Zdravotní pojištění v České republice funguje v podstatě jako povinná daň. Pokud tedy máte dvě práce, v mnoha v případech odvádíte zdravotní pojištění z obou příjmů. Typickým příkladem je souběh zaměstnání a výdělečné činnosti. Z jakého vedlejšího příjmu se však zdravotní pojištění nebude odvádět?
- Zaměstnání nebo podnikání a práce na dohodu do limitu
- Příjmy ze zaměstnání a pronájmu
- Zaměstnanec a vedlejší příjem z autorských honorářů
- Kdy zdravotní pojištění nemusíte řešit?
Zaměstnání nebo podnikání a práce na dohodu do limitu
Odvod zdravotního pojištění provádí u zaměstnanců a i za sebe zaměstnavatel. OSVČ na hlavní výdělečné činnosti si jej musí platit samy prostřednictvím alespoň minimálních měsíčních záloh. Pokud by si však zaměstnanec nebo živnostník zvolil k závislé nebo samostatné výdělečné činnost brigádu do limitu, zdravotní pojištění by z ní platit nemusel.
Dle zákoníku práce známe 2 typy takových smluv. Jsou jimi dohoda o provedení práce (DPP) a dohoda o pracovní činnosti (DPČ). Do výdělku, který se vejde do limitních částek, není dohodáři z výdělku odváděno zdravotní ani sociální pojištění.
Limity pro pojištění u DPČ a DPP
- Dohoda o provedení práce – 10 000 Kč hrubého měsíčně.
- Dohoda o pracovní činnosti – 3 499 Kč hrubého měsíčně (dříve 2 999 Kč).
Pokud vyděláte i o korunu více, než jsou stanovené limity, vaše výplata začne podléhat pojistným odvodům.
Příjmy ze zaměstnání nebo podnikání a pronájmu
Pokud máte k zaměstnání nebo podnikání ještě vedlejší příjem z pronájmu domu nebo bytu, zdravotní pojištění odvádíte pouze z výdělku ze zaměstnání. Příjmy z pronájmu nepodléhají odvodům na zdravotní ani sociální pojištění. Povinností pronajímatele je však podat daňové přiznání a příjem zdanit. Na dosažení tohoto příjmu si může uplatnit 30% výdajový paušál anebo skutečné výdaje na dosažení.
Z příjmů z pronájmu by se pak zdravotní, ale i sociální pojištění odvádět muselo, pokud by bylo pronajímání nemovitostí vaše podnikání. Zde by už pro vás totiž platily stejné povinnosti jako pro ostatní OSVČ.
Pokud je však příjem z pronájmu jediným příjmem, daná osoba se musí přihlásit k platbě zdravotního pojištění u své zdravotní pojišťovny jako OBZP – osoba bez zdanitelných příjmů a hradit si zdravotní z vlastní kapsy.
Zaměstnanec a vedlejší příjem z autorských honorářů
Pokud si zaměstnanec přivydělává k pracovnímu poměru např. psaním článků do novin, za příspěvky dostává autorské honoráře. Pokud pak součet všech honorářů u jednoho plátce daně (jednoho vydavatele) v kalendářním měsíci nepřesáhne částku 10 000 Kč, neodvádí se z nich zdravotní ani sociální pojištění, pouze se daň vybere 15% srážkou podle zvláštní sazby daně. Autor navíc může přispívat do více časopisů nebo novin, honoráře se budou sčítat pouze u jednoho plátce.
Pokud by pak byl u jednoho plátce přesažen limit 10 000 Kč, z autorských honorářů se automaticky stává samostatně výdělečná činnost, v případě zaměstnance anebo státního pojištěnce půjde o činnost vedlejší, ze které se již zdravotní pojištění bude muset odvádět. Honoráře si pak budete muset zdanit sami v daňovém přiznání za příslušný kalendářní rok.
Čtěte také: Kdy nemusíte při souběhu dvou příjmů podat daňové přiznáníKdy zdravotní pojištění nemusíte řešit?
Zdravotní pojištění nemusí řešit státní pojištěnci, čili osoby, za které pojistné odvádí stát, a zejména tehdy, pokud mají příjem, který nepodléhá pojistným odvodům. Typickým případem může být starobní důchodce, který má příjmy z pronájmu anebo matka na mateřské dovolené, která si přivydělává prací na dohodu do limitu.