Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Další informace

www.finance.czDůchody a dávkyVše o důchodechDůchodové systémyDůchodový věk, předčasný důchod, doba pojištění ve světě

Důchodový věk, předčasný důchod, doba pojištění ve světě

Ve vyspělých zemích se neustále prodlužuje střední délka života a porodnost klesá. Důsledkem je stárnutí obyvatelstva. Již nyní je méně než každý šestý Evropan starší 65 let. Vůbec nejstarší obyvatelstvo má Japonsko, kde na každého občana staršího 65 let připadá pouze 2,6 osoby v produktivním věku. Tlak na penzijní systémy je velký a výplata penzí představuje pro státní pokladnu většiny zemí značnou finanční zátěž. Změny v parametrech penzijních systémů jsou tak nutné. Jaké jsou hlavní současné světové trendy v penzijních systémech?

1) Zvyšování důchodového věku

Ke zvyšování důchodového věku dochází, stejně jako ve většině vyspělých zemí světa, i v Česku. Ve většině vyspělých zemích světa je již nyní důchodový věk 65 let pro muže i ženy. U jednotlivých členských zemí OECD si uvedeme důchodový věk dle studie OECD „Pensions at a Glance 2011“.

  • Austrálie: Důchodový věk je v současné době 65 let pro muže a 64 let pro ženy. U žen se důchodový věk pro ženy postupně zvyšuje, aby v roce 2014 byl rovněž 65 let. Od roku 2017 se bude důchodový věk postupně zvyšovat o 6 měsíců každé dva roky, aby v roce 2017 byl důchodový věk 67 let pro muže i ženy.  
  • Belgie: Pro muže i ženy je důchodový věk 65 let. U žen došlo ke zvýšení od ledna 2009.
  • Dánsko: Důchodový věk v Dánsku se postupně zvyšuje z 65 let na 67 let. Od roku 2024 tak budou muži i ženy odcházet do důchodu v 67 letech.
  • Estonsko: Muži odchází do důchodu v 63 letech. U žen dochází k postupnému zvyšování důchodového věku, aby od roku 2016 odcházely do důchodu rovněž v 63 letech.
  • Finsko: Důchodový věk je 65 let pro muže i ženy.
  • Francie: V současné době muži i ženy odchází do důchodu v 60 letech.
  • Chile: Muži odchází do důchodu v 65 letech a ženy v 60 letech.
  • Irsko: Důchodový věk je 66 let pro muže i ženy.
  • Island: Pro muže i ženy je důchodový věk 67 let.
  • Itálie: Důchodový věk mužů je 65 let a žen 60 let.
  • Izrael: V Izraeli dochází od roku 2004 k výraznému zvyšování důchodového věku. Nejdříve se zvyšoval důchodový věk u mužů z 65 let na 67 let a u žen z 60 let na 64 let. Muži tedy odcházejí do důchodu již v 67 letech a ženy od roku 2017 v 64 letech. To však není konečná hranice a důchodový věk se bude postupně zvyšovat až na 70 let pro muže i ženy.
  • Japonsko: Pro muže i ženy je důchodový věk 65 let.
  • Kanada: Důchodový věk je 65 let pro muže i ženy.
  • Korea: Důchodový věk pro muže i ženy je se postupně zvyšuje z 60 let na 65 let. Od roku 2033 budou tedy odcházet muži i ženy do důchodu v 65 letech.
  • Lucembursko: Muži i ženy odchází do důchodu v 65 letech.
  • Maďarsko: V současné době je důchodový věk 62 let pro muže i ženy. Nadále však bude docházet k dalšímu postupnému zvyšování důchodového věku tak, aby v roce 2022 byl důchodový věk 65 let pro muže i ženy.
  • Mexiko: Důchodový věk je 65 let pro muže i ženy.
  • Německo: Důchodový věk 65 let pro muže i ženy se postupně zvyšuje na 67 let. Občané narození v roce 1964 a později tedy budou odcházet do důchodu v 67 letech.
  • Nizozemí: Muži i ženy odchází do důchodu v 65 letech.
  • Norsko: Důchodový věk je 67 let pro muže i ženy.
  • Nový Zéland: Pro muže i ženy je stejný důchodový věk 65 let.
  • Polsko: Muži odchází do důchodu v 65 letech, ženy v 60 letech.
  • Portugalsko: Důchodový věk pro muže i ženy je 65 let.
  • Rakousko: Muži odchází do důchodu v 65 letech, ženy v 60 letech. Důchodový věk žen se postupně zvyšuje na 65 let. Ženy tak budou odcházet do důchodu od roku 2033 rovněž v 65 letech.
  • Řecko: Ženy i muži odchází do důchodu v 65 letech.
  • Slovensko: Muži odchází od roku 2006 do důchodu v 62 letech. Důchodový věk žen se postupně zvyšuje a od roku 2014 budou rovněž odcházet do důchodu v 62 letech.
  • Slovinsko: Důchodový věk mužů od roku 2009 je 63 let a u žen od roku 2023 bude 61 let.
  • Španělsko: Důchodový věk pro muže i ženy je 65 let.
  • Švédsko: Muži i ženy odchází do důchodu v 65 letech.
  • Švýcarsko: Ženy odchází do důchodu v 64 letech a muži v 65 letech.
  • Turecko: Důchodový věk mužů je 60 let a žen 58 let.
  • USA: Od roku 2008 je důchodový věk 66 let pro muže i ženy. Od roku 2022 bude důchodový věk 67 let pro muže i ženy.
  • Velká Británie: Ženy narozené před dubnem 1950 odchází do důchodu v 60 letch a muži v 65 letech. V roce 2020 budou i ženy odcházet do důchodu v 65 letech. V rozmezí let 2024 a 2028 se důchodový věk zvýší na 66 let. V rozmezí let 2034 a 2036 se důchodový věk zvýší na 67 let. V rozmezí let 2044 a 2046 se důchodový věk zvýší na 68 let.  


