Hrušky s jablky. Přibližně stejně spolu na první pohled souvisí požadavek EU omezit Čechům práci na Západě a záměr ČR znemožnit cizincům skupovat u nás půdu. Obojí přitom znamená jediné: popření smyslu evrop
ské integrace. Německo a Rakousko se bojí "zlatých", a hlavně levných, českých ručiček. Ty by po vstupu České republiky do EU mohly klepat na dveře tamních firem a žádat o práci. Obě země požadují, aby bylo občanům nových členských států EU na určitou dobu odebráno právo ucházet se v západních zemích o místo. Česká veřejnost se naproti tomu obává, že s uvolněním cen bytů, nemovitostí a půdy, které s sebou členství v EU přinese, skoupí české mýtiny i s hájenkami bohatší občané sousedních zemí. Praha proto uvažuje o zavedení přechodného období zákazu prodeje půdy cizincům.Táhni, cizáku
Němečtí a rakouští politici od počátku vstupních rozhovorů upozorňovali, že noví členové ze střední a východní Evropy by neměli počítat s absolutním uvolněním bran EU pro své občany. Důvodem byla právě jejich ochota pracovat za polovic. Někdejší místopředseda vlády pro evropskou integraci Egon Lánský v reakci
na toto upozornění řekl, že ČR bude trvat na dočasném omezení nákupu půdy. Ačkoliv tím Lánský vyjádřil obavy lidí z příhraničních oblastí, nešlo jen o objektivní zvážení situace. Ti "cizáci" (Němci, Rakušani, Holanďané...), kteří zatoužili po malebném českém venkově, si již dávno kus pole anebo chalupu pořídili. Asociační dohoda s EU totiž umožňuje zahraničním firmám působícím na českém trhu získat zde nemovitý majetek (včetně koupě půdy).Náhlou invazi cizojazyčných "lufťáků" do ČR vylučují mnohé analýzy, včetně nedávno zveřejněné studie českého ministerstva financí. Podobně nepodložené se zdají být argumenty Vídně a Berlína o milionech Čechů, Poláků a Maďarů, kteří pojedou do Německa a Rakouska hledat práci. "Pendleři" z pohraničí, kterých se Německo a Rak
ousko bojí, už totiž v jejich zapadlých hospůdkách pracují - ovšem načerno. Přechodná období, tedy výjimky z pravidel platných v EU, nejsou ničím neobvyklým.Stát, který nedokáže dostát závazkům plynoucím z členství, požádá o dočasnou úlevu. Španělsko mělo v době vstupu do EU pětapadesát různých výjimek a přechodných období. Vyspělé Rakousko, které vstupovalo do EU před pěti lety, žádalo o téměř 40 přechodných výjimek z práva EU a dodnes přibližně třetina trvá. Praha minulý týden požádala o přechodné období
v kapitole volný pohyb osob. Čeští vyjednavači věděli, že do roku 2003, tedy do předpokládaného ukončení příprav na vstup, pravděpodobně nebude dokončen terminál na ruzyňském letišti určený pouze a jen pro občany EU.Nechceme hrát druhé housle
Proč jsou tedy úvahy o přechodných obdobích pro volný pohyb pracovníků tak ožehavé? Především proto, že popírají jeden ze základních smyslů evropské integrace a tedy důvodu, proč o vstup do EU usiluje i Česká republika: vytvořit z unie prostor svobody, kde nebude
nikdo diskriminován. Němečtí a rakouští politici při vznesení požadavku na omezení této svobody vycházeli z toho, že volání po ochraně vlastních občanů před levnou konkurencí přináší výhodné politické body. Představitelé kandidátských států naopak věděli, že bez ohledu na potřebu přizpůsobit se pravidlům EU musí vlastní národ bránit.Omezením práva volně se po unii pohybovat, usazovat se a ucházet se o práci, totiž unie kandidátům nabídla druhořadé členství. A to je pro kandidáty nepřijatelné. Zareagovali proto tím, že naopak stávajícím členům EU nabídli jen část výhod z rozšíření jednotného trhu o nové země, třebaže by to jinak pravděpodobně nebylo nutné. "Ačkoliv bychom možná omezení prodeje půdy cizincům vůbec nenastolili, nesmíme nyní z požadavku přechod
ného období ustoupit. Musíme dát EU jasně najevo, že druhořadé členství odmítáme," řekl LN člen integračního výboru parlamentu Jan Zahradil (ODS). Odmítnutí druhořadého členství nedávno zopakoval i český vyjednavač s EU Pavel Telička, když nevyloučil, že při nastolení omezení práva Čechů pracovat kdekoliv v EU se bude omezení prodeje půdy jako handl hodit.Co a kdy se změní po vstupu ČR do EU
Data uvedená v tabulce vycházejí z předpokladu, že Česká republika vstoupí do Evropské unie
svobodné stěhování po EU 2005
občanství EU (možnost hledat pomoc u konzulátu jiné země EU, právo volit místní samosprávu kdekoli v EU) 2005
neomezené nakupování nemovitostí a půdy v cizině (v případě cizinců bude cca tři roky platit přechodný zákaz nákupu české půdy) 2005
neomezené obchodování s kapitálem na vnitřním trhu 2005
vyšší dotace problémovým regionům (zajištění minimální dopravy pro všechny vesnice a osady, postavení čističek vod pro usedlosti nad 2000 obyvatel atd.) 2005
voln
ý dovoz výrobků z EU do ČR (neplatí pro zemědělské produkty) 2005volný vývoz domácích výrobků do EU (neplatí pro zemědělské produkty) 2005
zavedení jednotné normy pro uvedení výrobku na trh EU (například obsah etikety výrobku, stejná definice rumu atd.)
