Kdo bude platit zálohy po odevzdání daňového přiznání za rok 2016?

23.03.2017 | , Finance.cz
DANĚ


V praktických příkladech si vysvětlíme, kdo bude muset platit po odevzdání přiznání k dani z příjmu fyzických osob čtvrtletní zálohy na dani z příjmu, kdo pololetní zálohy a kdo nebude zálohovou daň z příjmu vůbec platit.

Periodicita placení zálohové daně z příjmu závisí zejména na výši vypočtené daně z příjmu fyzických osob v daňovém přiznání. Zálohy nebude platit poplatník, jehož vypočtená daň z příjmu za rok 2016 nepřesáhne 30 000 Kč.


TIP: Na co nezapomenout v daňovém přiznání?
Přehled daňových slev I.
Přehled daňových slev II.

Praktický příklad

Vypočtená daň z příjmu za rok 2016 živnostníka Kratochvíla činí 18 500 Kč. Pan Kratochvíl nebude během roku 2017 platit žádné zálohy na dani z příjmu. Daň z příjmu doplatí opět jednorázově při odevzdání daňového přiznání za rok 2017.

Praktický příklad

Zaměstnankyně Veselá pracovala po dobu šesti měsíců v roce 2016 pro dva zaměstnavatele a z obou zaměstnání ji byla odvedena zálohová daň z příjmu. Paní Veselá musí tedy za rok 2016 podat daňové přiznání. Během roku 2017 ji bude opět odváděna zálohová daň z příjmu z její hrubé mzdy zaměstnavatelem. Nad rámec zálohové daně ze mzdy odváděné zaměstnavatelem nebude paní Veselá žádnou další zálohovou daň sama platit.

Pro účely výpočtu zálohové daně z příjmu fyzických osob se vyloučí příjmy a výdaje dle § 10 zákona o dani z příjmu. Tyto ostatní příjmy mají zpravidla charakter jednorázového příjmu (např. příležitostný příjem, příjem z prodeje nemovitosti nebo cenných papírů při nedodržení časového testu), a proto nemá tento příjem vliv na výpočet zálohy na dani z příjmu.

Praktický příklad

Vypočtená daň z příjmu za rok 2016 podnikatelky Suré činí 36 000 Kč. Daňová povinnost paní Suré je vyšší než limit pro placení zálohové daně. Důvodem je však zdanění příjmu z prodeje pozemku, u kterého nebyl dodržen pětiletý časový test mezi nabytím a prodejem pozemku. Při vyloučení těchto příjmů a výdajů by byla vypočtená daňová povinnost nižší než 30 000 Kč, a proto paní Surá nebude ani v roce 2017 platit zálohy na dani z příjmu fyzických osob.


Čtěte také:
Jak na výpočet daní u spolupracující osoby?
Jak na daňové odpočty?
Jak uplatnit výdajový paušál v daňovém přiznání za rok 2016?

Pololetní nebo čtvrtletní zálohy?

Pokud daňová povinnost za rok 2016 přesáhne 30 000 Kč, avšak nepřesáhne 150 000 Kč, tak se platí pololetní zálohy ve výši 40 % vypočtené daně z příjmu fyzických osob za rok 2016. První záloha se platí do 15. 6. 2017 a druhá do 15. 12. 2017. Jestliže je daňová povinnost vyšší než 150 000 Kč, tak se platí již čtvrtletní zálohy na dani z příjmu, každá ve výši 25 % vypočtené daně z příjmu za rok 2016. Po skončení zdaňovacího období nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání, se zaplacené zálohy na daň, splatné v jeho průběhu, započítávají na úhradu skutečné výše daně.

Praktický příklad

Podnikatel Zima má daňovou povinnost za rok 2016 ve výši 42 000 Kč. První zálohu na daň z příjmu zaplatí pan Zima do 15. 6. 2017 ve výši 16 800 Kč (42 000 Kč x 40 %). Druhou zálohu potom do 15. 12. 2017, opět ve výši 16 800 Kč (42 000 Kč x 40 %).

Zaměstnanec s příjmy ze samostatné výdělečné činnosti

Jestliže základ daně tvoří součet dílčích základů daně, potom se zálohy neplatí, pokud je jedním z dílčích základů daně i základ daně z příjmu ze závislé činnosti, ze kterého měl plátce povinnost srazit zálohy na daň, a tento dílčí základ daně je roven nebo činí více než 50 % z celkového základu daně. Činí-li dílčí základ daně ze závislé činnosti, ze kterého měl plátce povinnost srazit zálohy na daň, méně než 15 %, platí se daňové zálohy z celkového základu daně. Když je dílčí základ daně ze závislé činnosti více než 15 % ale méně než 50 %, tak se platí zálohy v poloviční výši.

Praktický příklad

Paní Málková má za rok 2016 dílčí základ daně ze závislé činnosti (zaměstnání) ve výši 430 000 Kč a dílčí základ daně ze samostatné výdělečné činnosti ve výši 240 000 Kč. Paní Málková zálohy na dani z příjmu platit nebude, neboť dílčí základ daně ze závislé činnosti je vyšší než 50 % celkového základu daně. Ze závislé činnosti je přitom každý měsíc odvedena zálohová daň z příjmu zaměstnavatelem.

Autor článku

Petr Gola

Petr Gola


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 0
Hlasováno: 0 krát

Články ze sekce: DANĚ