Vyplatí se České republice handlovat s unií?

31.05.2000 | ,
Domovská stránka


perex-img Zdroj: Finance.cz

Hrušky s jablky

Hrušky s jablky. Přibližně stejně spolu na první pohled souvisí požadavek EU omezit Čechům práci na Západě a záměr ČR znemožnit cizincům skupovat u nás půdu. Obojí přitom znamená jediné: popření smyslu evrop

ské integrace. Německo a Rakousko se bojí "zlatých", a hlavně levných, českých ručiček. Ty by po vstupu České republiky do EU mohly klepat na dveře tamních firem a žádat o práci. Obě země požadují, aby bylo občanům nových členských států EU na určitou dobu odebráno právo ucházet se v západních zemích o místo. Česká veřejnost se naproti tomu obává, že s uvolněním cen bytů, nemovitostí a půdy, které s sebou členství v EU přinese, skoupí české mýtiny i s hájenkami bohatší občané sousedních zemí. Praha proto uvažuje o zavedení přechodného období zákazu prodeje půdy cizincům.

Táhni, cizáku

Němečtí a rakouští politici od počátku vstupních rozhovorů upozorňovali, že noví členové ze střední a východní Evropy by neměli počítat s absolutním uvolněním bran EU pro své občany. Důvodem byla právě jejich ochota pracovat za polovic. Někdejší místopředseda vlády pro evropskou integraci Egon Lánský v reakci

na toto upozornění řekl, že ČR bude trvat na dočasném omezení nákupu půdy. Ačkoliv tím Lánský vyjádřil obavy lidí z příhraničních oblastí, nešlo jen o objektivní zvážení situace. Ti "cizáci" (Němci, Rakušani, Holanďané...), kteří zatoužili po malebném českém venkově, si již dávno kus pole anebo chalupu pořídili. Asociační dohoda s EU totiž umožňuje zahraničním firmám působícím na českém trhu získat zde nemovitý majetek (včetně koupě půdy).

Náhlou invazi cizojazyčných "lufťáků" do ČR vylučují mnohé analýzy, včetně nedávno zveřejněné studie českého ministerstva financí. Podobně nepodložené se zdají být argumenty Vídně a Berlína o milionech Čechů, Poláků a Maďarů, kteří pojedou do Německa a Rakouska hledat práci. "Pendleři" z pohraničí, kterých se Německo a Rak

ousko bojí, už totiž v jejich zapadlých hospůdkách pracují - ovšem načerno. Přechodná období, tedy výjimky z pravidel platných v EU, nejsou ničím neobvyklým.

Stát, který nedokáže dostát závazkům plynoucím z členství, požádá o dočasnou úlevu. Španělsko mělo v době vstupu do EU pětapadesát různých výjimek a přechodných období. Vyspělé Rakousko, které vstupovalo do EU před pěti lety, žádalo o téměř 40 přechodných výjimek z práva EU a dodnes přibližně třetina trvá. Praha minulý týden požádala o přechodné období

v kapitole volný pohyb osob. Čeští vyjednavači věděli, že do roku 2003, tedy do předpokládaného ukončení příprav na vstup, pravděpodobně nebude dokončen terminál na ruzyňském letišti určený pouze a jen pro občany EU.

Nechceme hrát druhé housle

Proč jsou tedy úvahy o přechodných obdobích pro volný pohyb pracovníků tak ožehavé? Především proto, že popírají jeden ze základních smyslů evropské integrace a tedy důvodu, proč o vstup do EU usiluje i Česká republika: vytvořit z unie prostor svobody, kde nebude

nikdo diskriminován. Němečtí a rakouští politici při vznesení požadavku na omezení této svobody vycházeli z toho, že volání po ochraně vlastních občanů před levnou konkurencí přináší výhodné politické body. Představitelé kandidátských států naopak věděli, že bez ohledu na potřebu přizpůsobit se pravidlům EU musí vlastní národ bránit.

Omezením práva volně se po unii pohybovat, usazovat se a ucházet se o práci, totiž unie kandidátům nabídla druhořadé členství. A to je pro kandidáty nepřijatelné. Zareagovali proto tím, že naopak stávajícím členům EU nabídli jen část výhod z rozšíření jednotného trhu o nové země, třebaže by to jinak pravděpodobně nebylo nutné. "Ačkoliv bychom možná omezení prodeje půdy cizincům vůbec nenastolili, nesmíme nyní z požadavku přechod

ného období ustoupit. Musíme dát EU jasně najevo, že druhořadé členství odmítáme," řekl LN člen integračního výboru parlamentu Jan Zahradil (ODS). Odmítnutí druhořadého členství nedávno zopakoval i český vyjednavač s EU Pavel Telička, když nevyloučil, že při nastolení omezení práva Čechů pracovat kdekoliv v EU se bude omezení prodeje půdy jako handl hodit.

