČEZ objednat až tři
další jaderné bloky v jiných částech Evropy.
"ČEZ bude vždy tématem v regionu, protože je téměř všude,"
řekla Teresa Schinwaldová, analytička Raiffeisen. "A protože již
provozují jadernou flotilu, mohou operovat s velmi vysokými
maržemi a jejich finanční síla je hodně velká."
To však neznamená, že ČEZ nemá protihráče.
Bulharsko vybralo německou RWE <RWEG.DE>, aby mu do roku
2014 až 2015 pomohla postavit novou jadernou elektrárnu o výkonu
2000 megawattů.
Společnost Slovenské elektrárny, patřící do italské skupiny
Enel <ENEI.MI>, zase dokončuje rozestavěný třetí a čtvrtý
440megawattový blok v jaderné elektrárně Mochovce. Projekt za
2,7 miliardy eur by měl být dokončen do roku 2013.
Enel také uvedl, že ve "velmi dlouhém období" má zájem i o
jaderné příležitosti v Albánii.
Ale ve střední Evropě a na Balkáně, oblasti zralé na nové
energetické investice, je ČEZ tvrdou konkurencí.
Vladimír Schmalz, ředitel fúzí a akvizic, agentuře Reuters
řekl, že ČEZ se v současnosti soustředí zejména na své jaderné
projekty v Česku a na Slovensku, které jsou v nejpokročilejší
fázi.
Dlouhodobě však bude sledovat plány na výstavbu jaderných
elektráren také v Polsku a dalších zemích cílovaného regionu
střední a jihovýchodní Evropy.
"Nás zajímá Česko, Slovensko... Všechno ostatní nám přijde
časově hrozně vzdálené a ne úplně teď relevantní, abychom se tím
zabývali," řekl Schmalz.
"(Ale) v okamžiku, kdy to bude reálně na stole, vystavené
nějaké mezinárodní soutěži, tak my se na to podíváme, a pokud to
bude zajímavé, tak bychom se toho účastnili," dodal.
Analytik Atlantiku FT Petr Novák uvedl, že jedna z výhod ČEZ
v jaderné energetice je, že Česko vycvičilo mnoho odborníků v
místech jako je Balkán, kde mnoho z nich již zná české
technologie.
Nervozita ohledně expanze ruského vlivu kvůli historii v
regionu a roli této země v letošním cenovém sporu s Ukrajinou
také hraje ve prospěch ČEZ, řekl Novák.
"Pozice ČEZ je skutečně dobrá, protože už provozuje dvě
jaderné elektrárny a má dobrou vazbu na odborníky a technologie
těžkého průmyslu, které jsou potřebné ke stavbě reaktorů," řekl.
"V jádru vidím velké příležitosti, ale je to hodně politická
otázka."
EMISE CO2
Podle analytiků je účast vlády pro úspěch jaderných projektů
nezbytná kvůli jejich velké komplexnosti, nákladům a dalším
nesčetným problémům.
Preferovanou strategií v budoucích projektech mimo domácí
teritorium tak bude zřejmě pro ČEZ i jeho konkurenty model
konsorcia několika firem, a to pokud možno s účastí daného
státu, aby si tak pojistili riziko nákladných projektů.
V prosinci Slovensko vybralo ČEZ jako strategického partnera
pro stavbu dvou bloků v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice,
která by měla vyjít přibližně na 4 až 6 miliard eur.
ČEZ také drží podíl 9,15 procenta v projektu na stavbu dvou
bloků v rumunské elektrárně Cernavoda za 4 miliardy eur, v němž
má státní Nuclearelectrica 51procentní podíl. Schmalz řekl, že
Rumunsko možná dokonce přistoupí na snížení svého podílu na 20
procent, čímž by podíl dalších investorů proporcionálně vzrostl.
Dalšími partnery jsou francouzská GDF Suez <GSZ.PA>, německá
RWE <RWEG.DE>, Enel <ENEI.MI>, španělská Iberdrola <IBE.MC> a
rumunská dcera oceláren ArcelorMittal <ISPA.AS>.
Snižování emisí skleníkových plynů je klíčové pro ČEZ i
mnoho zemí regionu, což dělá z jádra zvlášť atraktivní možnost i
přes vysoké počáteční náklady.
Od roku 2013 do roku 2020 se podíl ČEZ na zdarma
distribuovaných povolenkách pro emise oxidu uhličitého postupně
smrskne na nulu. Potom by mohla skupina pocítit dopad vysokého
podílu výroby v uhelných elektrárnách, když její výrobní
portfolio by mohlo být v porovnání s konkurencí příliš drahé.
Skupina má dlouhodobý cíl emisí 0,30 tuny na megawatthodinu,
v současnosti však dosahuje 0,56 tuny.
"Pro nás to (jaderná energetika) není jen o posílení naší
pozice v regionu, ale současně je to nezbytnost kvůli naší
vysoké expozici vůči CO2," uvedl mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.
(Přeložil: Martin Dokoupil)
