Novela zákoníku práce 2020 a 2021: Co nás čeká a co se zlepší

26.08.2020 | , Finance.cz
DANĚ


perex-img Zdroj: Shutterstock

Některé změny v zákoníku práce začaly fungovat již od 30. 7. 2020. Na účinnost těch další si počkáme až do roku 2021. Jak se na změny dívají experti? A co se vlastně pro zaměstnance mění?

Mezi změny v zákoníku práce můžeme zařadit např. nový způsob výpočtu dovolené, ale i navýšení odškodnění pro pozůstalé po obětech pracovních úrazů či větší zodpovědnost zaměstnanců u doručování důležitých dokumentů anebo zavedení sdíleného pracovního místa. Experti naprostou většinu změn vítají a chválí až na pár výjimek.

Nový výpočet nároku na dovolenou

Největší změnou, která se navíc dotkne široké veřejnosti, je nová koncepce dovolené, která nyní zohledňuje odpracované hodiny, nikoliv pouze směny. Právě ta by měla začít platit až od 1. 1. 2021. Do konce roku se tedy ještě pořád bude vycházet z toho, že zaměstnanci mají nárok na dovolenou za odpracované dny, a to takto:

Dovolená za kalendářní rok náleží zaměstnanci, který u zaměstnavatele nepřetržitě pracoval alespoň 60 dnů. Pokud pracovní poměr netrval po celý rok, náleží mu poměrná část dovolené. Za měsíc práce bude mít nárok na jednu dvanáctinu z celkové dovolené.

Co se zlepší, když se bude dovolená počítat za odpracované hodiny?

„Novela řeší problémy a nedostatky původní úpravy, se kterými si sice praxe nějak poradila, ale ne zrovna správně - především v případě nerovnoměrného rozvržení pracovní doby, při změně pracovního režimu v průběhu kalendářního roku a při kratších úvazcích. V každém případě je nový systém spravedlivější a v podstatě jde o jednoduché matematické počty,“ chválí Klára Valentová z advokátní kanceláře Vilímková Dudák & Partners.

 

Vyšší odškodnění pro pozůstalé u pracovních úrazů

Expert na odškodnění Tomáš Beck ze společnosti Vindicia se zaměřil na kompenzace po pracovních úrazech. „Kvituji navýšení částky pro pozůstalé po obětech pracovních úrazů. Dříve byl strop 240 000 korun pro jediného, a to nejbližšího příbuzného, ostatní museli o své nároky, například odškodnění duševních útrap po bolestné ztrátě, bojovat. Nově se částka vypočítává jako dvacetinásobek průměrné mzdy národního hospodářství. Dále není okruh možných odškodněných omezen jen na nejbližší příbuzné, ale může o odškodnění žádat každý rodinný příslušník nebo podobně blízká osoba, která pocítí újmu s odchodem blízké osoby,“ říká Beck.

Vypočítává i negativa. Nedošlo ke zvýšení ocenění ceny za bod u bolestného a ztížení společenského uplatnění. Ta je zásadní pro výpočet odškodnění – a k jejímu zvýšení nedošlo už od roku 2015. Bylo by spravedlivější, kdyby se bod vypočítával z průměrné mzdy, stejně jako je tomu u odškodnění dopravních nehod,“ uvažuje Beck. Pozitivně nevnímá ani to, že částky pro pozůstalé nejsou přesně specifikovány, takže o nároky musí poškození bojovat – bez konzultací poradenských společností či dobrého advokáta se jejich šance na adekvátní kompenzaci snižují.

Doručování pracovněprávních dokumentů

Novela zákoníku práce se zaměřila i na komunikaci, věnuje se například problematice doručování dokumentů. Dříve měl zaměstnavatel, který svého zaměstnance nezastihl na pracovišti, povinnost doručit mu důležité dokumenty do bytu či na dovolenou, protože osobní předání mělo absolutní přednost.

„Nově tento až absurdní úkol odpadá. Pracovní smlouvu, dohodu o provedení práce, mzdový výměr, ale především výpověď či okamžité zrušení pracovního poměru tak zaměstnavatel může doručit prostřednictvím pošty, a to na poslední adresu, kterou mu zaměstnanec sdělí. Výrazně se tak zvyšuje odpovědnost zaměstnance za doručování, neboť je to on, kdo nese následky, pokud se na poslední adrese, kterou uvedl zaměstnavateli, nezdržuje. V tom spatřuji jednoznačné plus,“ uvádí právník Michal Faltus z advokátní kanceláře Šetina, Komendová & Partners.

Zároveň však kritizuje, že se novela blíže nevěnuje elektronické komunikaci. „S výjimkou zakotvení úpravy doručování prostřednictvím datových schránek bohužel nedochází k žádným změnám, které by technologicky přizpůsobily pracovní právo 21. století,“ komentuje Faltus.

Na co se v novele zákoníku práce zapomnělo?

Například podle Kláry Valentové chybí v novele zákoníku práce specifická úprava pro distanční výkon zaměstnání, což znamená například práce z domova či teleworking.

„Proti jejímu zakotvení v zákoně brojili především zaměstnavatelé, podle kterých si s těmito případy poradila praxe.  Neuvědomují si ale, že v praxi zavedený tzv. home office často odporuje základním pravidlům upraveným v zákoníku práce. Mezi problematické oblasti patří např. úprava místa výkonu práce, otázky BOZP, evidence pracovní doby nebo řešení pracovních úrazů,“ vypočítává Valentová.

Zdroj: Agentura Shrtcut Studio

Autor článku

Redakce

Redakce  


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 5
Hlasováno: 4 krát

Články ze sekce: DANĚ