Brusel byl o víkendu dějištěm jednání představitelů evropských hospodářských kruhů s nejvyššími politiky Evropské unie v čele s předsedou Evropské komise Romanem Prodim.
Organizátory první konference tohoto druhu, nazvané European Business Summit (EBS), byla Unie evropských průmyslových konfederací (UNICE), sdružující v 33 národních federacích na 16 milionů podniků spolu s Federací belgických podniků (VBO-FEB). Víc než tisíc účastníků diskutovalo po dva dny o ústředním tématu konference Inovace a tvůrčí duch.Setkání dvou světů
Snad ještě důležitější než výměna názorů mezi podnikateli, jak urychlit modernizaci podniků v éře informačních technologií, bylo to, že na konferenci došlo k setkání a dialogu mezi představiteli světa hospodářského a světa politického, který tu reprezentovalo především deset členů Evropské komise v čele s jejím předsedou Romanem Prodim. Důvod je vcelku prostý. Zhruba 60 % všech nových zákonů v západ
oevropských zemích je dnes iniciováno na úrovni Unie a z nich až 70 % se nějakým způsobem dotýká činnosti hospodářských subjektů.Dodejme hned, že to byl dialog vzájemně přínosný, neboť jak podnikatelé, tak politici byli tentokrát naladěni na stejnou vlnovou délku. Bruselský podnikatelský summit totiž navázal na březnovou Evropskou radu v Lisabonu, na níž nejvyšší představitelé patnáctky vytyčili pro Evropskou unii strategický cíl stát se do deseti let nejdynamičtější a nejvíce konkurenceschopnou ekonomiko
u světa a zajistit tak v Unii plnou zaměstnanost. Představitelé evropských hospodářských kruhů se s touto výzvou ztotožnili a v Bruselu hledali cesty, jak cíle dosáhnout.Podnikatelé se přitom nijak netajili, že nejsou zcela spokojeni se stávajícím podnikatelským prostředím v Evropě, které jejich činnost mnohdy jen komplikuje a je jednou z hlavních příčin zaostávání Evropy v hospodářské soutěži se Spojenými státy a Japonskem.
Ve zprávě nazvané Stimulovat tvůrčího ducha a inovace v Evropě, kterou UNICE pro jednání konference připravila, se např. uvádí, že zakládání nových firem v Evropě vyžaduje daleko víc času než v USA, že neexistence zákona o patentu platném pro celou Evropu zdražuje a zpomaluje zavádění novinek do výroby, že evropské státy poskytují méně prostředků na výzkum a vývoj v podnicích než USA, že zaměstnanecké akcie v Evropě jsou příliš vysoce zdaňovány, že dodnes nejsou zcela liberalizovány finanční služby v Unii, že je třeba zvětšit příliv prostředků do tzv. rizikového kapitálu, že současný z
ákon o bankrotech je nevyhovující atd.Informační společnost
Podle člena EK odpovědného za podniky a informační společnost Fina Erkki Liikanena se evropská ekonomika nachází v dané chvíli na křižovatce. "Nastal věk internetu, který změní společnost i podnikání," řekl ve svém vystoupení na konferenci.
Evropa musí uvolnit svůj podnikatelský a inovační potenciál a dohnat informační společnost. "Zaostáváme v internetu a elektronickém obchodě. Zato jsme silní v mobilních telefonech a digitální televizi." Dnes je v EU taková situace, že třetina jejích obyvatel už má mobilní telefon a v r. 2003 už jej budou mít dvě třetiny. V té době už bude také většina mobilů napojena na internet. Perspektivní trh představuje i digitální televize. S deseti miliony domácností na
pojenými na tuto televizní síť už Evropa dohnala USA. V Evropě jsou však podle evropského komisaře stále ještě příliš vysoké telekomunikační poplatky, což brzdí napojování zejména malých a středních podniků na internet. Kromě toho podniky v EU mají stále větší problémy se získáním kvalifikovaných pracovníků pro špičkové informační technologie. V dané chvíli je v EU neobsazeno na 800 000 takových míst a tento počet se má do roku 2003 zdvojnásobit.kdo zaučí učitele?
Revoluce, již prožívá v dané chvíli světová ekonomika, se neomezuje jen na podniky. Klíčem k inovacím a novým technologiím jsou dnes investice do lidských zdrojů, tj. do široce chápané výchovy lidí. To bylo také hlavním námětem vystoupení evropské komisařky odpovědné za výchovu a kulturu Viviane
Redingové.Unie si vytyčila za cíl zajistit, aby každý občan a zejména mladí lidé získali základní odborné vzdělání pro práci s počítači a internetem. V Evropě jsou v dané chvíli v tomto směru nejdále skandinávské země, kde na osm žáků připadá jeden počítač a téměř všechny školy jsou napojeny na internet. Skandinávské země už v tomto ohledu dostihly USA.
Získání kvalifikace pro práci s počítačem a internetem není jen otázka přístrojů. Neméně důležitá je i výchova učitelů, z nichž i v USA jen 25 % je dostatečně připraveno na to, aby zahrnulo nové technologie do programů výuky. V EU je situace v tomto směru ještě horší, protože polovina všech učitelů je starší 45 let a nemá tedy potřebnou kvalifikaci. "Budoucnost Evropy, pokud jde o hospodářský růst, konkurenceschopnost a zaměstnanost závisí ve velké míře na rozvoji lidských zdrojů," zakončila své vystoupení evropská komisařka.
První Evropský hospodářský summit se neomezil jen na výměnu názorů. Jeho doporučení s přesným harmonogramem potřebných kroků budou předána v nejbližší době předsedovi EK R. Prodimu. Na příštím summitu v roce 2002 se pak bude hodnotit, která z navrhovaných opatření už mohla být uskutečněna nebo v jaké fázi realizace se nacházejí.
Zdroj: Ekonom 24/2000