Agrární sektor s výdaji 40 miliard eur ročně na subvence představuje celou polovinu rozpočtu patnáctky. Po dvou letech, kdy probíhají jednání o podmínkách vstupu do EU se šesti zeměmi střední a východní Evropy, včetně ČR, byla s touž skupinou včera v Lucemburku otevřena též kapitola, pojednávající o zemědělství. Společná agrární politika je nejnákladnější součástí integračního systému, neboť ročně přijde na 40 miliard eur. Se zeměmi typu ČR je otevřeno 29 z 31 kapitol, přičemž ta
, která se týká institucí, přijde na řadu až po jejich reformě. Mimoto se včera konala série mezivládních konferencí i s druhou šesticí, jejíž součástí je mj. Slovensko. Všech 12 kandidátských zemí je ale nyní na základě rozhodnutí helsinského summitu posuzováno v jedné rovině.Maďarský ministr zahraničí János Martonyi prohlásil, že nadcházejících šest měsíců bude rozhodujících. Spolu s polským kolegou Bronislawem Geremkem včera nejenergičtěji zastával názor, že by se mělo vyjednávání o všech kapitolách završit před koncem roku 2001. Geremek vyzval své západoevropské kolegy, aby nehledali na rozšíření jen jeho stinné stránky, v čemž mu sekundoval také německý státní ministr Christoph Zöpel. Podle polského šéfa diplomacie se musí "skoncovat s tím, uvažovat (
o rozšíření EU) s bázlivostí".Konkrétně se Polsko s Maďarskem zasazovaly během svých včerejších kol jednání, aby jim EU poskytla po přijetí finanční úlevy při placení členských příspěvků. Geremek požadoval odložení plného začlenění agrárního sektoru Polska do liberalizovaného společného trhu v EU o pět roků po přijetí do unie. Doporučil též partnerům v EU, aby procesy ratifikace institucionální reformy, jež má být dokončena letos na summitu v Nice, a ratifikace smlouvy o přijetí jeho země probíhaly v náro
dní parlamentech patnáctky a Polska paralelně. Na to reagoval mj. státní ministr Zöpel, že je to "spíš nereálné". Komisař EU Günter Verheugen zopakoval svým protějškům, že diskuse o datech považuje za málo smysluplné, nejsou-li k dispozici všechna východiska.Zdroj: HN z 15. 06. 2000