Třetinový nárůst cen ropy za posledních sedm týdnů tak mohl jen stěží uniknout pozornosti. Pouze s několikadenním zpožděním se totiž vysoké ceny ropy začaly projevovat na totemech čerpacích stanic. A situaci zhoršovala také slabá koruna, když cena ropy v české měně byla v minulém týdnu nadosah historických rekordů.
Vývoj cen ropy však nebyl v posledních měsících pouze vzhůru. V březnu se její cena držela na dohled pokrizových maxim, když evropský Brent vystoupal až nad 128 dolarů za barel. V průběhu jara pak ropa silně klesala až do červnového dna na hladině 90 dolarů za barel, tedy na nejnižší úrovni od konce roku 2010. V červnu asi někdo mávl kouzelným proutkem a vysoké ceny ropy jsou zpátky. Volatilita cen ropy a jejich rychlý návrat směrem k letošním maximům jen stěží zapadá do negativního ekonomického vývoje.
To nejdůležitější přestává hrát roli
Když začala ropa v březnu tohoto roku opouštět svá maxima, byl to vítaný signál pro celou globální ekonomiku. Přece jen je ropa nejdůležitější a nejvíce obchodovanou energetickou komoditou současnosti, jejíž cena je dlouhodobě primárně závislá na globálním ekonomickém vývoji. Postupné zpomalování Číny, USA, Japonska a recese v Evropě tak dávalo ropě logické předpoklady k poklesu. Poslední růst cen se však dá se zlepšováním ekonomiky spojovat jen stěží. Naopak, mírně negativní trend pokračuje v případě všech zmíněných ekonomik. Svalovat tak nedávné nárůsty cen ropy na hospodářské oživení nemá žádný silný podklad.
Faktory ovlivňující cenu ropy
Další fundamenty pohybu cen na trzích s ropou už mají lepší podporu. Předně to jsou geopolitická rizika na Blízkém a Středním východě, ať už v souvislosti s občanskou válkou v Sýrii, nebo se vzrůstající nevraživostí mezi Izraelem a Íránem. Jakékoliv ohrožení stability v regionu zemí s nejvyšší těžbou a zásobami ropy na světě je investory na finančních trzích vnímáno negativně. Povyk vyvolalo také úplné zavedení embarga na vývoz íránské ropy do Evropy a některých asijských zemí, a to i přes očekávání tohoto kroku. Podle odhadů se na trhy dostane z Íránu až o jeden milion barelů denně méně, než před zavedením embarga.
Letní zvýšení cen ropy jde částečně na vrub také pravidelné údržbě těžebních kapacit v Severním moři s poklesem těžby o stovky tisíc barelů denně. Dalším faktorem z kategorie „důležitých“ byl pokles zásob ropy v USA v tomto období o 20 milionů barelů, nutno však zmínit, že se zásoby předtím nacházely na více než dvacetiletých maximech.
Stále něco chybí
Uvedené faktory měly na poslední nárůsty cen ropy zcela jistě svůj dopad. I kdybychom však k uvedeným fundamentům připočetli část posledních zisků ropy korekci předchozích „přehnaných“ poklesů, ani v souhrnu nejsou uvedené faktory schopny pohnout cenou ropy o třetinu. Zabrousit musíme do politiky centrálních bank, o jejichž intervencích se v posledních týdnech mohutně spekuluje a jejichž dopad je velmi obtížně odhadnutelný.
Neslavný vývoj globální ekonomiky v posledních měsících si podle mnohých žádá další kolo „tištění peněz“ a uvolňování nové likvidity do oběhu. Nová likvidita se obvykle nejvíce a nejrychleji projevuje růstem cen finančních aktiv na trzích včetně ropy. Pokud bychom se podívali do historie, ropa v předchozích případech uvolňování nové likvidity měla tendenci k vzestupu a je pravděpodobné, že tomu tak je i tentokrát.
Vysoké ceny ropy ekonomice nepřidají
Růsty cen ropy působí negativně na globální ekonomiku, a přestože spekulace na novou likviditu krátkodobě pomohly stabilizovat situaci na finančních trzích, z dlouhodobého hlediska mohou další vývoj jen zhoršit. A to samozřejmě neplatí jen pro ropu, ale v podstatě pro všechna finanční aktiva, jejichž ceny jsou přísliby nových miliard dolarů nebo eur nadopovány. Cena ropy v současnosti roste bez zjevného ekonomického základu a to nemůže trvat příliš dlouho. Zatím si však kvůli centrálním plánovačům tam nahoře, kteří poskytují munici spekulantům, musí na vyšší ceny zvyknout spotřebitel i investor.
Autor článku působí jako analytik společnosti X-Trade Brokers. 