Jak je to v Česku?
Důchodový věk závisí na roku narození. Liší se pro muže a ženy. U žen závisí na počtu vychovaných dětí. U pojištěnců narozených v období let 1936 až 1977 se důchodový věk stanoví podle přiložené tabulky. Důchodový věk je uveden v letech a měsících.

Tabulka: Důchodový věk

Rok narození MužiŽeny s počtem vychovaných dětí
ŽádnéJednoDvěTři a čtyřiPět a více
193660r+2m 57 5655 54 53
193760r+4m 57 56 5554 53
1938 60r+6m 57 5655 54 53
193960r+8m 57r+4m56 55
5453
1940 60r+10m 57r+8m56r+4m 55
54
53
1941 61
58
56r+8m 55r+4m 54
53
1942 61r+2m58r+4m57
55r+8m 54r+4m53
1943 61r+4m 58r+8m 57r+4m56
54r+8m53r+4m
194461r+6m 59
57r+8m 56r+4m 55
53r+8m
194361r+8m 59r+4m58
56r+8m
55r+4m54
1944 61r+10m59r+8m
58r+4m
57
55r+8m 
54r+4m
1945 61r+8m 59r+4m
58
56r+8m55r+4m
54
194661r+10m
59r+8m58r+4m 57
55r+8m54r+4m
1947 62
60
58r+8m
57r+4m 56
54r+8m
1948 62r+2m
60r+4m59
57r+8m
56r+4m55
1949 62r+4m 60r+8m59r+4m
58
56r+8m55r+4m
1950 62r+6m61
59r+8m 58r+4m 57
55r+8m
1951 62r+8m 61r+4m60
58r+8m    57r+4m56
1952 62r+10m 61r+8m
60r+4m 59
57r+8m56r+4m
195363 62 60r+8m59r+4m 58
56r+8m
195463+2m 62+4m 6159+8m 58+4m 57
195563+4m 62+8m 61+4m 6058+8m 57+4m
195663+6m 63+2m 61+8m 60+4m 5957+8m
195763+8m 63+8m 62+2m60+8m 59+4m 58
195863+10m 63+10m 62+8m 61+2m59+8m 58+4m
1959646463+2m 61+8m 60+2m58+8m
196064+2m 64+2m 63+8m62+2m 60+8m 59+2m
196164+4m 64+4m 64+2m 62+8m61+2m 59+8m
196264+6m 64+6m 64+6m 63+2m 61+8m60+2m
196364+8m 64+8m 64+8m63+8m 62+2m 60+8m
196464+10m 64+10m 64+10m 64+2m 62+8m 61+2m
196565656564+8m 63+2m 61+8m
196665+2m 65+2m 65+2m 65+2m 63+8m 62+2m
196765+4m 65+4m 65+4m 65+4m 64+2m 62+8m
196865+6m 65+6m 65+6m 65+6m 64+8m 63+2m
196965+8m 65+8m 65+8m 65+8m 65+2m 63+8m
197065+10m65+10m65+10m65+10m65+8m64+2m
1971666666666664+8m
197266+2m 66+2m66+2m 66+2m 66+2m 65+2m
197366+4m 66+4m 66+4m 66+4m 66+4m 68+8m
197466+6m 66+6m 66+6m 66+6m 66+6m 66+2m
197566+8m 66+8m 66+8m 66+8m 66+8m 66+8m
197666+10m 66+10m 66+10m 66+10m 66+10m 66+10m
1977676767676767

U pojištěnců narozených po roce 1977 se důchodový věk stanoví tak, že se k věku 67 let přičte takový počet kalendářních měsíců, který odpovídá dvojnásobku rozdílu mezi rokem narození pojištěnce a rokem 1977.

 

2) Znevýhodňování předčasného důchodu

S prodlužováním důchodového věku se zvyšuje počet občanů využívajících možnosti odejít do předčasného důchodu. Přestože je předčasný důchod pro občana nižší než kdyby odešel do klastického starobního důchodu, obliba předčasného důchodu v Evropě stoupá. Evropané si raději během svého aktivního života vytvoří vlastní úspory, které jsou pro mnohé z nich vyšší než státní penze a odcházejí do předčasného důchodu. Protože však počet předčasných důchodců stoupá, dochází ve většině vyspělých zemích k většímu finančnímu znevýhodnění předčasného důchodu a zvýšení důchodového věku pro nárok na předčasný důchod.