Co a kdy se změní po vstupu ČR do EU


Data uvedená v tabulce vycházejí z předpokladu, že Česká republika vstoupí do Evropské unie

1. ledna 2005.

svobodné stěhování po EU 2005

občanství EU (možnost hledat pomoc u konzulátu jiné země EU, právo volit místní samosprávu kdekoli v EU) 2005

neomezené nakupování nemovitostí a půdy v cizině (v případě cizinců bude cca tři roky platit přechodný zákaz nákupu české půdy) 2005

neomezené obchodování s kapitálem na vnitřním trhu 2005

vyšší dotace problémovým regionům (zajištění minimální dopravy pro všechny vesnice a osady, postavení čističek vod pro usedlosti nad 2000 obyvatel atd.) 2005

voln

ý dovoz výrobků z EU do ČR (neplatí pro zemědělské produkty) 2005

volný vývoz domácích výrobků do EU (neplatí pro zemědělské produkty) 2005

zavedení jednotné normy pro uvedení výrobku na trh EU (například obsah etikety výrobku, stejná definice rumu atd.)

2005

napojení na Společnou zemědělskou politiku (finanční podpora celého českého zemědělství) 2005

sociální výhody rovnocenné občanům země, v níž bude Čech pracovat 2005 zaručená zdravotní péče v případě nemoci anebo úrazu v zahraničí 2005 uznání českých maturit a vysokoškolských titulů (převládá a bude převládat individuální přístup) 2005

připojení všech škol a státních úřadů na internet (učitelé budou muset ovládat práci s internetem) 2005

možnost výběru (i zahraničního) telekomunikačního operátora 2

005

vyšší investice do přeshraničních projektů (např. stavba dálnic) 2005

zvýšení příspěvků pro ČR ze společného rozpočtu EU 2005 ČR začne přispívat do společného rozpočtu EU (prvních pět let výrazně menší částkou, než jakou bude dostávat) 2005

mírný růst cen potravin, benzinu, alkoholu a cigaret 2005 několikafázový skok růstu cen u služeb a nemovitostí (počátek) 2005

uvolnění trhu s byty, růst cen nájemného 2005 podíl na ochraně prostoru EU a jejích vnějších hranic (čeští vojáci se stanou plnohodnotnými členy armádních struktur EU, čeští policisté se budou vzdělávat na E uroakademii a pracovat v Europolu) 2006

zakládání filiálek českých firem v zemích EU 2007 možnost výběru (i zahraničního) dodavatele elektřiny, plynu 2007 platba stejnou měnou (korunu

nahradí euro) 2008

svobodné legální vyhledávání práce v zemích EU 2009 zrušení hraničních kontrol 2010 stejný vízový režim s ostatními státy EU 2010 dotování jednotlivých zemědělců z rozpočtu EU 2013

uznání soudních rozhodnutí z ČR i v ostatních zemích 2

015

stejná práva pro azylanty a uprchlíky v celé EU 2015

vyrovnání životní úrovně ve všech státech EU 2015

společné daně s ostatními státy EU (spotřební, DPH, přímé zdanění obyvatelstva atd.) 2040


Volný pohyb pracovníků v EU


Svobodné cestování za pra

cí je jedním ze základních práv občana Evropské unie. Po vstupu České republiky do EU by se proto tato zásada měla vztahovat i na Čechy. Především Německo a Rakousko to odmítají. Mají strach z přílivu levné pracovní síly a požadují proto, aby toto právo bylo pro nové členské státy dočasně omezeno. ČR se však brání, protože by se stala druhořadým členem EU. Tvrdí také, že strach Berlína a Vídně je neoprávněný. Nezávislé studie prokázaly, že ze všech kandidátských zemí odejde za prací na Západ hned po rozšíření jen okolo 350 000 lidí.

Otevření vnitřních hranic s EU

Rozšířením unie by měly odpadnout osobní kontroly na českých hranicích vyjma česko-slovenského pomezí. Praha se stane součástí schengenského prostoru, který de facto ruší hranice mezi státy EU.
Západní země se tomu brání. Obávají, že se Česko, Polsko a Maďarsko stanou tranzitními zeměmi pro ilegální imigranty a pašeráky drog. K úplnému otevření hranic je nutné, aby ČR přijala celou řadu opatření a zákonů.
Unie, snažící se ochránit vlastní území před imigranty, bude po ČR vyžadovat dodržení schengenských pravidel. To si vyžádá několik let odkladu cestování bez pasu.

Prodej půdy cizincům

Podle průzkumů veřejného mínění má třetina Čechů strach, že po vstupu země do EU si lesy a pole v pohraničí koupí bohatí zájemci z Německa a Rakouska. Čeští politici chtějí při vyjednávání s EU požadovat dočasný zákaz prodeje půdy cizincům. I když to žádný diplomat zatím nepřiznal, bude zákaz prodeje půdy zájemcům z EU pravděpodobně "vyhandlován" za přechodné období pro volný pohyb pracovníků. To, že jde především o politický tah, dokazuje fakt, že zatím k žádnému skupování půdy nedošlo, ačkoliv již dnes si mohou zahraniční firmy působící v ČR koupit svůj český luh i s rybníkem.


Zdroj: LN z 31. 05. 2000



Autor článku

 

Články ze sekce: Domovská stránka