Důchodový problém při práci na DPP v příkladech

11.04.2024 | , Finance.cz
DŮCHODY A DÁVKY


Práce na dohodu o provedení práce (DPP) je oblíbená mezi zaměstnavateli i zaměstnanci. Jaké důsledky ale má s ohledem na starobní důchod? Kdy se příjem z dohody pro důchodové účely počítá a kdy nikoli? Kdo má při dlouhodobé práci na DPP problém s přiznáním důchodu? Podívejme se na praktické příklady.

Výši státního důchodu ovlivňují pouze příjmy, ze kterých bylo během rozhodného období zaplaceno sociální pojištění. Z dohody o provedení práce se sociální pojištění neplatí, když je hrubá měsíční odměna 10 000 Kč a méně. V takovém případě není sociální pojištění z hrubé odměny sraženo zaměstnanci ani sociální pojištění neplatí zaměstnavatel.

Do konce roku 2011 se sociální pojištění z dohody o provedení práce neplatilo bez ohledu na měsíční částku odměny z dohody o provedení práce. Někteří budoucí žadatelé o starobní důchod mohli mít v minulosti i velmi vysoké příjmy z dohody o provedení práce, přičemž jim tyto příjmy do výpočtu důchodu nevstoupí.

Zdroj: Depositphotos

Odvody na sociální pojištění z hrubé mzdy

Z hrubé mzdy na pracovní smlouvu se přitom sociální pojištění vždy platí, zaměstnanci je sraženo 6,5 % z hrubé mzdy a dalších 24,8 % z hrubé mzdy ještě platí za zaměstnance zaměstnavatel.

Srovnání nákladů na pracovní smlouvu a dohodu o provedení práce

Zaměstnanec pracující na dohodu o provedení práce s hrubou odměnou ve výši 10 000 Kč skutečně stojí zaměstnavatele 10 000 Kč. Naproti tomu zaměstnanec s hrubou odměnou ve výši 11 000 Kč stojí zaměstnavatele 14 718 Kč, protože za něj musí zaplatit sociální i zdravotní pojištění, což je v souhrnu 33,8 %. Takže už zvýšení odměny o tisíc korun v případě práce na pracovní smlouvu se zaměstnavateli oproti DPP nevyplatí. Od června 2024 se zkomplikují i pravidla pro práci na dohody, o čemž podrobně píšeme zde

Tip: Kalkulačka práce na DPP a DPČ v roce 2024

Praktický příklad – DPP a práce nad limit

Paní Jana pracuje na hlavní pracovní poměr pro zaměstnavatele XY s hrubou měsíční mzdou 41 000 Kč a současně si přivydělává na dohodu o provedení práce s hrubou měsíční odměnou 15 000 Kč. Pro důchodové účely se jí v jednotlivých měsících hrubá mzda a hrubá odměna sečtou a je na tom stejně jako zaměstnanec s hrubou mzdou 56 000 Kč. Když je hrubá měsíční odměna z dohody o provedení práce nad limit, vstupuje do výpočtu starobního důchodu, neboť z ní bylo zaplaceno sociální pojištění.

Tip: Mzdová kalkulačka 2024

Práce na DPP má jiný režim než na pracovní smlouvu

Legislativní ochrana a podpora zaměstnance pracujícího na klasickou pracovní smlouvu je vyšší než zaměstnance pracujícího na dohodu o provedení práce. Dohoda o provedení práce je primárně určena pouze pro přivýdělek a právě neplacení sociálního a zdravotního pojištění (ani zaměstnancem, ani zaměstnavatelem) do hrubé měsíční odměny 10 000 Kč je zajímavým benefitem, proč „brigádu“ přijmout.

V případě, že by se pojistné platilo i z hrubých odměn do limitu, by se výrazně snížila atraktivita různých časově nenáročných brigád. Pro zaměstnavatele i zaměstnance by taková práce ztratila hlavní motivační prvek k uzavření dohody o provedení práce.

Čtěte také: Jak by se měla určovat dovolená lidem pracujícím na dohody?

Více dohod do limitu se vám v důchodu může vymstít

Pokud si brigádou na DPP s hrubou odměnou do limitu přivydělávají zaměstnanci, OSVČ nebo penzisté, je pro ně takový příjem zajímavý, a to zejména nižším zdaněním. Nezapočítání takového příjmu pro důchodové účely přitom tolik nevadí, neboť již mají vyřešen svůj pojistný vztah z hlavního příjmu nebo statusu důchodce. Jiná situace je u lidí, kteří úmyslně pracují na více pracovních dohod s hrubou odměnou do limitu pro více zaměstnavatelů současně.

 

Praktický příklad – práce na DPP a výměru důchodu

Pan Radek pracuje současně pro tři zaměstnavatele na dohodu o provedení práce s hrubou měsíční odměnou 10 000 Kč. Ani z jedné dohody neplatí pan Radek sociální pojištění a nesplňuje žádnou z podmínek pro hodnocení daného období jako náhradní doby pojištění. Jestliže bude pan Radek takové zaměstnání vykonávat dlouhodobě, může mít problém s přiznáním státního starobního důchodu.

Nárok na starobní důchod vzniká pouze za podmínky získání minimální doby pojištění v rozsahu 35 let. Bez získání minimální doby pojištění nemůže být starobní důchod přiznán. Vhodné je na to pamatovat dopředu a případně si platit dobrovolné důchodové pojištění.

Vypočítejte si výši odvodů a daní při práci na DPP, DPČ

 

Autor článku

Petr Gola

Petr Gola  


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 4
Hlasováno: 17 krát

Články ze sekce: DŮCHODY A DÁVKY