V Česku došlo od ledna 2012 k větší sankci za odchod do předčasného důchodu oproti předchozím rokům, zvýšilo se krácení za předčasný důchod.

  • V roce 2011 se při stanovení předčasného důchodu snižovala procentní výměra důchodu o 0,9 % výpočtovného základu za každých i započatých 90 kalendářřních dní, pokud doba předčasnosti nepřekročí 720 dní a o 1,5 % výpočtového základu za každých i započatých 90 kalendářních dní, a to od 721 dne předčasnosti.
  • Od roku 2012 se procentní výměra starobního důchodu, na který vznikl nárok, snižuje za každých i započatých 90 kalendářních dnů z doby ode dne, od kterého se přiznává starobní důchod, do dosažení důchodového věku o 0,9 % výpočtového základu za období prvních 360 kalendářních dnů, o 1,2 % výpočtového základu za období od 361. kalendářního dne do 720. kalendářního dne a o 1,5 % výpočtového základu za období od 721. kalendářního dne.

Občan, který odešel do předčasného důchodu v roce 2011 o 1080 dní dříve, měl krácení penze 14,7 %, v roce 2012 činí krácení 15,9 %.

Např. ve Francii je možné odejít do předčasného důchodu již v 55 letech, ale penze je za každý rok odchodu do důchodu dříve kráceno o 7 %, ve Španělsku je možné odejít do předčasného důchodu v 61 letech, ale penze je za každý rok odchodu do penze dříve krácena o 6,8 % a v Portugalsku je možné odejít do předčasného důchodu v 55 letech, ale penze je za každý rok odchodu do penze dříve kráceno a 4,5 %. Odchod do předčasného důchodu již nyní v některých zemích pozná občan na své penzi velmi citelně.

3) Zvyšování potřebného počtu let pojištění

V roce 2012 je v Česku potřeba splnit podmínku 28 let pojištění, aby občan při dosažení důchodového věku měl nárok na starobní důchod. Doba pojištění je zjednodušeně řečeno doba, kdy občan odvádí sociální pojištění, např. když je zaměstnán. Ze zákona existuje i náhradní doba pojištění, kdy občan neodvádí pojistné a přesto je tato doba započítána jako doba pojištění pro důchodové účely (např. rodičovská dovolená…). Potřebná doba pojištění se však postupně zvyšuje tak, aby v roce 2018 musel občan splnit podmínku 35 let pojištění. Jestliže nebude tato podmínka splněna, nebude mít občan nárok na starobní důchod a bude odkázán na sociální dávky (které jsou výrazně nižší). V Česku tak, jako ve většině vyspělých zemích, dochází k zpřísňování podmínek pro výplatu důchodu. V západní Evropě jsou nároky na počet let pojištění ještě „tvrdší“. Ve většině zemích musí občané splnit podmínku 40 let pojištění. V Nizozemí nebo Belgii dokonce 45 let pojištění.


4) Zvyšování úlohy dobrovolného spoření

Již nyní např. ve Velké Británii, USA, Irsku, Novém Zélandu nebo Japonsku dosahuje státní penze z průběžného systému cca. 40 % čistého příjmu dosahovaného před odchodem do důchodu u občana pobírající celý život průměrnou mzdu. V těchto zemích je vlastní spoření nutností a tento trend se přesouvá do všech vyspělých zemích. Výsledná penze se tedy skládá většinou ze tří částí – státní penze z průběžného penzijního systému, penze z povinného spoření v penzijních fondech a z dobrovolného spoření. Příjmy z dobrovolného spoření v různých finančních produktech je dokonce nejdůležitějším příjmem občanů v důchodu nejenom v USA, Velké Británii či Irsku, ale i v Nizozemí nebo Dánsku. Nejdříve si na vlastní penzi začínají spořit Britové, v průměru již ve 28 letech. Vyspělé státy podporují dobrovolné spoření, např. státním příspěvkem při splnění zákonných podmínek u podporovaného finančního produktu (v Česku u penzijního připojištění), nebo možností snížit si daňový základ o zaplacené částky na podporovaném produktu (v Česku u penzijního připojištění i u životního pojištění).

Související aktuality

Počty pracujících důchodců stoupají. Za posledních 20 let…

26.09.2016  |  Redakce

V Česku žije téměř 2,4 milionu lidí, kteří pobírají starobní důchod. Ten ale vždy nepokryje všechny životní…

České firmy nechválí své zaměstnance

22.09.2016  |  Redakce

Firmy v České republice neumějí systematicky chválit své zaměstnance za dobrou práci. Téměř 40% společností zaměstnance nechválí vůbec. Plných 61…

České firmy příliš nemění svou strategii v pořizování…

02.09.2016  |  Redakce

České firmy v průměru příliš nemění svou strategii v pořizování nových vozů. Zatímco u velkých firem mírně převládá počet těch, u kterých se doba…
Zobrazit další související aktuality