Rozpolcená Unie

Při příležitosti 50. výročí deklarace Roberta Schumana, jíž odstartoval Montánní unii, se sešla v květnu v Bruselu konference, na níž se moudří, vesměs vysloužilí lidé zamýšleli nad tím, čeho bylo v evropské integraci za tu dobu dosaženo a kudy je třeba ubírat se dál. Vesměs si notovali, že by naplňování původních ideálů mohlo doznat úhony, kdyby se chystané východní rozšíření EU - samozřejmě nezbytná historická povinnost - mělo uspěchat.

Německý ministr Joschka Fischer pak přispěl svou troškou do mlýna, když oprášil myšlenku "evropské federace". Vyvolal tím sice několikadenní debatu v tisku, ale rozladil francouzské kamarády, bez nichž nelze v EU nikdy nic prosazovat. Francouzi jsou sice odjakživa stoupenci evropského "federali

Na tomto pozadí se postupně formovala francouzská koncepce, jež vyhradila východnímu rozšiřování jen jednu ze zadních lavic. Paříž se soustředí na mezivládní konferenci, musí dotáhnout do konce revizi Smlouvy o EU; na filozofování bude dost času potom, odpověděl Fischerovi jeho protějšek Hubert Védrine. Ministr pro evropské záležitosti Pierre Moscovici posléze před novináři smetl ze stolu jako "málo smysluplné" všechny návrhy stanovit do konce roku pro nejpokročilejší kandidáty členství přistupovací

To byla studená sprcha pro komisaře Güntera Verheugena, který takové scénáře několik měsíců sliboval. Tváří v tvář odporu členských zemí musel otočit na obrtlíku a převzít francouzské argumenty. "Pro vypracování scénáře musejí být splněny určité podmínky, zejména úspěšné završení revize Smlouvy o EU na konci roku," prohlásil v Evropském parlamentu. A varovně dodal: "Pokud se to nepodaří, rozšíření ztroskotá, protože některé kandidátské země nebudou mít sílu pokr

Samotné vstupní rozhovory mezi EU a kandidátskými zeměmi přitom běžely dál, i když choulostivé kapitoly "volný pohyb osob" a "vnitro a justice" vyvolaly na straně EU veliké spory při přípravě společných stanovisek. Rakušané od začátku května harašili poplašnými čísly z nezávislých studií, že jejich zemi přepadnou po rozšíření statisíce pendlerů z ČR, Maďarska a Slovinska, kteří seberou práci místním.

"Nejistota, která doprovází tyto vyhlídky, a ze

Evro

Rakousko a Německo, s tichou podporou dalších, nicméně při dohadování společného stanoviska hájily takové formulace, jež by jim v pozdějším stadiu rozhovorů umožnily snadno prosadit dočasné zákazy či omezení pro pracovníky z nových států. To se nelíbilo Španělsku, které poprvé ukázalo zuby - nehodlá podpořit obhajobu cizích zájmů (německých), pokud nebudou zajištěny jeho

Reakce uchazečů

Kompromisní formulace se zmiňuje o "citlivostech", které tato věc vyvolává; vypuštěna byla slova o tom, že k nim bude "odpovídajícím způsobem" přihlédnuto. Vyjednávači z kandidátských zemí dřinu "patnáctky" neocenili - Maďaři, Češi, Estonci a mírněji Poláci žehrali na "nedostatek podstaty" v pozičních dokumentech EU, na formalistický přístup, jednání-nejednání, a požadovali, aby se konečně přešlo

Celkově bylo tedy do května včetně otevřeno s první skupinou 28 kapitol; devětadvacátá (zemědělství), poslední v tomto stadiu rozhovorů, bude na pořadu červnového ministerského kola. Nastane tak situace, na niž EU podle vlastních slov dlouho čekala - bude jasno, co kdo požaduje, jaké má kdo potíže, aby bylo možné začít další etapu, tedy podstatné jednání. Kdyby nebylo revize smlouvy o EU...

Se Slovenskem, Lotyšskem, Litvou, Bulharskem, Rumunskem a Maltou vyk

Lehké napětí se promítlo i do česko-slovenské relace. Zatímco Slováci bez řečí uzavřeli kapitolu "vnější vztahy", což formálně umožnila nedávná dohoda mezi Prahou a Bratislavou o zániku vzájemné celní unie, jakmile obě země nebo jedna z nich vstoupí do EU, Češi měli skrupule. Vyjednávač Pavel Telička požadoval zdánlivou drobnost - aby ČR mohla začít jednat o převedení zbytku celní unie do smluvního vztahu EU-Slovensko ještě před vlastním přistoupen

Zdroj: Ekonom 23/2000