Jakou pracovní smlouvu můžete uzavřít, když jste v invalidním důchodu?

V naprosté většině případů není výše invalidních důchodů dostačující pro důstojné žití. Někdy ani nepostačí k uspokojení základních potřeb, což platí především pro přiznaný důchod pro invaliditu prvního a druhého stupně. V předešlém článku jsme řešili, zda mohou invalidní důchodci pracovat. Nyní si rozebereme, jaká pracovní smlouva je pro ně vhodná a zda jsou při výběru nějak omezeni.

• Je možné pracovat v invalidním důchodu?
• Počítá se invalidní důchod do starobního důchodu?
• Pracovní smlouva v invalidním důchodu
• Práce na dohody a odvody na důchodové pojištění
• Invalidní důchodce a samostatně výdělečná činnost

Je možné pracovat v invalidním důchodu?

Invalidita znamená sníženou míru pracovní schopnosti, a to minimálně o 35 %. Na tomto čísle začíná invalidita prvního stupně. Pokud je práceschopnost snížená o 50 % až 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně. Při poklesu pracovní schopnosti o 70 % a více jde o invaliditu třetího stupně.

U všech stupňů tedy zůstává určitá míra práceschopnosti, i když třeba v některých případech úplně minimální, kterou může poživatel důchodu plně využít na pracovním trhu.

Důležité je totiž vědět, že z hlediska legislativy není problém si v invalidním důchodu přivydělávat, nebo dokonce pracovat na plný úvazek, pokud to zdravotní stav umožňuje. Zdravotní stav je totiž to jediné, čím jsou invalidní důchodci limitování. Mohou tedy pracovat na libovolnou pracovní smlouvu s tím, že výše jejich výdělku není nijak omezena ani sledována.

To, zda skutečně pracují s ohledem na své zdraví a přiznanou invaliditu, pak bude Česká správa sociálního zabezpečení společně s posudkovým lékařem z Institutu pro posuzování zdravotního stavu v průběhu let přezkoumávat.

Čtěte také: Při posuzování nároku na invalidní důchod vás posudkový lékař nepotřebuje vidět osobně

Zdroj: Depositphotos

Počítá se invalidní důchod do starobního důchodu?

Doba strávená pobíráním invalidního důchodu se do nároku na starobní důchod započítává jako náhradní doba pojištění pouze u invalidity třetího stupně. Období pobírání invalidního důchodu pro invaliditu prvního a druhého stupně se do nároku na starobní důchod nepočítá. Invalidní důchodce proto může velmi snadno přijít o mnoho let, které by se jinak hodnotily jako odpracované roky, popř. náhradní nebo vyloučené doby pojištění.

Zde pak existují dvě možnosti, jak placení pojištění dohnat. Tou první je přihlášení se k dobrovolnému důchodovému pojištění. To v roce 2024 činí 3078 Kč. Ve druhém případě nezbude nic jiného než si najít práci, kde se bude z výdělku sociální pojištění odvádět.

Čtěte také: Požádat lze i zpětně a diagnózy se nesčítají. Co jste ještě o invalidním důchodu nevěděli?

Pracovní smlouva v invalidním důchodu

Práce na klasickou pracovní smlouvu bude pro invalidní důchodce vždy výhodná, a to i v případech jakkoliv zkráceného úvazku. Z hrubé mzdy zaměstnance je totiž vždy odváděno sociální pojištění, a navíc jej ještě nad rámec hrubé mzdy za pracovníka odvádí zaměstnavatel. Doba výkonu zaměstnání podloženého klasickou pracovní smlouvou se tedy vždy počítá do nároku na starobní důchod. Obrovskou výhodou je také to, že jsou všichni zaměstnanci chránění zákoníkem práce.

Čtěte také: Důchod vám nedají vůbec, nebo vám ho seberou. Kdy mohou takové situace nastat?

Práce na dohody a odvody na důchodové pojištění

U prací na dohody jde vždy spíše o přivýdělek formou brigády. Dobré je vědět, že se u výdělků do určitého limitu neodvádí sociální ani zdravotní pojištění. U dohody o pracovní činnosti (DPČ) se důchodové pojištění neodvádí do výdělku 3999 Kč hrubého měsíčně. U dohody o provedení práce (DPP) je to do výdělku 10 000 Kč hrubého měsíčně. Limit u DPP však projde od 1. července 2024 výraznými změnami, které se budou týkat právě zdanění a odvodů pojistného.

Čtěte také: Jak se změní dohody o provedení práce od července 2024?

Invalidní důchodce a samostatně výdělečná činnost

Osoby v invalidním důchodu si mohou vyřídit živnostenský list a začít podnikat. Je však potřeba říct, že se bude jednat z hlediska odvodů na sociální a zdravotní pojištění o vedlejší výdělečnou činnost.

U vedlejší výdělečné činnosti neplatí žádné zákonem dané minimální zálohy na pojistné, jako je tomu u činnosti hlavní. Zálohu vám může vyměřit zdravotní pojišťovna a okresní správa sociálního pojištění až po podání přehledu o příjmech. Nicméně zdravotní pojištění se vždy bude platit ze skutečně dosaženého zisku a sociální pojištění nemusí být uhrazeno vůbec.

V roce 2024 je limitem pro neplacení sociální pojištění hrubý zisk do částky 105 521 Kč. Při výkonu podnikání po část roku se limit samozřejmě poměrně snižuje.

Pokud bude hrubý zisk ze samostatné výdělečné činnosti invalidního důchodce do limitu, může se sám rozhodnout, zda při podávání přehledu o příjmech a výdajích okresní správě sociálního zabezpečení důchodové pojištění alespoň v minimální výši pro vedlejší činnost uhradí, či nikoliv. Pokud se rozhodne, že jej neuhradí, rok strávený podnikáním se mu nebude počítat do nároku na starobní důchod.

Čtěte také: Podnikání při zaměstnání v roce 2024: kdo ušetří na sociálním pojištění?