* Po vývoji v Řecku roste skepse k euru
* Další země budou muset déle čekat na vstup do eurozóny
* Estonsko zřejmě 12.května získá pozitivní hodnocení k euru
BUKUREŠŤ, 7.května (Reuters) - Krize, jež zuří na okraji
eurozóny, by mohla o celé roky oddálit vstup nových členů
Evropské unie do zóny jednotné měny, avšak pravděpodobně je
tohoto závazku nezbaví.
Vážné nepokoje v Řecku, prudký nárůst výnosů dluhopisů
jihoevropských států a unijní spory, zda si ti, kdo porušují
pravidla, zaslouží pomoc, vrhají stín na přípravné kroky zemí,
od nichž smlouvy o členství v EU vyžadují přijetí eura.
Na jedné straně jde o prostou matematiku. Značné rozpočtové
schodky a větší státní dluhy nahromaděné během globální recese
znamenají, že většina uchazečských zemí po dobu dalších čtyř či
pěti let nesplní Maastrichtská kritéria.
Z osmi uchazečů je připraveno pouze Estonsko. Jeho žádost o
přijetí eura v roce 2011 zřejmě dostane 12.května od Evropské
komise zelenou. Nicméně ostatní kandidáti si kladou otázku, zda
je v současné době dobrý nápad uzamknout se do svěrací kazajky
měnové politiky rozvinuté Evropy, a vzdát se tak vlastních
úrokových sazeb a flexibilních měn.
Na druhou stranu sílící spekulace, zda se sama eurozóna
nerozpadne, když její nejslabší členové čelí bankrotu,
prohloubily odpor některých tvůrců politiky ke vstupu dalších
zemí, jimž by mohly hrozit fiskální potíže podobné těm řeckým.
"Ze zjevných důvodů budou nyní centrální úřady v Bruselu a
ve Frankfurtu méně nakloněny dalšímu rozšiřování eurozóny,"
uvedl Neil Shearing z Capital Economics.
"Ovšem své opodstatnění má i názor, že pokud byste byli v
pozici České republiky či Polska a podívali se na aktuální
události v Řecku, tak byste si řekli, že s vlastní měnou vám
asi bude lépe."
Nejnovější průzkum agentury Reuters ukázal, že většina
uchazečských zemí - Polsko, Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko a
Lotyšsko - zřejmě přijme euro nejdříve v roce 2015 a Litva o rok
dříve, přičemž Česko by do eurozóny mělo vstoupit až v roce
2016. [] []
Výsledky aktuálního průzkumu se příliš neliší od
předchozího, ačkoli část analytiků poprvé posunula prognózy pro
některé země daleko do budoucnosti, včetně předpovědí, že
Rumunsko a Bulharsko by do eurozóny mohly vstoupit v roce 2018
či později a Česko až v roce 2019.
^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^
Pro faktografii o přijetí eura klikněte na: []
Pro průzkum Reuters klikněte na: []
Pro graf průzkumu rozšíření EMU http://link.reuters.com/qan82k
^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^
OTÁZKY
Tento pohled začíná u některých tvůrců měnové politiky v té
části EU, jež kdysi patřila ke komunistickému bloku, převládat.
"Mohu vám zaručit, že poptávka po nových členech se v
eurozóně... snižuje," řekl minulý týden viceguvernér České
národní banky Mojmír Hampl.
"Ta diskuse má tři roviny: zaprvé, zda bychom měli vstoupit,
zadruhé, zda můžeme vstoupit, zda splňujeme Maastrichtská
kritéria, a zatřetí, zda nás vůbec někdo chce."
Polská vláda také uvedla, že pro tuto chvíli je nemožné
stanovit nový cíl pro vstup do eurozóny a že nejbližším možným
termínem bude rok 2015. Viceguvernér centrální banky Witold
Kozinski ve čtvrtek odklad zčásti připsal na vrub Řecku.
"Vstup Polska do eurozóny bude určitě oddálen," uvedl pro
polskou televizi. "Nicméně k tomu dojde."
Maďarský premiér Viktor Orbán řekl, že země by se stanovením
termínu vstupu neměla spěchat.