2005napojení na Společnou zemědělskou politiku (finanční podpora celého českého zemědělství) 2005
sociální výhody rovnocenné občanům země, v níž bude Čech pracovat 2005 zaručená zdravotní péče v případě nemoci anebo úrazu v zahraničí 2005 uznání českých maturit a vysokoškolských titulů (převládá a bude převládat individuální přístup) 2005
připojení všech škol a státních úřadů na internet (učitelé budou muset ovládat práci s internetem) 2005
možnost výběru (i zahraničního) telekomunikačního operátora 2
005vyšší investice do přeshraničních projektů (např. stavba dálnic) 2005
zvýšení příspěvků pro ČR ze společného rozpočtu EU 2005 ČR začne přispívat do společného rozpočtu EU (prvních pět let výrazně menší částkou, než jakou bude dostávat) 2005
mírný růst cen potravin, benzinu, alkoholu a cigaret 2005 několikafázový skok růstu cen u služeb a nemovitostí (počátek) 2005
uvolnění trhu s byty, růst cen nájemného 2005 podíl na ochraně prostoru EU a jejích vnějších hranic (čeští vojáci se stanou plnohodnotnými členy armádních struktur EU, čeští policisté se budou vzdělávat na E uroakademii a pracovat v Europolu) 2006
zakládání filiálek českých firem v zemích EU 2007 možnost výběru (i zahraničního) dodavatele elektřiny, plynu 2007 platba stejnou měnou (korunu
nahradí euro) 2008svobodné legální vyhledávání práce v zemích EU 2009 zrušení hraničních kontrol 2010 stejný vízový režim s ostatními státy EU 2010 dotování jednotlivých zemědělců z rozpočtu EU 2013
uznání soudních rozhodnutí z ČR i v ostatních zemích 2
015stejná práva pro azylanty a uprchlíky v celé EU 2015
vyrovnání životní úrovně ve všech státech EU 2015
společné daně s ostatními státy EU (spotřební, DPH, přímé zdanění obyvatelstva atd.) 2040
Svobodné cestování za pra
Otevření vnitřních hranic s EU
Rozšířením unie by měly odpadnout osobní kontroly na českých hranicích vyjma česko-slovenského pomezí. Praha se stane součástí schengenského prostoru, který de facto ruší hranice mezi státy EU.
Západní země se tomu brání. Obávají, že se Česko, Polsko a Maďarsko stanou tranzitními zeměmi pro ilegální imigranty a pašeráky drog. K úplnému otevření hranic je nutné, aby ČR přijala celou řadu opatření a zákonů.
Unie, snažící se ochránit vlastní území před imigranty, bude po ČR vyžadovat dodržení schengenských pravidel. To si vyžádá několik let odkladu cestování bez pasu.
Prodej půdy cizincům
Podle průzkumů veřejného mínění má třetina Čechů strach, že po vstupu země do EU si lesy a pole v pohraničí koupí bohatí zájemci z Německa a Rakouska. Čeští politici chtějí při vyjednávání s EU požadovat dočasný zákaz prodeje půdy cizincům. I když to žádný diplomat zatím nepřiznal, bude zákaz prodeje půdy zájemcům z EU pravděpodobně "vyhandlován" za přechodné období pro volný pohyb pracovníků. To, že jde především o politický tah, dokazuje fakt, že zatím k žádnému skupování půdy nedošlo, ačkoliv již dnes si mohou zahraniční firmy působící v ČR koupit svůj český luh i s rybníkem.
Zdroj: LN z 31. 05. 2000