EU nechce Čechům dovolit, aby pracovali na Západě

26.05.2000 | ,
Domovská stránka


perex-img Zdroj: Finance.cz

Občané stávajících členských států Evropské unie se mohou svobodně rozhodnout, v jaké zemi EU chtějí žít a pracovat, a nikdo jim v tom nemůže zabránit

Občané stávajících členských států Evropské unie se mohou svobodně rozhodnout, v jaké zemi EU chtějí žít a pracovat, a nikdo jim v tom nemůže zabránit. Takzvaný volný pohyb osob je totiž jedním ze základních pravidel platných v EU. Zároveň ale patří k nejsložitějším a nejcitlivějším kapitolám, které musí Česko před vstupem do Evropské unie "vyjednat". Vidina toho, že by pro obyvatele zemí střední a východní Evropy platila stejná pravidla jako pro vlastní občany, se mnoha členským

státům unie vůbec nelíbí.

Němci a Rakušané se bojí českých gastarbeiterů

Především Německo a Rakousko mají strach, že po rozšíření unie jejich země zaplaví statisíce Čechů, Poláků a Maďarů, kteří budou za menší platy pracovat na německých či rakouských polích a dálnicích a tím připraví o práci jejich vlastní občany. Německo a Rakousko proto požadují, aby EU občanům nových členských států na určitou dobu znemožnila ucházet se o práci na Západě. Zavedení takzvaného přechodného období je ale politicky velmi

citlivým problémem, protože popírá jednu ze základních myšlenek unie: vytvořit prostor, kde nesmí být nikdo diskriminován.

To bude i argument českých vyjednavačů, kteří budou chtít dosáhnout toho, aby žádné přechodné období zavedeno nebylo. V jejich prospěch svědčí i nedávná analýza Evropské komise. Ta připomíná, že předcházející rozšíření unie o chudší státy, například Španělsko a Portugalsko, žádnou invazi pracovních sil nepřineslo. Studie také dospěla k závěru, že ze všech nových členských zemí by se o

práci v dnešní EU ucházelo maximálně 350 000 lidí ročně. Němečtí a rakouští politici přitom mluví až o milionu východních gastarbeiterů mířících na Západ.

Jednání o kapitole Volný pohyb pracovních sil by měla trvat nejméně rok. Nejpalčivějším bodem přitom bude podoba případného přechodného období: zda Češi nebudou moci po určitou dobu vůbec pracovat v EU, nebo zda bude stanovena kvóta na počet českých pracovníků, kteří budou moci v daném roce přijet vydělávat do bohatších zemí unie. Hlavní vyjednavač s EU Pavel Telička odmítl stanovisko české strany komentovat. Podle něj bude otázka podoby přechodného období aktuální až na podzim, kdy se představa Rakouska a Německa o omezení zaměstnávání Čechů upřesní. V souvislosti s dočasným zákazem volného pohybu českých pracovníků po EU se spekulovalo, zda bude česká strana jako kompenzaci požadovat přechodný zákaz prodeje půdy cizincům. "Přechodné období v kapitole Volný pohyb osob na jedné straně a omezení prodeje půdy cizinců na straně druhé jsou dvě odlišné otázky a neplatí na ně princip spojených nádob," řekl hlavní český vyjednavač s unií.

"Nemohu ale vyloučit, že v závěru jednání o přecho- dném omezení volného pohybu osob tento požadavek nenastolíme," připustil Telička. Dodal, že to bude předmětem "složitých vyjednávání". Citlivost problematiky otevření trhu unie pro občany zemí střední a východní Evropy dokládá i formulace v tzv. společném pozičním dokumentu EU, o kterém bude dnes v Bruselu Pavel Telička jednat. Form

ulace "přechodné období" v dokumentu vůbec není. Příslušný odstavec jen uvádí, že "otázka mobility pracovníků bude vzata v úvahu v pozdějším stádiu jednání". Kromě volného pohybu osob začíná ČR jednat i o kapitolách "vnitro a justice" a "rozpočtová a finanční politika".

Zdroj: LN z 26. 05. 2000



Autor článku

 

Články ze sekce: Domovská stránka