Bulharské naděje na vstup do eurozóny dostaly minulý měsíc
trhlinu poté, co země oznámila, že podobně jako Řecko skrývala
pravdu o velikosti rozpočtového schodku za rok 2009. Země
následně ustoupila od plánu žádat letos o vstup do směnného
mechanismu ERM-2.
Je zde také příklad Slovenska. Po vstupu země do eurozóny se
podniky radovaly, že se zbavily měnového rizika.
Nicméně jakmile udeřila krize, sousední země nechaly své
měny oslabit vůči euru o 20 až 30 procent a někteří výrobci se
přesunuli do Maďarska a Polska, neboť dali přednost nižším
nákladům na pracovní sílu.
Slováci si nyní stěžují, že v Praze a Budapešti je v mnoha
ohledech levněji, a ptají se, proč má jejich země posílat pomoc
do Řecka, když jejich životní úroveň oproti řecké dosahuje pouze
70 procent.
Další výhoda eura, totiž nízké úvěrové náklady, již není
takovou samozřejmostí. Výnosy u řeckých desetiletých dluhopisů
ve čtvrtek dosahovaly 9,235 procenta, u portugalských obligací
činily 5,592 procenta. Naproti tomu české dluhopisy poskytovaly
výnos 3,899 procenta a polské 5,81 procenta.
Tyto údaje také ukazují, že investoři z větší části opustili
více než desetiletou praxi obchodování založeného na
předpokladu, že výnosy dluhopisů členských zemí EU stojících
mimo eurozónu budou konvergovat k výnosům v eurozóně, jelikož to
se již ve většině případů stalo. Nyní převážně vybírají aktiva
na základě ekonomických fundamentů jednotlivých zemí.
NA MUŠCE ESTONSKO
Všechny země, jež v roce 2004 či v roce 2007 vstoupily do
EU, čelí požadavku na přijetí eura s tím, že ovšem nebyl určen
konkrétní termín. Pochybnosti o budoucnosti eurozóny by při
extrémním scénáři vývoje mohly některé země přimět k tomu, že
vstup odloží na neurčito.
To by potenciálně mohlo vést k podobné situaci jako v
případě Švédska či Dánska. Tyto země nemusí přijímat euro a
tvůrci politiky tento plán odložili nejméně do doby, dokud se
pro to neobjeví důvod a nevzroste podpora veřejnosti.
Zpráva Evropské komise o Estonsku by podle analytiků mohla
ukázat posun v ochotě přijímat nové členy a evropský komisař pro
hospodářské a měnové záležitosti Olli Rehn ve středu řekl, že
požadavek Tallinu ještě "určitě není hotovou věcí".
Konečnou zelenou pro vstup, pokud tomu tak nakonec bude, by
Estonsko dostalo zřejmě 13.července.
"Myslíme, že je přijmou, ale vyšlou určitý signál, dojde k
jisté změně," uvedl Daniel Hewitt z Barclays Capital.
Vedle opětovného získání důvěry politiků eurozóny je hlavní
výzvou snížit rozpočtové schodky, jež v případě Polska, Rumunska
a České republiky činí zhruba dvojnásobek požadovaného poměru 3
procent HDP.
Míra zadlužení uchazečských zemí je mnohem nižší než u
členských zemí eurozóny Řecka a Itálie, ovšem slabý výhled růstu
na příštích několik let může některým zemím zkomplikovat snahu
dodržet strop 60 procent HDP stanovený eurozónou.
Elisabeth Gruieová, ekonomka z BNP Paribas, nečeká na
zprávu o Estonsku a říká, že eurozóna po jeho vstupu větším
uchazečským zemím na nějaký čas zavře dveře.
"Vzhledem k problémům, jež trápí eurozónu, tvůrci měnové
politiky určitě zaujmou postoj nulové tolerance," řekla.
"Mysleli jsme si, že všechny země euro přijmou v roce 2015.
To už není možné. To se nestane."
(Autor: Marius Zaharia; Reportérka: Jana Mlčochová; Přeložil:
Tomáš Doležel)
